Článek
Ať se podíváte napravo nebo nalevo, je to celkem jedno. Zkontrolujte si to sami, zadívejte se na fotkách Novinek do očí Petru Fialovi, pak do očí Miloši Zemanovi a Tomiu Okamurovi. Co říkají? Oči jsou okna do duše. Oči nelžou. Vyprávějí o jejich zoufalství. A prosí vás o jedno, abyste to neviděli a koukali se pokud možno jinam. Třeba abyste poslouchali jejich pohádku o tom, jaké zde budou skvělé podnikatelské příležitosti, jak se znovu dají dohromady věci, které se rozpadly, jak k nám proudí další dotace z EU. Stop.
V roce 1339 byl napaden jeden odlehlý vysoko postavený jihotyrolský hrádek. Bylo jasné, že ho nelze jen tak dobýt, a proto útočníci vyčkávali poměrně dlouho. Oběma stranám docházely zásoby, až na to, že záškodníci si je měli kde doplnit. Lidem z vyvýšeného hradu už už zvonil umíráček. V tom hradní paní dostala spásný nápad. Nechala zabít posledního vola a dala jej vycpat poslední měrou obilí. Toho pak hodili z hradeb směrem k táboru útočníků. Když útočníci viděli, kolik mají ještě obránci zásob, raději odtáhli pryč.
To se opravdu stalo. Víte, kde se tento příběh uvádí? V učebnicích politické manipulace. Když nevíte z které do které, předstírejte, že jsou věci jako dřív. A co víc, dělejte, jako by byly dokonce ještě lepší než dřív. Přesně jako podle této učebnice se to dnes odehrává. Na toho vola hozeného do plénu už ale nikdo neskočí. Řečmi se realita obelhat nedá.
A tak se z investic do nevypočitatelných akcií či virtuálních peněz, které jdou nahoru a dolů přesně jako podle plotu, dočkáte se doporučení politických poradců, že byste měli investovat do nemovitostí. To je jako všechno? Jak je budete udržovat a čím živit, kdo si je bude chtít pronajmout a za kolik? Jak říká Ježíš Kristus, nevkládejte své investice do pozemských statků, do kterých se lidé vloupávají a kradou a podléhají molům a rezu. Vždyť právě krize z roku 2008 byla postavena na té nejbezpečnější formě investic: do nemovitostí, na realitní bublině. A pak přišly nebo se jakoby z ničeho vynořily bitcoiny. Zbytek si můžete domyslet. Aby toho nebylo málo, tak se čeští ekonomové a sociologové místo toho, aby se zabývali tím, jak vyjít z dluhové propasti, zaměstnávají výzkumy, které mají potvrdit, že lidé rádi škodí druhým a jsou ochotni to dělat i ke své vlastní škodě. To přeci dávno víme, proto to tady tak vypadá. A co takhle nějaká změna, třeba oprava duší, melouch nebo ještě lépe brigáda zadarmo, to by jako nešlo?
Co další země, které jsou součástí eurozóny? Německo má své vážné problémy s náboženskými nepokoji islamistů, které mohou přejít až v občanskou válku, ano i to se může stát, když už musíte hlídat mateřské školky před útoky rodičů, čemuž se všechny bezpečnostní složky nyní úporně snaží zabránit. Francie má velký problém s vlastní ekonomikou, kterou ne a ne rozhýbat, a USA? To soustavně kolabuje, jen k tomu potřebuje důvěru okolního světa, že tisknout další dolary má nějaký význam.
Česko bylo vždy zvyklé žít tak nějak v závětří, kryté ostatními zeměmi, buď dobrovolně nebo nedobrovolně. Pokud někoho napadlo, že by se pro vyřešení problému mohlo přidat k Rusku, jak to naznačují někteří činovníci extrémních stran, tak to už po českých výstupech nepřipadá v úvahu. EU tedy Česku zbylo na ocet. Česko je sice v EU, ale samotná eurozóna má velké ekonomické a politické problémy. Česko a EU jsou v bludném kruhu. Jak to bude dál?
Budu k vám upřímný, na české politické scéně nevidím žádnou stranu ani politika, který by situaci byl ochoten řešit a měl k tomu příslušný intelekt, zkušenosti a hlavně charakter. Prostě nikdo takový tady není. Nejspíš si za to Češi můžou sami, protože všechny takové lidi spolehlivě od politického působení odradili. Řečmi, jak je politika špinavá věc, a neustálým potvrzováním tohoto faktu při aktu volení právě takových politiků.
Česko nemá politickou budoucnost, a tu další, to si domyslete sami. Kdo totiž myslí v souvislostech, chápe, že není možná dobrá kultura bez správně vedené politiky, a není fungující ekonomiky bez skvělé atmosféry ve společnosti. Fiktivní báječnou náladou se reálné změny k lepšímu neudějí. Taková atmosféra připomíná někoho, kdo ve svém doupěti kouří opium, dostává se sice do rauše, ale jeho život je v troskách.
Výrok Václava Havla, že naše společnost nevzkvétá, kterého se chytají různé politické „mrtvoly“, je ještě slabý odvar toho, co společnost brzy čeká.
Připravte se ne na utahování opasků, ale na čas bez opasků.
Zdroje:
https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/vlezli-na-zahradu-zkouseli-dvere-pribyva-varovani-pred-tipari-policie-radi-jak_2404131847_edr
