Čtyři stezky a krůtí klobásky v Brništi

Skleněná stezka

Začal jsem skleněnou stezkou, o které jsem si předem načetl, že už na začátku vás barevnými větvemi z foukaného skla přivítá skleněný strom z věhlasné sklárny Pačinek Glass, která je nedaleko odsud. Četl jsem také, že tu nechybí ani artefakty z dílny Bořka Šípka. A opravdu, příjemná procházka po trase, kterou lemovaly skleněné odvěsky z křišťálových lustrů, skleněné perličky a tyče, třpytící se v krajině, docela intenzivně připomínala, jakému že řemeslu se v tomto kraji daří.

Stezka končí výstupem na návrší, ze kterého v září roku 1899 navštívil obec František Josef I. a shlížel odtud na vojenské štábní cvičení rakouské armády. Připomíná to, jak jinak, skleněné plastika. Ale to není všechno, vrchol kopce zdobí Schröterova kaple, pojmenovaná podle svého tvůrce Wenzela Schrötera, místního sedláka, který ji postavil v roce 1803. Od konce 2. světové války kaple dlouho chátrala, ale v roce 2007 ji nově vlastnoručně postavil a 16. května 2008 slavnostně posvětil mimoňský farář Václav Horniak.

Hastrmanská, lesní a sochy ve skalách

Cesta zpátky vede po stejné trase a když se vrátíte na náves ke kostelu, můžete se vydat po Hastrmanské stezce, při které neminete chloubu místních nejen rybářů, fotogenický rybník Vratislav. Ten má uprostřed ostrůvek s velkými duby, hráz porostlou rakytníkem a má i svého ochránce – hastrmana, který se jmenuje Vráťa I. a jeho dřevěná socha je nepřehlédnutelná.

Dál vás Hastrmanská stezka, která prochází rekonstrukcí, provede krajinou k Mlýnu, Lužnímu lesu, Mokřadu a Brnišťskému rybníku. Volně na ni navazuje Stezka živým lesem, kde objevíte například velký model mraveniště s takřka dvoumetrovými dřevěnými mravenci. Čtvrtá brnišťská stezka se jmenuje Sochy ve skalách. Vytvořili ji čeští a němečtí umělci v létě 2018 podél staré vozové stezky mezi pískovcovými skalami, kudy se před staletími jezdívalo na pole. Ze skal vystupují tajemné sochy a reliéfy jelena svatého Huberta, obří hlava jakéhosi trolla, nahá dívka, reliéf anděla anebo mořská ryba.

Kde se najíst, přespat a další zajímavosti

Projdete-li všechny čtyři stezky, jistě vám vyhládne. Občerstvit se můžete buď v útulné restauraci u Strachotů, anebo si zajít do prodejny Prominent, kde kromě denní nabídky hotových jídel najdete i širokou paletu čerstvého krůtího masa a výrobků z krůty. Ochutnat byste měli vyhlášené krůtí párečky anebo krůtí klobásu, která je držitelkou ocenění Regionální potravina Libereckého kraje.

A proč zrovna krůta? Zdejší zemědělské obchodní družstvo Brniště je největším a úspěšným chovatelem krůt a krocanů v České republice.

Pokud chcete v Brništi přespat, nabízí se apartmány Včelín, které najdete v areálu stejnojmenného ekocentra blízko kostela i turistických stezek. Učí zde zejména děti získat vztah k životu na venkově a respekt k lidské práci a hodnotám, které přináší. Najdete tu nejen malou a příjemnou farmu a výukovou zahradu, ale také kroužek ekologické výchovy, anebo programy pro enviromentální vzdělávání žáků mateřských a základních škol.

Ráno vás pak čeká snídaně v kavárně, která se ne náhodou jmenuje Jako doma a můžete se vypravit za dalšími zajímavostmi. Například do Sadu života, kde se sází strom za každé dítě narozené v obci, anebo do Skalkového miniarboreta, kde roste více než 700 druhů rostlin z oblasti Středomoří a Malé Asie, ale i Alp či Himálaje. A je tu ještě jedna oblíbená zahrádka: jmenuje se Zdislavina a najdete tu skalní byty i sklepení, ve kterých na vás i vaše děti čekají za zamřížovaným okénkem permoníci, vodník a půvabná líná žába.

Historie

První dochované písemné zmínky o obci s názvem Brins (Brniště) jsou z roku 1352. Jméno vzniklo ze základu brn, což znamená „bláto“, anebo „kal“. Prvními obyvateli byli němečtí osídlenci, kteří zúrodňovali okolní zalesněnou krajinu. Hospodařili tu příslušníci rodu Blektů z Útěchovic, kteří drželi své zdejší statky až do začátku 17. století. Pozdějšími majiteli se stali například Hyršpergárové z Königsheimu, Albrecht z Valdštejna, Liechtensteinové anebo Hartigové.

Škola fungovala v obci již v roce 1634. V roce 1842 byla vybudována nová trojtřídní škola, která spolu s kostelem a farou tvořila náves. Od 19. století měla obec vlastní poštu, později telegraf a četnickou stanici. Velkou dějinnou událostí, která tudy prošla, byla prusko-rakouská válka, kdy od 17. do 27. června 1866 táhly Brništěm tisíce pruských vojáků.

Německou obcí bylo Brniště až do konce 2. světové války, a například v roce 1921 měla obec 691 občanů, z nichž byl jen jeden Čech. Po druhé světové válce bylo původní německé obyvatelstvo odsunuto a nahrazeno dosídlenci převážně z východních Čech, ale i z Polska a Slovenska.

Památné stromy

Kdyby staré stromy mohly vyprávět, dozvěděli bychom se detaily o tom, jak se žilo třeba i před několika staletími. Snad proto pohled na tyto rozložité velikány navozuje meditativní náladu. Přesvědčit se o tom můžete v Brništi hned na několika místech. Nejsnáze dostupná je starobylá lipová alej u kostela.

Alej najdete i na konci Brniště a na jiném místě stromořadí dubů, vysazených na počest císaře Františka Josefa. Za nejstarší je v Brništi považována asi 300 let stará lípa širokolistá na pozemku u domu s č. p. 52. V obvodu měří 720 cm a dosahuje osmnácti metrů. Přibližně stejně stará lípa, anebo její torzo, stojí také v Luhově na pozemku s číslem 448. Památná lípa je i před stavením č.p. 34 u Nesvačilů.

Pusté kostely

Nedaleké Pusté kostely je unikátní soustava převážně uměle vyhloubených jeskyní v pískovcových skalách při říčce Svitavka mezi obcemi Velenice a Svitava. Jeskyně a říčka se využívaly k různým účelům – v některých prostorách údajně žili středověcí mniši a je pravděpodobné, že některé i sami hloubili, jiné byly vytvořeny v 18. století kvůli těžbě písku pro výrobu skla.

Síla vodního toku byla využívána k pohonu mlýnu anebo provozu hamru. Jeskyně dočasně poskytly obydlí místním usedlíkům, když krajem táhla vojska, která se účastnila 30leté války. Za 2. světové války sem byla dokonce přesunuta výroba letadel wehrmachtu. Po skončení války byly prostory užívány jako skladiště, například podnik Ovoce-zelenina, zde skladoval své zboží.

Jeskyně Pekelné doly

Komplexu Pustých kostelů vévodí nejznámější a největší jeskyně Nautilus, která je nyní sídlem motorkářského klubu pod názvem Pekelné doly. V podzemní říši na vás o víkendech v sezóně čekají temné bytosti řecké mytologie, které vás provedou podsvětím plným záhad a mystiky. Tajemná říše se nazývá Purgatory, nechybí tu přikovaný Kronos, trůn boha Háda ani řeka Stix, po které pluje převozník Cháron. Motorkářům se tu nabízí ojedinělý zážitek vjet přímo do této jedinečné „jeskyně“ i s motorkou a projet ji skrz naskrz. V podzimním období okolo Mikuláše se areál Pekelných Dolů mění v pohádkové peklo. Těšit se můžete na mučírnu, pekelnou bránu, čertovu babičku i čertí miminko.

Zdroje:

Brožura Brniště, a čtvrtletník Véčko, léto 2025, vydává Kalendář Liberecka