Článek
Jistě někteří, co pečují o osobu blízkou a chtěli si vyřídit příspěvek, mají spíše negativní zkušenosti. Buďto třeba nedostali vůbec nic, nebo dostali neadekvátní výši příspěvku. Dle mých osobních zkušeností, kdy jsem pomáhal dalším lidem, mají tyto posudky jednu společnou věc, a tou je nedostatečný postup dle metodiky.
Nejprve pár základních informací
Nárok na příspěvek na péči má osoba starší jednoho roku, jejíž zdravotní stav je dlouhodobě nepříznivý a vyžaduje pomoc druhé osoby ke zvládání základních životních potřeb (ZŽP). Co se rozumí oním DNZS (Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav)? Je to takový stav, který dle současných poznatků lékařské vědy trvá, nebo má trvat déle než 1 rok. Proto, pokud např. zjistíte, že dítě trpí mentální retardací již od 1 roku, můžete si o tento příspěvek zažádat. Jaké existují základní životní potřeby?
a) mobilita,
b) orientace,
c) komunikace,
d) stravování,
e) oblékání a obouvání,
f) tělesná hygiena,
g) výkon fyziologické potřeby,
h) péče o zdraví,
i) osobní aktivity,
j) péče o domácnost - ta se posuzuje pouze u osob starších 18 let.
Tento příspěvek může pobírat osoba starší 18 let, pokud je uznána osobou závislou na péči v některém ze stupni:
a) stupeň 1 - lehká závislost - nezvládnutí 3-4 ZŽP
b) stupeň 2 - středně těžká závislost - nezvládnutí 5-6 potřeb
c) stupeň 3 - těžká závislost - nezvládnutí 7-8 potřeb
d) stupeň 4 - úplná závislost - nezvládnutí 9-10 potřeb.
Zároveň však platí dle metodiky, že tato osoba vyžaduje každodenní pomoc, dohled, nebo péči jiné fyzické osoby.
U osob mladších 18 let je pak osoba uznána závislou na péči v některém ze stupni:
a) stupeň 1 - lehká závislost - nezvládnutí 3 ZŽP
b) stupeň 2 - středně těžká závislost - nezvládnutí 4-5 potřeb
c) stupeň 3 - těžká závislost - nezvládnutí 6-7 potřeb
d) stupeň 4 - úplná závislost - nezvládnutí 8-9 potřeb.
Zároveň zde platí, že tato osoba vyžaduje každodenní mimořádnou péči jiné fyzické osoby.
Každodenní pomocí se rozumí činnosti, které jsou jinou fyzickou osobou/poskytovatelem sociálních služeb prováděny na základě každodenní objektivní potřeby a konkrétního individualizovaného požadavku osoby se zdravotním postižením (klienta) k naplnění některých aktivit. Klient si tedy aktivně řídí poskytování sociálních služeb, tj. rozsah, frekvenci, dobu poskytování pomoci aj. Obecně se jedná o aktivní spoluúčast při dosahování nějakého cíle nebo odvracení nebo odstraňovaní nežádoucích následků. Pomoc se poskytuje formou asistence jako aktivní podpora směřující ke zvládnutí jednotlivých ZŽP při částečně zachovaných schopnostech k jejich zvládání u osoby se zdravotním postižením.
Každodenní péčí se rozumí činnosti, které jsou jinou fyzickou osobou/poskytovatelem sociálních služeb každodenně prováděny v prospěch osoby se zdravotním postižením (klienta), který pro absenci svých schopností nezvládá ZŽP. Péče je tedy vyšším stupněm pomoci, respektive saturací potřeb u těch osob, které nemají zachovány schopnosti ke zvládání jednotlivých ZŽP. Jejím účelem je udržení a podpora sociálního postavení osoby se zdravotním postižením.
Každodenním dohledem se rozumí forma podpory, kdy osoba se zdravotním postižením (klient) realizuje ZŽP/jednotlivé každodenní aktivity pouze za přítomnosti jiné fyzické osoby, která klienta vede, motivuje a kontroluje. Tato kontrola je specifická forma dohledu, kdy pečující osoba nemusí být přítomna po celou dobu provádění jednotlivých aktivit, ale pouze v určité fázi nebo na konci aktivity. Dohled se tedy poskytuje formou asistence jako pasivní podpora směřující ke zvládnutí ZŽP osoby se zdravotním postižením, která má částečně zachovány schopnosti k jejich zvládnutí.
Mimořádnou péčí se podle § 10 věty třetí ZSS rozumí péče poskytovaná osobě do 18 let věku, která svým rozsahem, intenzitou nebo náročností podstatně přesahuje péči poskytovanou osobě téhož věku. Zde se posuzuje rozsah mimořádnosti, intenzita péče, a samotná náročnost. Touto péčí se rozumí péče, která podstatně přesahuje péči poskytovanou osobě téhož věku svým rozsahem, intenzitou nebo náročností. Co si pod pojmem podstatnost představit? Je to zvýšení rozsahu, intenzity nebo náročnosti péče, o alespoň jednu třetinu toho, co by se věnovalo dítěti bez zdravotního postižení. Jde tedy o takový typ péče, která se v daném věku dítěti bez zdravotního postižení neposkytuje vůbec. Jedná se např. o každodenní cvičení Vojtovou metodou, znakovou řečí, nebo pomoc s tlačením invalidního vozíku, nebo když dítě vyžaduje intenzivní dohled, namísto běžného.
Princip posuzování zvládání oněch potřeb je popsán zde, kdy platí, že jejich zvládání nebo nezvládání se hodnotí ve vztahu k příčinné souvislosti DNZS. Pro ilustraci, pokud je člověk ochrnutý na spodní část těla, logicky není možné zvládat potřebu mobility. Pokud není dále jiný problém, předpokládá se např. že ostatní potřeby mohou být zvládnuty v přijatelném standartu. Pokud je dotyčný schopný jíst všechnu stravu alespoň lžící, případně si na vozíku je schopen stravu převést, pak se potřeba stravování považuje za zvládnutou.
Všechny tyto prostředí se posuzují vždy ve vztahu k přirozenému sociálnímu prostředí, tj. v rodině, domácnosti, vzdělávací instituci nebo zaměstnání. Dále se posuzuje, jestli lze danou životní potřebu zvládnout i za použití běžného facilitátoru. Málokdo tomuto rozumí, proto se pokusím vysvětlit. Pokud člověk namítá nezvládání mobility, protože není schopen ujít krátkou vzdálenost bez pomocí holí, nebo se doma musí přidržovat stěny, či nábytku, je tato skutečnost považována jako dostatečné zvládnutí životní potřeby. U stravování je to naopak neschopnost ovládat příbor, ale osoba je schopna samostatné konzumace lžící, jedná se tedy o zvládání potřeby v přiměřeném standartu. Pokud naopak, stravu není schopen jíst jinak než rukama, není to přiměřený standart a potřeba není zvládnutá.
Co ale málokdo ví, je že zde hraje roli i režim stanovený lékařem. Pokud režim, nařízený specialistou, neumožňuje zvládání potřeby, považuje se to v danou chvíli jako nezvládnutí dané potřeby, a to až do stabilizace zdravotního stavu, kdy je zřejmé, že se jedná o dlouhodobý problém. Naopak, pokud je režim nastaven jen v rámci akutního stavu, nelze hovořit o nezvládnutí potřeby. Dále je nutné - musí se jednat o výslovný zákaz odborným lékařem, nikoliv jen doporučení. Dále se musí jednat o dlouhodobé či trvalé izolační opatření s délkou nejméně 1 roku, a musí být prokázána příčina DNZS s tímto opatřením.
Posuzující lékař obvykle na základě DNZS stanoví datum přezkumu, kdy se hodnotí, jak se DNZS vyvíjí. Při hodnocení schopnosti zvládat ZŽP se posuzuje, zda z důvodu DNZS je rozsah duševních, mentálních, tělesných a smyslových funkčních schopností dostatečný k pravidelnému zvládání ZŽP a zda je fyzická osoba schopna rozpoznat, provést a zkontrolovat správnost zvládnutí ZŽP. Přitom se přihlíží k tomu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující funkční schopnosti, k výsledku rehabilitace a k adaptaci na zdravotní postižení. Za onu stabilizaci zdravotního stavu nelze považovat tzv. „křehkou stabilizaci“, kdy hrozí, že ztrátou podpory (případně snížením stupně závislosti) dojde k opětovnému zhoršení zdravotního stavu. Velmi podobně se také musí přistupovat k osobám s velmi těžkým postižením, kde díky soustavné sociální péči a silné vůli osoby se zdravotním postižením se zdánlivě daří zlepšit zvládání některé ZŽP. Zde to totiž posudkáři často zkoušejí, a přestávají některé potřeby uznávat, což je samozřejmě špatně. Velmi krásný příklad byl v pořadu reportéři ČT, kdy posudkový lékař přestal uznávat potřebu stravování protože osoba s postižením zvládla sama sníst jogurt. Toto právě odporuje onomu znění jak metodiky, tak dané vyhlášky, která jasně definuje parametry dané životní potřeby, a jaké kroky jsou nutné ke zvládání potřeby, včetně toho, že nezvládnutí jednoho bodu se rovná nezvládnutí celé potřeby.
Co je třeba ale dále vědět je to, že neschopnost zvládat danou potřebu musí být prokázána přímou souvislostí s DNZS. Nelze tedy uznat nezvládnutí potřeby jen proto, že osoba je líná, nebo nenabyla patřičných znalostí během svého života. Příkladem je, když dospělý člověk neumí vařit, protože jej to rodiče nenaučili.
Posudky by tedy měly být jednoznačné, úplné a přesvědčivé, neuznané potřeby by měly být řádně zdůvodněny, proč nejsou uznány jako nezvládnuté. Posudkáři by měli vycházet ze zpráv specialistů, případně ošetřujícího lékaře. Zde je třeba dávat pozor na to, co obsahují vaše lékařské zprávy. Pokud se tam jasně píše, že z důvodu ABC dítě vyžaduje mimořádnou pomoc ve všech denních úkonech (oblékání, stravování, hygiena), protože diagnóza je daná, není možné, aby si posudkář vypsal důvody typu není dokumentována anatomická ztráta končetiny, apod., nebo že není dostatečně věkově vyvinut, např. 4leté dítě neumí jíst ještě samo.
U dětí je metodika posuzování potřeb ještě přesnější a jasnější. Pokud řešíte příspěvek na péči u dítěte, určitě se seznamte s metodikou posuzování psychomotorického vývoje pro jednotlivé věkové kategorie a jednotlivé životní potřeby. Daná tabulka hovoří velmi jasně, a dává náhled, od čeho se může člověk, žádající o PnP pro dítě, odrazit.
Pokud však první instance selže, a posouzení stupně závislosti není dostatečně kvalitní, nebo neodpovídá skutečnosti, je třeba se odvolat a vypsat co nejvíc námitek, podložit je nejen zněním vyhlášky, či metodiky, ale i samotnými lékařskými zprávami včetně citací z nich, můžete si vyžádat i další podpůrné zprávy, u dítěte např. ze školky.
Bohužel poslední dobou je takový, dle mého názoru nešvar, že posudky nedělají ani tak lékaři, jako pouze nějací úředníci, kteří ty posudky odfláknou, nepopíšou řádně zdůvodnění, a jako perlička - podepíše to lékař absolutně mimo obor. Aktuální jedinou možnou obranou je podání odvolání, a pokud je posudek obzvlášť odbytý, můžete podat i stížnost na posudkovou službu přímo na MPSV. Odvolání může původní rozhodnutí zrušit a nařídit nový přezkum, nebo potvrdí původní rozhodnutí (to jsem zatím nezažil), případně případ postoupí posudkové komisi, kde na základě diagnózy bude minimálně 1 člen lékař s patřičnou odborností. Pokud ani odvolání nedopadne tak, jak potřebujete, lze použít poslední možnost, a tou je správní žaloba, která je v tomto případě osvobozena od správního poplatku.
Doufám, že tento článek pomůže co nejvíce lidem řešícím příspěvky na péči. Pokud budete mít jakýkoliv dotaz, pokusím se zodpovědět v diskuzi.
Zdroje:
https://www.mpsv.cz/posuzovani-stupne-zavislosti-pro-ucely-prispevku-na-peci --> metodický pokyn
https://www.mpsv.cz/documents/20142/225526/p%C5%99%C3%ADloha+k+Instrukci+NM7_+SZ+%2815%29.doc/267f7ca4-bb7e-387f-015f-634d2c20bdce
