Článek
Když začala kampaň Pražského dopravního podniku, myslela jsem si bláhově, že je zaměřena proti obtěžování žen v MHD. Obtěžováním ale chápu osahávání, nebo slovní útoky, určitě ne nějaké zírání. Když jsem to četla poprvé, první, co mě napadlo bylo „to si snad dělají srandu“. Kluci koukali po holkách co je svět světem a nikdy to nikomu nepřišlo divné, natož nepatřičné. Ale to nebyly mobily. Dneska je nejspíš hrdelní zločin, když se někdo podívá výš, než na obrazovku vlastního mobilu. A sněhové vločky se z toho hroutí. Co je to za svět, kde se žena hroutí z pohledu muže? K čemu se vlastně obléká, líčí, voní, když nechce, aby na ní někdo koukal? Mě vždycky lichotilo, když po mě chlapi koukali. Samozřejmě, když zůstalo u toho koukání, nic víc bych netolerovala. (A věřte, že bych si poradila a určitě bych se nezhroutila ani z nějakého pokřikování.) Obyčejný úsměv na dotyčného zírajícího mě ale kolikrát vyvedl z omylu. Dotyčný se jen zamyslel, zíral, ale přitom mě vůbec neviděl. Dnes by spáchal přečin, aniž by si to vůbec uvědomil.
Opravdu chceme jít americkou cestou a kriminalizovat u mužů každý pohled? Opravdu chceme udělat z lidí roboty, co se jeden na druhého ani nepodivají? Opravdu je žádoucí, aby se člověk díval jen do mobilu a bál se zvednout oči, že bude obviněn a kriminalizován? Mám pocit, že v Americe je už zločinem být bílý muž a heterosexuál. A ani trochu se mi nelíbí snaha některých, jít ve stejných stopách. A děvčata, ruku na srdce. To se opravdu nechcete líbit? To vám opravdu tak vadí, když se na vás nějaký mužský dívá? Copak se také nepodíváte s chutí na pěkného chlápka? Trochu mi to celé připomíná starý polský film Sexmise. Za všechno špatné mohou muži, muž je ve společnosti nežádoucí, protože je zdrojem všeho špatného.
