Hlavní obsah
Jídlo a pití

Pivo se kdysi podávalo horké a vyjídalo lžící. Bylo bezpečnější než voda

Médium.cz je otevřená blogovací platforma, kde mohou lidé svobodně publikovat své texty. Nejde o postoje Seznam.cz ani žádné z jeho redakcí.

Foto: Pixabay

Češi milují pivo a na to české nedají dopustit. Pivo musí být ze sedmého schodu s pěkně hustou pěnou. Jak bychom se asi tvářili, kdyby nám donesli horké pivo a k němu lžíci?

Článek

Pivo se vyrábělo v oblasti Mezopotámie již v 7. tisíciletí před naším letopočtem, ale jeho počátky sahají pravděpodobně ještě dál. Na samém počátku byla náhoda. Do nádoby, ve které bylo skladováno obilí, napršelo, obsah zkvasil a lidé zjistili, že by to mohl být příjemný nápoj. Samozřejmě tento proces prošel mnoha inovacemi. Nejstarší objevený recept na výrobu piva je starý přes pět tisíc let a je napsán na kamenné destičce.

Biskup Vojtěch mnichům vaření piva zakázal

První nejstarší český pivovar byl zřízen v Břevnovském klášteře koncem 10. století. Podle pověsti se mnichům vaření piva velmi zalíbilo a věnovali se mu více, než bylo vhodné. To údajně rozčílilo tehdejšího biskupa Vojtěcha, který mnichům vaření piva zakázal. Tento zákaz byl zrušen papežem Inocencem IV. na žádost krále Václava I.

Právo várečné pro každého

Pivo si ale brzy našlo své příznivce v řadách prostých lidí i šlechty, a tak bylo ve 13. století za panování Václava II. udělováno právo várečné. Každý občan bydlící uvnitř města a v přilehlém předměstí, měl právo vařit pivo. To se nejprve týkalo měst královských, později i měst poddanských. V polovině 16. století patřilo pivovarnictví k nejvýnosnějším podnikům poddanských měst a šlechtických velkostatků.

Horké a v misce

Pivo se ale ve středověku konzumovalo nefiltrované a díky tomu bylo mnohem hustší, než je jeho současná podoba. A tak bylo často servírováno horké v misce a vyjídáno lžící. Podle jazykovědců snad právě odtud pochází slovo „ožralý“, jehož základem je slovo „žrát“. Faktem je, že především ve středověku bylo bezpečnější pít pivo než vodu, která byla často znečištěná a obsahovala množství různých mikroorganismů.

Pivní tácek proti hmyzu

Všichni ti, kteří si nemohli dovolit pít pivo z žejdlíku se stříbrným nebo cínovým poklopem, pokládali na své plné džbánky plstěné podložky, aby byl zlatavý mok uchráněn před dotěrným hmyzem či padajícím listím. Tato podložka vznikla nalitím dřevěné plsti do formy, kde se nechala několik hodin zaschnout. Pak se všelijak barvila, nejčastěji rudě nebo zeleně. Pokud se ovšem tento tácek položil na čerstvě načepovaný žejdlík, dokázal do sebe během mrknutí oka vsáknout téměř veškerou pěnu.

Od roku 1903 se vyrábí pivní tácky sériově a oproti původním zvyklostem se vkládají pod džbánek či půllitr. Vyráběly se i tácky porcelánové, na které se tužkou zapisovalo množství vypitých půllitrů. S porcelánovými tácky se můžeme ještě setkat v některých minipivovarech, tužkou vám na ně počet vypitých půllitrů už ale nejspíš nezaznamenají.

A teď si honem zajděte do lednice pro jedno, aby vás nepostihla Cenosillicafóbia, což je strach z prázdného poháru.

Zdroj:

BASAŘOVÁ, Gabriela a HLAVÁČEK, Ivo. České pivo. 2. vyd. Praha: Nuga, 1999. ISBN 80-85903-10-5.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz