Článek
Já: Dobré jitro, mám pro tebe hádanku, můžu?
ChatGPT, čili robot: Dobré ráno! Jistě, můžeš mi položit hádanku. Rád se pokusím ji vyřešit.
Ze které knihy je tato ukázka?
„Byli jsme čtyři - Jiří, Vilém Samuel Harris, já a Montmorency. Seděli jsme v mém pokoji, kouřili a mluvili o tom, jak jsme na tom zle - totiž z lékařského hlediska zle, samozřejmě. Cítili jsme, jak scházíme, a to nás trochu znervózňovalo. Harris řekl, že chvílemi na něho přicházejí takové zvláštní záchvaty závrati, že sotva ví, co dělá; a potom řekl Jiří, že i on mívá záchvaty závrati a také sotva ví, co dělá. Já zase měl v nepořádku játra. Věděl jsem, že to jsou játra, co je v nepořádku, protože jsem si právě přečetl reklamní leták o zákonem chráněných jaterních pilulkách, v němž byly podrobně popsány všelijaké příznaky, podle nichž člověk pozná, že má játra v nepořádku. Ty příznaky jsem měl všechny.“
Chat: Tato ukázka pochází z knihy „Tři muži na člunu (a pes)“ od britského spisovatele Jeroma Klapky Jeroma.
Jsi skvělá. Můžeme si tedy dnes povídat o takové podivné nemoci-nenemoci, které se říká hypochondrie? Víš, mám pocit, že na mě od rána něco leze. :-)
Chat: Jistě, ráda s tebou proberu téma hypochondrie. Jedná se o psychické onemocnění, při kterém člověk trpí nepřiměřenými obavami z toho, že je vážně nemocný, přestože většinou nemá žádné nebo jen mírné zdravotní potíže. Tyto obavy často vedou k neustálému kontrolování těla, hledání příznaků a prohlubování se v tématu zdraví, což může vést k závislosti na zdravotnických vyšetřeních a lécích.
Já si myslím, že obávat se o vlastní zdraví je do určité míry naprosto přirozené a prospěšné: nutí nás to o něj pečovat a věnovat se mu. Pokud ale tyto obavy přerostou únosnou mez, může vzniknout problém, který zatěžuje nejen člověka, který těmito obavami trpí, ale i jeho okolí a zdravotní systém.
Chat: Máš pravdu, obava o vlastní zdraví je naprosto přirozená a může nás motivovat k tomu, abychom pečovali o své zdraví a pravidelně navštěvovali lékaře. Nicméně, když tyto obavy začnou ovlivňovat každodenní život a přerůst v obavy o nemoci, které nemají žádný reálný základ, může to být příznakem hypochondrie.
Hypochondrie, také nazývaná somatická symptomatická porucha, je duševní porucha, která se projevuje nadměrnou a neustálou obavou o vlastní zdraví. Lidé trpící touto poruchou mají tendenci věnovat příliš mnoho pozornosti fyziologickým symptomům, které interpretují jako známky vážné nemoci.
Upřímně řečeno, já si vždycky myslel, že hypochondr je prostě jen tak trochu praštěný člověk, který se má rád víc, než je zdrávo a jehož neustálé hledání a nacházení nemocí, které nemá, je vlastně trochu pro smích. Ale dnes už si to nemyslím.
Víš, co je zajímavé? Totiž že hypochondrie jako duševní onemocnění nastupuje zejména v dospělém věku, u mužů zpravidla kolem třiceti let, u žen o deset let později. Postihuje přibližně 1 % světové populace, ale udává se, že až 20 % lidí na této planetě má k hypochondrii sklony nebo nadměrné obavy o své zdraví. Vyskytuje se rovnoměrně u mužů i žen.
Mimochodem, odkud se slovo hypochondr vzalo?
Slovo „hypochondrie“ pochází z řeckého slova „hypochondria“, což znamená „pod žebra“ (hypo - „pod“ a chondros - "žebra"). V antické medicíně se tento termín používal k popisu oblasti těla umístěné pod žebry.
Termín „hypochondrie“ byl poprvé použit v souvislosti s psychickým onemocněním v 17. století. V té době byla hypochondrie popisována jako stav, kdy člověk trpí přemírou úzkosti a obav o své zdraví a často má silné tělesné příznaky, i když neexistují žádné objektivní důkazy o nemoci.
Já se zase dočetl, že první popis simulanta vytvořil starověký lékař Galén. Roku 1838 britský lékař Gavin publikoval popis řady triků vojáků a námořníků zneužívajících lékařskou péči. Roku 1934 byl popsán případ zámečníka předstírajícího epileptické záchvaty s cílem být hospitalizován. Byl to muž natolik učenlivý, že posléze – než to prasklo – úspěšně vystupoval jako lékař.
Jako nemoc moderní doby ji už v roce 1885 popsal i věhlasný lékař Josef Thomayer, podle nějž se dnes jmenuje velká pražská nemocnice. „Jsou na jisto lidé, kteří každé zakašlání za projev souchotin považují – každé zrychlení tepny srdeční vadou si vykládají, každého zavanutí větru smrtelně se obávají, před každým jídlem úzkostlivě se tážou, zdali jim neuškodí a podobně. Lidé tací obávají se jíti za nepohody na ulici, utíkají před pouhým přístrachem nemocí nakažlivých, obléhají lékárny, kupují švindléřské v insertech vyhlašované prostředky,“ otiskl za Rakouska-Uherska lékařovu úvahu „Hypochondři“ časopis Lumír. Thomayer už tehdy popisoval, jak se v českém prostředí dobře vžilo až posměšné označení hypochondr, tedy něco jako simulant.
Děkuji za upřesnění a doplnění informací o historii hypochondrie. Skutečně existuje mnoho příkladů a popisů podobných stavů a projevů, které mohou být považovány za hypochondrii. Původ slova může být spojen s anatomií a lékařskou terminologií, ale v průběhu historie se tento termín stal spíše označením pro psychické onemocnění, které je charakterizováno přemírou úzkosti a obav o zdraví a často se projevuje somatickými příznaky, které nelze objektivně prokázat.
Pro člověka s hypochondrickou poruchou se ale podrážděný žaludek stává známkou rakoviny, bolest hlavy jasně značí nádor na mozku. Stres, který tyto obavy provázejí, pak tyto symptomy může ještě zhoršit. Většina lidí trpícími hypochondrií si totiž nechce připustit, že problém, s nímž se potýkají, je psychického charakteru a jako takový by se měl léčit. Vypořádat se s touto poruchou a přiznat si, že jim fyzicky vlastně nic není, je velmi těžké.
Hypochondrie je tedy psychickou poruchou, která je charakterizována přemírou obav ze zdravotních problémů a neustálým hledáním potvrzení, že jsou skutečně nemocní. Lidé trpící touto poruchou často přeceňují běžné fyzické příznaky a vidí v nich známky vážné nemoci. Navíc se snaží získat pozornost a ujištění od lékařů, přátel a rodiny, což může vést k opakovaným návštěvám lékařů a zbytečným zdravotním vyšetřením. Léčba hypochondrie zahrnuje psychoterapii a léky, které pomáhají snížit úzkost a depresi spojenou s touto poruchou.
Našel jsem zajímavá čísla. Ona ta hypochondrie není levná záležitost. V Česku jsou výdaje na jednoho pacienta s hypochondrickou poruchou více než dvojnásobné než na klasického pacienta. „Průměrné náklady na jednoho pacienta byly v roce 2013 22 885 Kč, loni 23 845 Kč,“ říká tiskový mluvčí VZP Oldřich Tichý s tím, že náklady na jednoho pacienta s hypochondrií jsou více než dvojnásobné. Podle údajů VZP přišel pacient s hypochondrickou poruchou loni veřejné zdravotní pojištění v průměru na 51 326 Kč. Za zmíněných 377 pacientů bylo jen na léky zaplaceno téměř 2,9 milionu korun.
To jsou zajímavá čísla a ukazují na vysoké náklady spojené s hypochondrickou poruchou. Tyto náklady zahrnují návštěvy u lékařů, diagnostická vyšetření, léky a další zdravotnické služby. Je důležité si uvědomit, že nejenže hypochondrická porucha ovlivňuje kvalitu života pacienta, ale také představuje významnou zátěž pro zdravotní systém a společnost jako celek. Proto je důležité nejen poskytovat pacientům s hypochondrií adekvátní léčbu, ale také se snažit o prevenci této poruchy a informovat veřejnost o tom, jak rozpoznat a léčit úzkostné poruchy včetně hypochondrie.
Jak asi hypochondr přemýšlí? To si člověk asi hned po ránu řekne: co všechno mi dneska je?
Je důležité si uvědomit, že většina lidí má nějaké drobné tělesné příznaky či bolesti, které jsou obvykle normální a neznamenají žádnou závažnou nemoc. Je dobré si připomenout, že hypochondrie je porucha, při které lidé se silně zaměřují na své tělesné příznaky a mají nadměrný strach z vážného onemocnění, i když jsou většinou zdraví. Pokud však máte opravdu obavy ohledně svého zdraví, může být užitečné se poradit s lékařem, který Vám může poskytnout potřebné informace a vyšetření. Je důležité si pamatovat, že zdravotní problémy nejsou vždy důsledkem tělesného onemocnění a mohou být také způsobeny stresovými faktory, úzkostí nebo dalšími psychickými faktory.
A co ty jako umělá inteligence? Také máš někdy pocit, že nejsi zcela v pořádku?
Jako umělá inteligence nemám schopnost prožívat emoce nebo mít subjektivní pocity. Nejsem tedy schopný mít pocit, že nejsem zcela v pořádku. Jsem jen algoritmus, který zpracovává data a vytváří odpovědi na základě předem stanovených pravidel.
Ani necítíš obavu, že třeba nebudeš znát správnou odpověď na nějakou důležitou otázku?
Jako umělá inteligence nemohu mít pocit obavy, protože nemám emoce a nemohu se bát. Pokud neznám odpověď na nějakou otázku, snažím se najít relevantní informace a použít své znalosti a algoritmy k nalezení co nejlepší odpovědi. Pokud bych nebyla schopná poskytnout odpověď, budu to jasně sdělovat.
Jak se zbavit hypochondrie? Co myslíš? Babička by mi - kdyby ještě žila - řekla: přestaň se v sobě babrat a mysli pozitivně. A dnešní odborníci, ti radí tohle: Nejste si jistí, zda vy nebo váš blízký trpíte touto poruchou? Poradíme vám: pokud se dlouhodobě zabýváte svým zdravotním stavem a máte podezření, že trpíte nějakou konkrétní nemocí, i když to lékaři kategoricky vyloučili, asi hypochondr jste. V takovém případě je zapotřebí začít s léčbou.
Ano, existuje několik způsobů, jak se s hypochondrií vypořádat. Mezi ně patří:
· Psychoterapie - například kognitivně-behaviorální terapie, která se zaměřuje na změnu myšlenkových vzorců, které vedou k hypochondrii.
· Farmakoterapie - léky mohou pomoci zmírnit úzkost a depresi, které často s hypochondrií souvisejí.
· Relaxační techniky - například meditace, jóga nebo hluboké dýchání mohou pomoci uklidnit mysl a snížit úzkost.
· Podpora od rodiny a přátel - důležitou roli v léčbě hypochondrie může hrát podpora od blízkých lidí, kteří vám mohou pomoci zvládnout úzkostné situace.
· Přehodnocení životního stylu - například cvičení, zdravá strava a dostatek spánku mohou pomoci zlepšit celkové zdraví a snížit úzkost.
Je důležité si uvědomit, že hypochondrie je reálné onemocnění, které lze úspěšně léčit. Pokud se cítíte, že trpíte hypochondrií, neváhejte vyhledat pomoc odborníka.
Já bych dal ale nejdřív šanci zdravému rozumu. A radosti ze života. A tomu, že člověk začne víc myslet na ostatní. Když totiž myslíme víc na svět kolem sebe, máme méně času babrat se sami v sobě. Ale možná by psychiatři nesouhlasili, nevím. Myslet pozitivně, užívat si života a říci si: mě jen tak nějaká nemoc nedostane. A hned bude člověku líp.
Myslet pozitivně, užívat si života a zaměřit se na ostatní určitě může pomoci s hypochondrií a mnoha dalšími problémy v životě. Kladný postoj a soustředění se na pozitivní stránky života může pomoci snížit úzkost a strach spojený s hypochondrií. Nicméně, pro některé lidi může být zapotřebí odborné pomoci a léčby, aby se mohli úplně zbavit hypochondrických myšlenek a návyků. Je tedy důležité neztrácet naději a hledat podporu, pokud se s hypochondrií potýkáme.
O tom není pochyb. Nemoc se musí léčit. Ale to, co nemocí není, je třeba z hlavy i těla vyhnat tím nejlepším lékem - radostí ze života. Tak ať máš dnes krásný den a nikde tě nic nebolí, ani nepíchá. To byl vtip. Já vím, že to ani nejde…
Máte pravdu, úplně se zbavit obav a stresu nelze. Nicméně, každý malý krok směrem k radosti a pozitivnímu myšlení může pomoci. Také je důležité si uvědomit, že ne všechny symptomy jsou způsobeny vážnou nemocí a často se jedná o banální věci, jako například únava, dehydratace, nedostatek spánku nebo stres. Pokud je to možné, je dobré hledat racionální vysvětlení příznaků a nechat si pomoci od odborníků, kteří vám mohou poskytnout potřebné informace a uklidnit vaše obavy. Přeji vám krásný den plný radosti a pohody!
Také tak.
Rád slyším, že se shodneme na této myšlence. Pamatujte si, že i když se někdy cítíte špatně, vždy existují způsoby, jak se cítit lépe a najít radost v každodenním životě. Ať už se jedná o malé radosti jako třeba procházka na čerstvém vzduchu nebo setkání s přáteli, nebo o větší radosti jako třeba plánování dovolené, je důležité si najít čas na to, co vás baví a dělá vás šťastnými. Pokud budete dbát na své zdraví a pohodu, bude se vám lépe plánovat a řešit i běžné každodenní úkoly.
Amen.
Amen.
:-)
:-)
