Článek
V tomto článku se podělím o své osobní přesvědčení, že pravidelné sázení na loterii může být chápáno jako alternativní „pojištění“ s cílem zlepšit život, za předpokladu, že loterii sázím za peníze, které mi přebývají.
Dlouhodobé sázení jako životní strategie
Už několik let sázím pravidelně na loterii, i když vím, že dlouhodobě to není nejlepší rozhodnutí. Zaměřuji se na krátkodobý horizont, kterým může být můj život. Platím pravidelně malou částku za šanci, že se můj život zásadně zlepší. Jsem přesvědčen, že nejsem jeden z těch zoufalců, kteří to prochlastají, prohrají na automatech nebo rozpůjčují. Tyto příběhy jsou velmi populární, protože je v nich životní kontrast velkého úspěchu - výhry a pak totálního selhání a tak jsou velmi známé. O těch happyendech, kdy někdo vyhrál a ten člověk s výhrou naložil rozumně, se nedozvíte a těch bude většina.
Loterie jako „pojištění naopak“
Na loterii lze nahlížet jako na „pojištění naopak“. Pojištění si platíte kvůli tomu, kdyby se stalo něco nepěkného nebo někdy až fatálního, aby to zmírnilo dopady a taky typicky chcete, abyste ty peníze vlastně vyhodili z okna a nikdy se nic zlého nestalo. Pojištěním se zajišťujete proti riziku, které má nějakou pravděpodobnost, že přijde. Jinými slovy, když se stane špatná věc, nebude tak špatná. Loterií si kupuji pravděpodobnost vysoké výhry. Jinými slovy, když to vyjde, bude to skvělé, pokud neudělám nějakou hloupost.
Sázení na loterii s rozvahou
Samozřejmě bych si na loterii nevsadil, kdybych neměl kde bydlet, co jíst nebo co obléct. Pokud však mám zajištěny základní potřeby a něco mi z mé výplaty zbývá, jde jen o to, kolik peněz chci měsíčně utratit za kupování si šance na výhru. Tuto částku prostě utrácím a nepočítám s ní v mém rozpočtu. Jsem připraven i na to, že to za celý můj život nevyjde a velká výhra nepřijde. Byl bych radši, kdyby přišla, ale když nepřijde, tak nepřijde a nic s tím nenadělám.
Kdo nehraje, nevyhraje
Vždycky, když mi někdo říká, jak by bylo skvělé vyhrát, zeptám se ho, jestli si sází. Obvykle je odpověď, že ne. Já se tomu divím. Kdo nehraje, nevyhraje. Respektive kdo nehraje, má nulovou šanci vyhrát. Já si platím vždy alespoň nějakou minimální šanci na výhru.
Ačkoliv pravidelné sázení na loterii není pro každého, já osobně věřím, že je to pro mě zajímavé „pojištění naopak“. Je to způsob, jak si kupuji šanci na zásadní změnu života, za předpokladu, že mám dostatek finančních prostředků a dokážu s výhrou naložit rozumně. Hlavní je sázet s rozvahou, uvědomovat si rizika a udržet si kontrolu nad svým finančním životem. A nakonec, kdo ví, možná jednou přijde ten velký den a změní mi život!
