Článek
Narodila se jako nejmladší z pěti dětí svých slavných rodičů. V roce 1489 byla uzavřena smlouva o jejím sňatku s následníkem anglického trůnu Arturem Tudorem, synem krále Jindřicha VII. V té době byly Kateřině teprve tři roky a jejímu nastávajícímu dva.
14. listopadu 1501 odplula Kateřina ve svých patnácti letech do Anglie, kde měl po boku o rok mladšího Artura začít její nový život.
Náhlá smrt následníka trůnu
Manželé žili spokojeně na hradě Ludlow, který Arturovi, princi z Walesu, náležel. Mladí manželé však několik měsíců po svatbě onemocněli virovou krvácivou horečkou, které Artur podlehl. Kateřina se tak čtyři měsíce po svatbě stala vdovou.
Stále zesláblá prodělanou chorobou musela čelit nečekaným těžkostem. Její otec Ferdinand I. stále nevyplatil králi Jindřichovi VII. věno své dcery a vzhledem k Arturově úmrtí se k tomu ani nechystal. Kateřina tak byla nucena zůstat v Anglii a čekat, až povyroste nový následník trůnu Jindřich.
Mužský potomek v nedohlednu
V dubnu roku 1509 král Jindřich VII. zemřel a z mladého následníka trůnu se stal král Jindřich VIII.. Jindřich Kateřinu miloval a dlouhá léta ji obdivoval. Manželské štěstí však trvalo asi osmnáct let, během nichž se pár potýkal s nepřízní osudu, která zapříčinila rozpad manželství.
Kateřina prodělala několik potratů, první syn po dvou měsících zemřel a další syn se narodil mrtvý. V únoru 1516 nakonec porodila princeznu Marii, pozdější anglickou královnu. V roce 1518 znovu potratila. Jindřich si uvědomoval, že nemá mužského potomka a následníka trůnu, což Kateřině dával za vinu.
Církev rozvod nepovolila
Vše vyvrcholilo žádostí Jindřicha VIII. o rozvod k papežskému stolci. V katolických kruzích byla Kateřina vzorem všech ctností a z hlediska církevního práva nebyl shledán jakýkoli argument svědčící pro rozvod královského páru.
Jindřich VIII. byl rozhodnut Kateřinu vypudit ze svého života a rozhlížel se po její nástupkyni. Tou se brzy stala Anna Boleynová, která nakonec z rozhodnutí svého manžela Jindřicha VIII. skončila na popravišti.
Jelikož papežský stolec nedovolil Jindřichovi rozluku manželství s Kateřinou a jeho nový sňatek s Annou Boleynovou, rozhodl se jít Jindřich vlastní cestou. Manželství s Kateřinou nechal anulovat 23. května 1533.
Nezávislost na papeži a vznik anglikánské církve
Jindřich prohlásil Anglii za nezávislou na papeži a kurii a založil vlastní anglikánskou církev. Jejím nejvyšším představitelem se stal on sám. A tak je to z dávného rozhodnutí Jindřicha VIII. dodnes.
Kateřina dožila v ústraní
Kateřina Aragonská, ctěná a milovaná anglickým lidem, dožila svůj život v ústraní.
Hrobka Kateřiny Aragonské
Zemřela 7. ledna 1536 ve věku 51 let. Podle současných lékařů byla důvodem úmrtí rakovina. Dcera Marie se stala anglickou královnou. Obnovila vztahy s Římem a měla dobré vztahy s papežem.
To ovšem trvalo pouze do její smrti roku 1558, kdy nastoupila na trůn její nevlastní sestra Alžběta. Marie zřejmě zemřela také na rakovinu, stejně jako její matka.
Jindřichovy snahy o mužského potomka se tak vzhledem k dalším událostem staly bezpředmětné. Odvrhl inteligentní a ctnostnou Kateřinu, aby se jeho další život ubíral cestou smrti, bolesti a nepochopení.
Zdroje:
WEIR, Alison. Šest tudorovských královen. Třetí vydání v českém jazyce, druhé vázané. Přeložil Eva KŘÍSTKOVÁ. Praha: BB/art, 2021. ISBN 978-80-7595-501-2.
NORWICH, John Julius. Čtyři vladaři: Jindřich VIII., František I., Karel V., Sulejman Nádherný a posedlosti, které stvořily moderní Evropu. Přeložil Aleš VALENTA. V Praze: Vyšehrad, 2019. ISBN 978-80-7601-107-6.
