Článek
Zájem rodičů i dětí o víceletá gymnázia je enormní. Je tedy zřejmé, že mezi rodiči jsou tato gymnázia synonymem pro kvalitní vzdělání. MŠMT však vznik nových víceletých gymnázií nepodporuje, dokonce se stále častěji mluví o snižování počtu těch stávajících.
O víceletá gymnázia je zájem především v Praze. Vznik nových gymnázií však ministerstvo nepovoluje, proto soukromé školy zřizují 2. stupně základních škol se způsobem „gymnaziální výuky“.
Ministerstvo školství argumentuje tím, že na víceletá gymnázia odchází více žáků, než se předpokládalo a tím dochází k posilování nerovností mezi žáky. Tento názor je podporován odborníky z různých neziskových organizací, které se ve školství doslova zabydlely. V čele těchto vizí stojí nezisková organizace EDUin, která vidí ve snížených kapacitách víceletých gymnázií cestu k omezení vlivu rodiny na dosažené vzdělání.
Současný trend se vymyká strategickým cílům ministerstva, neboť v mnoha krajích odchází na víceletá gymnázia větší procento dětí, než s jakým strategie počítá. Podle MŠMT by na víceletá gymnázia nemělo odcházet více než deset procent žáků, což se daří udržet jen v několika krajích.
Proč je takový zájem o víceletá gymnázia či jiné alternativy v podobě výběrových tříd na základních školách? Mnozí rodiče totiž nepovažují systém vzdělávání na současných základních školách za vyhovující pro jejich děti.
Laická veřejnost často připisuje úpadek českého školství špatným učitelům, ale pravdou je, že jsou výborní, dobří i špatní učitelé, což tu bylo vždy. Dnes má ale podle představ všemožných „odborníků“ učitel plnit mnoho funkcí.
Měl by být výborným pedagogem. To zřejmě znamená, že děti připraví na přijímací zkoušky pomocí hravých metod, které by se dětem měly především líbit a bavit je. Mně jako češtinářce na druhém stupni základní školy ještě nebyl žádný z těchto „odborníků“ schopen sdělit, jak mám pomocí těchto metod žáky připravit na přijímací zkoušky pořádané společností Cermat.
Dále by měl být běžný učitel základní školy i speciálním pedagogem, i když speciální pedagogiku nikdy nestudoval a ve skutečnosti je ministerstvem a přidruženými organizacemi tlačen do něčeho, co nikdy dělat nechtěl. Musí totiž vzdělávat děti mnohdy nevzdělavatelné.
Učitel by měl být psychologem, který chápe frustraci dnešních dětí z nároků, které jsou na ně kladeny. Měl by vnímat sociální rozdíly mezi dětmi, měl by zdarma doučovat děti slabé a děti ze sociálně vyloučených lokalit, měl by umět předcházet šikaně, měl by…
Současná neutěšená situace v českém školství opravdu není vinou učitelů. Ti jsou totiž stejně rozčarovaní jako rodiče.
Je tedy naprosto přirozené, že se mnozí rodiče snaží své děti dostat mimo současné inkluzivní vzdělávání. Zvyšuje se i procento dětí, které přešly na individuální (domácí) vzdělávání.
Ano, tento trend opravdu nepodporuje rovnostářství. Odborníci také argumentují tím, že pokles počtu víceletých gymnázií by měl být zároveň doprovázen i zlepšením výsledků základních škol. To je logické. Více schopných a inteligentních dětí se stane rukojmími základních škol, aby ty měly lepší výsledky vzdělávání. Jak jednoduché.
Jako společnost bychom měli podporovat ty, kteří by jednou měli být elitou národa. Místo toho na základních školách dochází k potlačování potenciálu nadaných a schopných dětí. Rodiče si to evidentně uvědomují a nehodlají se současnému nastavení českého školství přizpůsobovat, jakkoli jim systém „hází klacky pod nohy“.
Děti se nemohou stát rukojmími sytému, který není správně nastavený a který očividně selhává.
Zdroje:
