Článek
Když se dnes řekne, že dítě má ADHD, nebo že je autista, mnoho lidí stále takové dítě vnímá jako nevychované. Zvlášť když někteří lidi pamatují, že za jejich časů nic takového nebylo. Co to vlastně jsou tyto nemoci a proč se objevují čím dál víc?
AHDH
Tato diagnóza se dnes objevuje velmi často. Jedná se o vrozenou neurovývojovou poruchu, která se může projevit poruchami pozornosti, roztěkaností, vnitřním neklidem a dalšími příznaky. Dalším možným projevem je sklon k závislostem. Moderní medicína umí některé tyto příznaky potlačit za použití medikace. Mezi u nás nejznámější léky patří především ritalin, který se řadí do skupiny methylfenidátů. Jako každý lék, i tento má celou řadu vedlejších účinků, a je u něj nutná kontrola ze strany kardiologa. Rovněž je také vhodné přistoupit i k jiným formám léčby, jako jsou doplňky stravy, terapie a podobně.
Aspergerův syndrom
Tato porucha autistického spektra bývá někdy zjednodušována, a připodobňována k lehké formě autismu. Do jisté míry je to pravda, protože projevy mohou být podobné jako u osob, kterým byl diagnostikován dětský autismus či atypický autismus. Mezi nejčastější projevy patří opožděný vývoj řeči, mají problémy se sociálním chováním a v některých případech mají problém s respektováním pravidel. Na tuto diagnózu neexistuje žádná zázračná pilulka, co by problém vyřešila.
Autismus
Snad největší podíl ze všech poruch spadajících pod PAS (poruchy autistického spektra). Tito lidé s touto poruchou mohou mít celou řadu projevů, od problémů v komunikaci, sociální interakci, přes potíže se senzorickou integrací. Ani zde neexistuje efektivní léčba formou léčiv, naopak, je nutné v závislosti na obtížích přistupovat k vhodným terapiím.
Více o těchto poruchách se můžete dočíst v odkazech, ostatně zde chci poukázat především na jiné aspekty. Co je vlastně příčinou všech těchto poruch, proč se rodí čím dál víc dětí s nějakou variací některé z poruch?
Genetická stránka
Genetika je velmi komplexním oborem, který stále skrývá mnohé. Současná medicína již umí rozpoznat mnohé, a najít různé vady v genetických sekvencích. Pojďme se ale bavit o tom, jak genetika může způsobit některou z vad uvedených výše. Dnes již víme, že existuje mnoho různých genetických mutací, od těch „dnes neškodných“ po ty závažnější, co způsobují některou z velmi vzácných poruch. Nebudu se zde rozepisovat o všech možných variantách genetických mutací, nejsem ani genetik, a obor je velmi rozsáhlý.
Existuje však jedna zajímavá varianta, a tou je gen označený jako GRIN2A. Tento gen je právě zodpovědný za mentální vývoj, vývoj mozku a vývoj intelektu člověka. Pokud se v tomto genu objeví mutace, může tato abnormalita mít právě vliv na vznik varianty PAS, ovlivnit vývoj řeči, či intelektu. Tato mutace ale zároveň může značit riziko propuknutí jiných psychiatrických poruch, jako epilepsie, schizofrenie a pod.
Spouštěče
Samotná přítomnost mutace v daném genu ještě nutně nemusí znamenat, že jedinec na 100% onemocní danou chorobou, že se u ní cokoliv projeví či rozvine. Jedním z možných příčin může být i tzv. spouštěč. Zjednodušeně lze spouštěč přirovnat k alergii. Osoba se cítí v pořádku a zdravě, pak přijde do kontaktu s alergenem, a imunitní systém člověka spustí obranu. Bohužel v tomto případě je obrana neadekvátní, a proto jí provázejí jisté formy obtíží. U duševních poruch může být spouštěčem cokoliv, od traumatických zážitků, či úrazů. Některé teorie spekulují i s možností, že duševní poruchy jsou způsobeny očkováním, což zatím nebylo potvrzeno ani u MMR vakcín. Je však možné, že pokud již člověk má špatný gen, může očkování působit jako spouštěč.
Strava
Odborníci hlásí, že strava by měla být pestrá a vyvážená. V souvislosti s mozkovou činností se mluví zejména o OMEGA-3 mastné kyselině, která podporuje vývoj a funkci mozku. Obecně se mluví i o tom, že střevní mikroflóra může mít také vliv na zdravý vývoj člověka. Souvislosti se vznikem autismu a špatnou střevní mikroflórou jsou také předmětem zkoumání.
Jak by mohla pomoci vláda
Vláda by zejména měla dohlížet na podmínky, v jakých člověk žije. Od kvalitní stravy, přes dostatečnou lékařskou péči. Možná by nebylo na škodu zavést nějaký genetický screening, který by mohl odhalit u jedinců abnormality, které by mohly mít vliv na další generace, zejména pak na to, jaké děti se rodí.
Na závěr si dovolím krátkou laickou úvahu. Každý člověk je jedinečný, a má jedinečný genetický materiál. Vlivem mnoha faktorů, jako např. nekvalitní strava, může docházet k drobnému poškozování, které se nemusí projevit ihned, ale mohou se různě promísit při početí. Tak jako smícháním 2 různých barev získáme třetí barvu, tak v závislosti na poměru oněch dvou, je ovlivněna kvalita té třetí. Stejné, ale mnohem komplexnější je to u člověka. Zatím medicína nemá věšteckou kouli, aby jasně předpověděla, co se stane. Může zatím však poskytnout jistý náhled na to, co daného člověka může čekat, a podle toho může pak upravit svojí životosprávu a životní styl.
Berte článek jako jakési upozornění na problematiku, a jako možnost se zamyslet nad některými aspekty.
