Článek
Narodila se 5. října 1640 jako dcera vévody de Mortemart a jeho manželky Diany de Grandseigne. Vzdělání získala v klášteře v Saintes. Později byla díky přímluvě královny matky Anny Rakouské přijata do služeb Henrietty Anny, vévodkyně orleánské, švagrové krále Ludvíka XIV.
Rodinný život
Françoise se v únoru roku 1663 provdala za Louise Henriho de Pardaillan, markýze z Montespanu a Antinu, se kterým měla dvě děti.
V roce 1666 se poznala s králem Ludvíkem XIV. a o rok později se stala jeho oficiální milenkou. Její manžel kvůli tomu způsobil na dvoře velký skandál, který vedl k jeho uvěznění. Později byl z vězení sice propuštěn, ale musel se stáhnout na své venkovské statky.
Milenkou Ludvíka XIV.
Madame de Montespan si jako králova milenka žila v přepychu, vytvořila kolem sebe skvělý dvůr. Králi porodila sedm dětí, které sice nemohly být oficiálně součástí královské rodiny, ale díky přiznaným šlechtickým titulům byl jejich původ legitimizován.
Součástí travičské aféry
V letech 1669 – 1672 byla madame de Montespan kompromitována v tzv. travičské aféře, což její vztahy s králem oslabilo.
Travičská aféra začala obviněním markýzy de Brinvilliers, která údajně otrávila svého otce a dva bratry kvůli dědictví. Markýza byla mučena. Přestože její vina nebyla přesvědčivě prokázána, byla popravena setnutím hlavy. Ve vězení skončila i věštkyně Magdelaine de la Grande, která poskytla množství informací o významných lidech království. Ti se měli dát do služeb čarodějnictví a černé magie.
Musel vzniknout speciální soudní tribunál. Do aféry byla zapletena i madame de Montespan, která byla ale jakýchkoli výpovědí před soudem ušetřena. Podle další zatčené věštkyně La Voisin si u ní měla madame de Montespan v roce 1667 objednat černou mši, aby získala královu přízeň.
Madame de Montespan sice nebyla nikdy v aféře obviněna, skandál ale poškodil její postavení u dvora a vedl k postupnému ochlazení vztahu s králem.
Během procesu bylo 34 lidí odsouzeno k trestu smrti, šlo především o věštce a věštkyně. Mnoho lidí bylo odsouzeno k doživotnímu žaláři. Šlechtici byli většinou pouze vypovězeni z Francie.
Ačkoli je aféra známá zejména díky travičství, jež si prý vyžádalo i dva tisíce obětí, šarlatáni nabízeli movitým klientům i jiné služby včetně tehdy ilegálních potratů. Častým zbožím byly nejen různé jedy, ale i nápoje lásky a sloužení různých rituálů.
Jednalo se o poslední velký případ čarodějnictví ve Francii.
Výhodné sňatky dětí
V roce 1683 již madame de Montespan nefigurovala jako favoritka krále, nehodlala však opustit dvůr. Pokračovala ve svém způsobu života, pořádala grandiózní slavnosti a žila stále nad své možnosti.
V roce 1685 se její dcera Mademoiselle de Nantes provdala za vévodu de Bourbon, Ludvíka III. de Bourbon-Condé. V roce 1692 se její syn vévoda z Maine oženil s vnučkou vévody Condé a její dcera Mademoiselle de Blois se provdala za vévodu de Chartres, králova synovce. Françoise de Montespan byla na vynikající sňatky svých dětí velice pyšná.
V 1691 odešla z Versailles do Paříže, kde žila osamělým a zbožným životem. Zde také 27. května 1707 zemřela.
Zdroje:
