Článek
K restartu hospodářského růstu jsme jako NERV doporučili i uvolnění řady zastaralých a zbytečně zatěžujících stavebních regulací. Lidově by se doporučení daly vyjádřit slovy: ať je znovu legální stavět Vinohrady a současnou Vídeň. Dobrá zpráva je, že část změn už je na cestě.
Za návrhy je důležitá ekonomická úvaha, kterou se dá dobře ilustrovat na normách nařizujících minimální oslunění. Ty normy sledují žádoucí účel, a samozřejmě, prosluněný byt je lepší než temný. Ale také existuje trh s bydlením a lidé se liší v tom, jak moc jim temný byt vadí. Půda ve městech je vzácná a drahá. Je zde trade-off, zda se na dané ploše postaví více bytů, z nichž několik bude tmavých, nebo méně bytů a všechny prosluněné. V prvním případě se tmavé byty prodají levněji, ve druhém budou všechny byty dražší.
Je část lidí, kteří pracují od rána do noci, dojíždějí jen na pracovní dny, a ti si třeba raději najmou tmavý byt levněji. Toto ať si roztřídí trh, než aby regulace nařídila u všech bytů ten správný standard. (Během života na Capitol Hillu ve Washingtonu mě překvapilo, kolik mladého personálu Kongresu bydlí v „basement apartments“, zapuštěných z poloviny pod zem.)
A nyní aspoň některé konkrétní návrhy: Požární normy jsou v Česku velmi přísné, a měly by být podrobeny vyhodnocení (a přehodnocení) s ohledem na dopady na ceny bytů. Samostatnou kapitolou jsou požární normy omezující výšku dřevostaveb. Hoří snad v Česku dřevo jinak než ve Rakousku? Dobrou zprávou je, že dílčí změny se již dějí a další jsou v plánu.
Velmi škodlivou regulací jsou parkovací minima. Ta nařizují minimální počet parkovacích stání u každé nové stavby. V praxi jsou nastavena excesivně, na základě maximální poptávky po parkování (proto u hypermarketů vidíte obří poloprázdná parkoviště, která se zaplní leda tak před Vánoci). Parkovací minima nezohledňují rozmanité možnosti výstavby, využití budov a rozdílné preference uživatelů staveb.
Parkovací minima mají podstatné negativní dopady: prodražují výstavbu bytů, obchodů, škol atd.; snižují hustotu výstavby, čímž prodražují veřejnou infrastrukturu; podporují a implicitně dotují využívání automobilové dopravy, s negativními dopady na dopravní zátěž a čistotu vzduchu ve městě. Po vzoru nedávných trendů v Evropě a USA doporučujeme parkovací minima zrušit nebo aspoň omezit. Dobrou zprávou je, že nová vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj o požadavcích na výstavbu výrazně snižuje parkovací minima hlavně u bytů.
Táž vyhláška ruší i ony požadavky na oslunění, které fakticky znemožňují stavět klasické blokové čtvrti typu Vinohrad, které jsou (jaký paradox!) na trhu nejvíce ceněné.
Závěr: stavební normy by neměly všem nutit jedno správné řešení, měly by být podrobeny cost-benefit analýze, a následně upraveny, a část rozhodnutí by měly nechat na lidech, co byty kupují a staví. Efektem bude levnější a kvalitnější výstavba. Detailní změny norem už musí navrhnout někdo jiný než NERV. Naše obecné doporučení zní: Nezakazujme si stavět to, co se staví v nejlepším městě k životu, ve Vídni.
Prorůstové návrhy NERVu - Stavební regulace 1
Prorůstové návrhy NERVu - Stavební regulace 2
