Článek
Zrození vědmy
Baba Vanga (občanským jménem Vangelija Pandeva Dimitrova-Gušterova) se narodila v současném Bulharsku. Nežilo se jí nějak extra dobře. Vychovávala ji macecha a poněkud zabedněný otec. Ve 12 letech si hrála s ostatními dětmi v přírodě a ztratila se. Při toulání divokým přírodním terénem se jí dostala do očí infekce a pak už to šlo ráz naráz. Rodiče se o její zdravotní stav dobře nepostarali, a tak musela ve svých 14 letech do domu pro slepé. Prý ve chvíli, kdy se ztratila v lese, dostala jistý dar kontaktu s lesními vílami, kterým se v Bulharsku říká samodivi a lákají prý muže od rodin, aby je utopili v bažinách. Stala se znaharem, což je bulharský termín pro starší ženu s prorockými schopnostmi.
V domově pro slepé
V domově pro slepé se měla naučit Brailovo písmo, což jí moc nešlo. Číst se tedy zcela nenaučila. Potkala zde však mladého muže z bohaté rodiny, který jí nabídl sňatek. Vanga napsala domů svému otci a žádala jej o svolení ke sňatku. Ten odmítl. Její osobní život se tak zhroutil z nešťastné lásky. Musela se vrátit domů k péči o tři sourozence ve věku 14, 4 a 2 roky. Bylo jí 18 let a zcela přestala pečovat o svůj vzhled, šaty nosila z charity nebo od starých lidí, kteří jí je darovali, a začala učit šití pro mladé ženy ve vesnici. Což byl spíše úkol pro ženu přestárlou, ne pro mladou dívenku.
Na břehu smrti podruhé
Ve věku 28 let se dostala do druhé situace takzvaně na práh smrti. První zažila ve 12 letech, již od svých 5 let si však hrála se zavázanýma očima a hledala různé předměty po domě. Jistý dar vnímání toho, co není vidět na první pohled, měla vždy. Nyní však ve svých 28 letech téměř zemřela, jednalo se o závažné onemocnění zánětu plic. Mysteriózně se z něj vyléčila a tvrdila, že ji v noci navštívil dávný válečník, který ji zcela uzdravil a předal jí schopnost vidět budoucnost a léčit. Od té doby se jí začaly v přírodě i doma objevovat záhadné postavy, tajemné siluety a začaly na ní mluvit hlasy, dostávala se do stavů podobných tranzu. To vše si nechávala pro sebe a věděli o tom jen její nejbližší, ti však chtěli, aby své schopnosti projevila i pro ostatní.
Závažné předpovědi
V roce 1941 byla zeměkoule na prahu globálního konfliktu. Bulhaři si však nebezpečí neuvědomovali, snažila se varovat své bližní a ti nakonec zjistili, že měla pravdu. V březnu roku 1941 se Jugoslávie a Bulharsko přidalo na stranu nacistického Německa. V takové situaci byla Vanga náhle slavná. Mělo to své negativní stránky. Někteří ji označovali za Satanovu okultistku, jiné o ní mluvili jako o zázračné ženě, která má dar od Boha. Ať tak či onak, do konce roku 1941 se stala Vanga vyhlášenou bulharskou věšteckou celebritou. Její hlavní práce spočívala v hledání míst, kde zemřeli bulharští vojáci v tehdejším konfliktu tak, aby je mohli příbuzní najít a řádně pochovat.
Věštecká metoda
Nechávala si nosit cukrové homole, které předtím museli její klienti nechat přes noc pod svým polštářem. Homole poté pečlivě potěžkávala a obracela v dlaních. Z nich věštila danou lokalitu. Tak to dělala i v jiných případech. Málokdy však doporučila svým klientům to stejné, třeba pro ženu, která byla duševně nenormální doporučila jejím příbuzným sebrat jisté byliny u řeky a svařit je a poté s nimi polít její hlavu. To ji nakonec překvapivě vyléčilo.
Návštěva známých osobností
Jednou ji navštívil bulharský car Boris III., byl dychtivý se dozvědět, jak to s ním a jeho královstvím dopadne. Vanga se ani neobtěžovala s nějakými formalitami a rovnou na něj křikla. Tvé království rozšíří svou působnost a dominanci. A ty se připrav na 28. srpen. 28. srpen byl den jeho srdeční zástavy. Tu dostal po setkání s říšským kancléřem Adolfem Hitlerem. V době, kdy Vangu potkal, jí bylo 31 let, žádný vztah už neměla 15 let, neměla žádné děti ani žádné mít nemohla, ale adoptovala dvě děti. Sama byla jako kmotra pro 15 tisíc dětí.
Svého manžela Gushterova potkala, když k ní přišel požádat pro radu. Chtěl pomstít své příbuzné, slíbila mu, že řekne, kdo jsou jejich vrazi, ale nesmí se pomstít. Bylo to láska na první pohled, tedy pokud to můžeme říci v jejím případě. Gushterov však skončil špatně.
V roce 1943 měla baba Vanga zvláštní návštěvu. V době nacismu prý byli jasnovidci v ohrožení. Je to a není to pravda. Pokud byli užiteční, tak ne, pokud nebyli, tak rozhodně byli. Vangu v tomto roce navštívil samotný Adolf Hitler, který jí nabídl práci. Jeho nabídku rázně odmítla. Hitlera tím dost naštvala. Ještě mu stačila říct, že by měl opustit Rusko, jinak prohraje válku. Hitler poslal jejího manžela Gushterova na řeckou frontu. Ta jej ochotně pustila, protože věřila, že přežije. Přežil sice, ale dostal hepatitidu ze špatné vody a vrátil se jako chronický alkoholik. Vanga mu samotná neuměla pomoci. Uchlastal se, zemřel na cirhózu jater.
Baba Vanga jako státní zaměstnanec
Doktor Georgi Lozanov, autor metody sugestopedie pro učení jazyků, se o Babu Vangu zajímal. Ostatně už prošel celé Bulharsko a takto vyzkoušel 49 věštců. Prý se nikdo z nich babě Vanze nemohl rovnat. Sama mu řekla, že s manželkou neměli děti 10 let, ale příští rok mít dítě bude. A stalo se.
Nicola Shipkovenský, člen mezinárodní komise pro psychoterapii a francouzské společnosti pro psychosomatiku, který v Bulharsku založil obor psychopatologie, babu Vangu vědecky zkoumal. Jako mnozí další vědci. Prověřovali dokonce její psychické schopnosti pomocí počítačového systému vybaveného sonarem. Baba Vanga se stala zaměstnancem státu. Dostávala stipendium, 350 USD měsíčně.
Baba Vanga jako milionářka
Najednou nebylo setkání s věštkyní jen tak zadarmo. Místní klienti měli pevně danou cenu 17 USD za setkání (v přepočtu z místní měny Leva) a u ostatních tomu bylo 87 USD. Část zisků sloužila jako plat pro Vangu a její asistenty, část šla na režijní výdaje a zbylé peníze do městské pokladny. Odhaduje se, že za svou kariéru věštkyně vydělala kolem 100 milionů dolarů. Kam ty peníze šly se dá těžko odhadovat, zřejmě si je rozebralo její bezprostřední okolí, i přes novou vilu, do které se v roce 1971 nastěhovala, žila sama dále poměrně skromně.
Ovšem tentokrát už poutníci nemohli jen tak přijít na návštěvu. Obyčejní lidé museli čekat tak rok, než se s ní mohli setkat, zatímco papaláši a celebrity jen několik dní. Všichni mohli jen do předsíně, dál ne. Zřídkakdy někomu věnovala víc než 10 minut. Takto prý odbavila až milion lidí. To celkem dělá 130 věšteb denně a dvě tuny cukrových homolí.
Znovu prominenti a její smrt
Jednoho dne se k ní dostavil tiskový mluvčí Borise Jelcina, Dmitrij Medveděv. Chtěl mermomocí zjistit, jestli jeho mocipán uspěje ve volbách. Předpověděla mu, že ano, ale že to bude o fous. Stalo se. Také předpověděla atentát na Kennedyho, dokonce i pražské jaro v roce 1968, varovala před nukleární hrozbou, mnozí si to spojili s Černobylem v roce 1986, nebo měla vidění toho, že „americké bratry napadnou železní ptáci a bude prolita krev nevinných“. Narážka na rok 2001 a dvojičky v New Yorku? Čert ví.
Sama dostala v roce 1996 rakovinu prsu a pomoci si nemohla, operaci podstoupit nechtěla, a prorokovala si ještě tři roky života. Zemřela téhož roku. Holt, jak se říká, doma není nikdo prorokem. Nebo spíše působila jako médium někoho jiného. Nejspíš toho válečníka z dávných dob.
Někdo tvrdí, že po její smrti její léčebná či prorocká síla přešla na jednu neznámou francouzskou dívenku. To by nebyli Francouzi, kdyby se nesnažili na něčí pověsti přiživit…
Baba Vanga: závěrečné rozhřešení
Podle mého soudu to možná byla věštkyně, ale rozhodně ne dobrý člověk. Vybírala si své klienty podle toho, kolik měli peněz a nehleděla na to, co světu způsobí. I věštec by se měl řídit jakousi etikou a dobrými mravy, což tato paní nedělala. Její předpovědi, které do nynějška plní stránky novin, jsou irelevantní. Sama svou vlastní budoucnost ovlivnit neuměla natož svou minulost, a proto zřejmě byla jednou z těch, kteří se sápali na životy a budoucnost ostatních a chtěla jim ho zkazit.
Babě Vanze bych do podsvětí vzkázal toto: kuš babo!
Zdroje:
Baba Vanga: The Controversial Life and Legacy of the Influential Bulgarian Mystic. 2021. Charles River Editors.
