Babyloňané dali světu právo

Chammurapi byl babylónský panovník, který žil v období 1810 př. n.l., s pravděpodobným datem úmrtí roku 1750 př. n. l. Kromě jiných inovací přišel tento panovník se svým zákoníkem, který se stal v některých bodech vzorem i pro dnešní právo.

Chammurapi o něm říká:

První zákoník vznikl ještě před tímto panovníkem, jmenuje se Ur-Nammu’s, byl sestaven o tři století dříve. Chammurapiho zákoník byl však nejpropracovanější, měl dohromady 282 zákonů.

Chammurapi se zaměřil na tělesné tresty kriminálníků a těch, kteří zbavovali práva slabé a chudé. Každý zločin měl svůj vyměřený trest. Některé by se současníkům zdály příliš tvrdé, ale je třeba chápat kontext doby a také to, že tímto bral král z ruky osobní vendetu. Byl to jeden z prvních zákoníků, který bral v potaz presumpci neviny. Tedy to, že se považoval člověk za nevinného, dokud nebyl odsouzen.

Zákoník řešil právně otázku vlastnictví, obchod, manželství, rodinu, zemědělství, mzdy, reguloval otroctví. Stanovoval tresty za falešná obvinění, krádež, únos, smilstvo, incest a napadení. Zabýval se prací doktorů, veterinářů, holičů, stavitelů domů a lodí.

Forma, ve které se zákoník zachoval, se nedala přehlédnout. Bylo to na černém kamenném pilíři, který měl víc než dva metry na výšku. Byl z trvanlivého dioritu a vážil čtyři tuny. Není divu, že přežil čtyři tisíce let. Muselo to být dost dřina do něj „psát“ klínovým písmem.

Gramaticky je zákoník napsán ve formě jestli-potom. Jestli někdo ukradne nezletilého syna druhého, potom bude usmrcen. Jestli někdo najde uprchlého otroka, potom mu jeho pán zaplatí dva šekely stříbra.

Pokud jste byli chudí, měli jste nárok platit u doktora méně. Zatímco bohatší měli dražší zdravotní péči.

Pokud vás někdo lživě obvinil třeba z vraždy, tak na to bylo pohlíženo jako na zvláštní případ. Dostal trest za vraždu. Pokud vás z něčeho obvinil, tak jste se mohli vyvinit díky něčemu, co později používali středověcí lidé. Takzvané boží soudy. Skočili jste do vody, a pokud vás nepohltila a přežili jste, tak vám musel dát ten, kdo vás obvinil, svůj dům. Byli-li jste šikovní, mohli jste na tom ještě vydělat, měli-li jste smůlu…

Soudci museli splňovat vysoké standardy. Pokud soudce někoho potrestal a později se zjistilo, že to bylo nespravedlivé, musel obviněnému nahradit dvanáckrát to, co mu dal zaplatit. Rovněž ztratil svou pozici soudce. Dá se říci, že dnešní nedotknutelnost soudců v současném systému je cesta zpět, jak se říká sto let za opicemi nebo v tomto případě před Chammurapim.

Oko za oko je jedním z principů, který posléze Židé použili do svého zákona. V době Chammurapiho prodlévali Židé v Egyptě. Mojžíš byl školen v egyptském právním systému, ale snadno mohl vědět i o tom babylónském. V mnoha ohledech je totiž nápadně shodný. Mojžíš navíc podle biblické zprávy strávil část let v Midianu, dnešním Jorádnu, a severozápadní Saudská Arábie. Oblast Beduínů, kteří cirkulovali sem a tam. To je další možný informační kanál.

Oba zákoníky mají zákon reciprocity. Oko za oko, kost za kost, zub za zub.

V Chammurapiho zákoníku je uvedeno, že pokud někdo nemohl uhradit dluh, mohl se prodat do otroctví včetně své rodiny. Musel pracovat tři roky v domě majitele, který jej koupil. Ve čtvrtém roce musel býti i se svou rodinou propuštěn. V Mojžíšově zákoníku to bylo stejné až na to, že byli všichni propuštěni v jubielním roku, který byl jednou za sedm let.

Pokud se dva muži škorpili a ublížili přitom těhotné ženě, Chammurapiho zákoník říká, že pokud žena přišla o dítě, muž, který ji zranil, musí zaplatit deset šekelů. Pokud by zemřela, jeho vlastní dcera musela zemřít. Mojžíš říká, že útočník musí zaplatit za potrat pokutu a jestli zemře, tak stejně jako v Chammurapiho zákoníku, musí „dát duši za duši“. Nejspíš se jednalo o duši útočníka, i když to není úplně jasné. V židovském zákoníku však bylo dále určeno, že každý musí platit za svůj vlastní hřích, nikoliv jeho příbuzní.

Mojžíšovský zákoník uvádí spousta duchovních zákonů ohledně svátků a varování proti uctívání cizích bohů. Tato ustanovení Chammurapi neměl potřebu zahrnout. Narozdíl od Mojžíše se však věnuje regulaci práce doktorů, holičů, stavitelů domů a lodí.

Jak jsem uvedl, opatření Chammurapiho zákoníku byla na dnešní poměry drakonická. I když oproti zákonům v USA možná ani tak ne. Co by asi řekl Chammurapi na americké absurdity typu trestu odsouzení na několik tisíc let? Jeho zákoník obsahoval prvky, které se staly integrální součástí normálních a rozumných zákonů každého státu. Zaměřoval se totiž na rozlišení intencí ke zločinu. Byl zločin záměrný, nebo náhodný? Podle toho se odvíjel trest, stejně jako dnes.

Zdroje:

Josef Klíma. Nejstarší zákony lidstva: Chammurapi a jeho předchůdci. 1979 Academia.

Paul Kriwaczek. Babylon : Mesopotamia and the Birth of Civilization. Atlantic Books.