Článek
Tato záliba prý sahá minimálně do 20. let minulého století, kdy se tento zvyk začal utvářet v úzkém kruhu zapřisáhlých revolucionářů. Mělo se jednat o vyjádření skutečné soudržnosti a upřímnosti, zároveň šlo o vymezení se proti způsobům, jakým se zdravily „buržoazní elity“ té doby – pozvednutí klobouku apod.
Jan Březina políben Stalinem
Jedním z prvních literárně zaznamenaných polibků od komunistického funkcionáře je ten, který ve svých pamětech zmínil Jan Březina, polární letec, jenž byl vládou Sovětského svazu v roce 1936 ve svých 21 letech zařazen do letecké expedice na severní pól. Po návratu všechny členy expedice osobně přivítal Stalin a každému udělil polibek. Stalin nechal Březinu v roce 1938 popravit.
Nejslavnější polibky
Mezi sovětskými a československými komunistickými politiky si drží mediální prvenství polibek Nikity Chruščova a Antonína Zápotockého. Paradoxem je, že oba se neměli příliš v oblibě.
Nejslavnější soudružský polibek francouzského typu je ten, který proběhl mezi Leonidem Brežněvem a východoněmeckým soudruhem Erichem Honeckerem v roce 1979 při oslavách 30. výročí vzniku NDR. Na zbytcích berlínské zdi zůstalo graffiti zachycující tento slavný polibek, jehož autorem je ruský malíř Dmitrij Vrubel. Vrubel tento výjev známý jako „bratrský polibek“ doprovodil sloganem: „Můj Bože, pomoz mi přežít tuto smrtící lásku.“
Brežněvovi neunikl ani Jimmy Carter
Vlhkému komunistickému gestu se neubránil ani 39. prezident Spojených států amerických Jimmy Carter, který při podpisu smlouvy o omezení strategických zbraní SALT 2 podával ruku Brežněvovi, ten jej však políbil dřív, než stačil americký prezident jakkoli protestovat.
Posledním líbajícím se tajemníkem Sovětského svazu byl Michail Gorbačov. Po zániku Sovětského svazu zvyku soudružských polibků odzvonilo.
Zdroje:
