Článek
Jelikož mě toto zajímalo více, našel jsem si i článek k tomuto. Nejprve na úvod, žijeme ve svobodné a demokratické společnosti, kde každý jedinec má právo na to myslet si cokoliv, cítit se jakkoliv. Jediné, co jej trochu omezuje je to, jakým způsobem bude vystupovat na veřejnosti. Toto ošetřuje zákon č. 40/2009 Sb. který má jasná specifika. Kupříkladu nesmíme veřejně schvalovat teroristické činy, podněcovat k nenávisti atd. Naproti tomu myslet si opravdu můžeme cokoliv, třeba že země je placatá, nebo hranatá. Můžeme se cítit jako delfíni, to nám nikdo nezakazuje.
Co mi ale přijde poněkud nevhodné, je toto vštěpování o transgenderu, či o genderu samotném, nebo i LGBTQ+, malým dětem. Ještě více k zamyšlení je fakt, že tuto čítanku děti měly k dispozici pouze ve škole, a ne klasicky jako sadu učebnic, kterou si žáci nosí v batohu. Zřejmě škola tušila, že by vzbudila ostré reakce rodičů. Neříkám, že jsem proti těmto skupinám, ale aby člověk plně porozuměl problematice, musí dosáhnout jistého rozumového vývoje. Musí dojít jistému porozumění, koneckonců to také říkají v reportáži, která je součástí článku, i někteří odborníci.
Aby byl zachován zdravý vývoj dítěte, existují jistá omezení v tom, co dítě smí a co ne. Vezměte si třeba takové ty filmy s hvězdičkou. Pokud dítě ve věku 10 let uvidí mnoho násilí, jakým způsobem toto pochopí, co to v něm zanechá? Takové dítě nemá přiměřenou duševní schopnost a porozumění, aby to neškodně zpracovalo, jako je tomu u dospělého. Dalším aspektem je třeba i obsah pro dospělé, kdy konzumování je také podmíněno plnoletostí.
Co se smí a nesmí u dítěte, aby nedošlo k tzv. ohrožení mravní výchovy, je specifický paragraf 201 stejného zákoníku. Obecně nesmíte dovolit dítěti, aby kouřilo, pilo, konzumovalo obsah pro dospělé. Nesmíte ohrozit nijak nejen mravní, ale i duševní a rozumový vývoj. Otázkou zůstává, zda je skutečně přiměřené probírat s malými dětmi složitá a citlivá témata, jako je transgender nebo LGBTQ+, aniž by k tomu měly dostatečné duševní a rozumové předpoklady. Neříkám, že by se o této problematice nemělo učit, ale aby o tom četly malé děti? Ministerstvo si však za touto čítankou stojí.
Obecně, pokud se vám nelíbí, co se na škole vaše dítě učí, můžete podat stížnost přímo na ministerstvo, a to provede přezkum. V tomto specifickém případě ale stížnost nepomůže, pokud se nerozhodne někdo z politiků s tím něco dělat.
Co takhle zkusit udělat kompromis? Chápu, že dnes by bylo vhodné se o tomto tématu učit, ale co až je dítě vyspělejší? Co to zahrnout do osnov pro druhou polovinu osmé třídy nebo deváté? Kam se poděl zdravý selský rozum v tomto? Už tak je dnešní výchova mnohem odlišnější, než výchova před 30, 50 lety. To, čemu jsou dnes děti vystavovány, je formuje, a těch vlivů je daleko více než kdysi.
