Článek
Několik místností s vysokými stropy a ze všech stran betlémy. Klasické dřevěné, keramické, papírové, z hedvábí, kovové, všech možných tvarů i velikostí. Jeden vedle druhého stojí postavy a tváře, které jako by čekaly na to, až oživíme jejich příběh. Člověk by řekl, že přece všichni pastýři dělají to samé – stojí u jesliček – ale každý je jiný. Je to jako potkat na vánočním rynku stovku různých sousedů, z nichž každý nese stejný úsměv, ale s jiným příběhem.
Betlém Ondřeje Vávry, autoři Ondřej Vávra a Lenka Scholzová
Břevnovská Salla Terrena obklopená starobylými klenbami, dodávala betlémům zvláštní vážnost – jako by každý kus patřil k jednomu dlouhému, tichému vánočnímu zpěvu. Právě v tom je kouzlo výstavy Milujeme betlémy – je to místo, kde se svět na chvíli zpomalí a nechá diváka dýchat a vidět svět společně s malými betlémskými světy od tvůrců tradičních i moderních.
Betlémská věž
Betlémská věž
Hned po vstupu vás upoutá nejvyšší mechanický betlém v ČR. Měří 333 centimetrů, je v něm více než 150 figur, které budou přibývat, a vznikl právě pro letošní výstavu Milujeme betlémy v Břevnovském klášteře. Tento unikát má jedno podzemní patro a devět nadzemních. V podzemí najdete vodníky, vinařský sklípek a zlatý důl. V prvním patře procházejí, které je nejblíž dětským očím, procházejí lesem děti a pohádkové postavy. Na cestu jim hraje Jaroslav Samson Lenk i se třemi večerníčkovými medvědy – Vojtou, Kubou a Matějem. Druhé patro patří hlavně Ježíškovi, Marii, Josefovi a celé scéně s pastýři a ovečkami. Z druhé strany je česká náves v duchu selského baroka. Třetí patro je plné darovníků, čtvrté je orientální a můžete v něm sledovat putující Tři krále s průvodem. Páté je inspirováno písní „Kdybys měla má panenko sto ovec“, šesté obstarává zvonění zvonků, sedmé andělskou muziku. A osmé představuje nebe s velkými obláčky – beránky. V posledním devátému se otáčí anděl s nápisem Gloria.
Tichá radost
Břevnovský dětský betlém, autor Jarmila Haldová
Betlémská věž ale není jediným uměleckým dílem, které je tu v premiéře. Na výstavu se podařilo vybrat zajímavé umělecké a lidové betlémy z celých Čech od miniatury až po šestimetrový z Orlických hor. Unikátní je Hedvábný Břevnov, Břevnovský dětský betlém Jarmily Haldové nebo Podorlický betlém Jaroslava Heraina. Některé byly k vidění již loni a pokud jste Břevnovský klášter před rokem v předvánočním čase navštívili, můžete porovnat, jak se tyto betlémy pod rukama autorů rozrostly.
Oltářík, autor Miroslav Danda
Procházel jsem místnosti a cítil někde hluboko v sobě hřejivé teplo. Zaujal mě oltářík Miroslava Dandy z lipového dřeva, drátěná Svatá rodina Lucie Poslušné, voskový betlém anebo betlém ve třešni od Vladimíra Glasera, ředitele Muzea českých Vánoc, který za celým projektem stojí jako organizátor. Vlastně všechny betlémy byly krásné. S tichou radostí jsem si prohlédl i svůj cínový příspěvek do této galerie stylů a materiálů a technologií, které zobrazují ve své podstatě jen jednu scénu – narození Ježíška.
Svatá rodina, autor Lucie Poslušná
Muž z Assisi
Městečko Assisi leží v italské Umbrii a panuje v něm ospalá atmosféra maloměstského klidu. Pokud ale přijedete ze severozápadní strany, je monumentální klášter a kostel sv. Františka to první, co spatříte. Slavný rodák z Assisi, který je ve městě všudypřítomný, se narodil jako syn zámožného obchodníka, ale již v mládí odešel z domova a zařídil si poustevnu v lese. Díky svému charismatu brzy získal další stoupence a po několika letech založil vlastní františkánský řád, který se později stal se nejrozšířenějším řádem římskokatolické církve. Přes skromnost, kterou se vyznačoval, zůstala Františkovi hravá povaha a smysl pro humor. Používal šokující a teatrální gesta, nadsázku, alegorii, dvojsmysly. Připomínal taoistické či zenové mistry a svým způsobem předjímal současný ekologický pohled na svět. Mezi jeho originální nápady patří mimo jiné i vánoční betlém, který proměnil vánoční mši v jakousi dramatizaci betlémského zrození.
Jubilejní betlém, autoři Vladimír Glaser a kolektiv
Poprvé se tak stalo roku 1223 ve skalní jeskyni u italského Greccia. Od těch dob se betlém, nebo také jesličky, rozšířily snad do všech domácností, a to nejen křesťanských. Na jeho počest roku 2023 vytvořil Vladimír Glaser s kolegy Jubilejní betlém pro Jubilejní výstavu v pražském Klementinu. Připomíná osmisté výročí postavení prvního betléma a je stylizován do Prahy roku 1906.
Vladimír Glaser
Betlémy z cínu – kovové příběhy, které přežijí staletí
Betlémy z cínu, které jsem pro výstavu Milujeme betlémy vyrobil a společně s manželkou jsme je tu i prodávali, jsou zvláštním druhem vánočního umění. Nepůsobí měkce jako dřevěné figurky, nejsou pestré jako papírové vystřihovánky – a přesto mají kouzlo, které se časem spíše prohlubuje. Jsou to malé kovové světy, v nichž se zrcadlí historie řemesla, tradice i touha lidí uchovat Vánoce v něčem trvanlivém. Cín je zvláštní materiál: je tvrdý, ale tváří se měkce. Studený, ale působí něžně. Když na něj dopadne světlo, rozsvítí figurky zcela jinak než dřevo nebo hlína. A hlavně – cín nikdy úplně nezmlkne. Když se figurka dotkne jiné, ozve se tiché cink. A my, kteří je jednou za rok stavíme do betlému, se na chvíli zastavíme a nasloucháme jejich tichému, kovovému hlasu.
Betlémáři při práci
Proč betlémy přetrvaly?
V betlému je jasně dáno, kdo kam patří. Pastýři k ovečkám, tři králové na horizont, Josef s Marií doprostřed. Nikdo si nenárokuje jiné místo. Nikdo neříká: „Já tady stát nebudu, já jsem letos unavený.“ Dokonce ani ta oslí hrdost, která by mohla pramenit z toho, že je u jeslí pořád, se nikdy neprojeví. Betlémy mají ještě jednu vlastnost: člověk u nich začne být lepší. A když sfouknete prach ze staré krabičky s betlémem, v tu chvíli se oživí všechny vzpomínky na lidi, kteří už betlémy nestaví, ale kdysi vám ukázali, kde má stát anděl. A tak je každý betlém – ať je papírový, dřevěný, keramický nebo cínový– malou kronikou. A proč tedy betlémy přetrvaly? Možná proto že příběh narození je univerzální – příběh začátku, naděje a světla v temnotě. Snad také proto, že lidé potřebují svět, ve kterém je všechno na svém místě:
kde pastýři stojí s ovcemi, hvězda ukazuje směr a uprostřed tiché scény leží dítě. Betlém nám připomíná, že i velké věci se mohou dít velmi tiše. A že někdy stačí jen sestavit malý svět – a uvidíme v něm něco z toho velkého.
Zdroje:
https://www.kudyznudy.cz/akce/milujeme-betlemy
https://muzeumceskychvanoc.cz/?utm_source=search.seznam.cz&utm_medium=ppd&utm_campaign=firmy.cz-13194468
