Článek
Nejlepší je začít s Františkem Bardonem, který prý trpěl za Hitlera za své schopnosti v koncentráku v Breslau, dokonce to uvádí všehoschopná Wikipedia. Ale věřte Wikipedii, když ji vytvářejí po nocích soumařští otroci zdarma. To byla nadsázka, samozřejmě. Každopádně to tak není, v Breslau žádný koncentrák nikdy nebyl. Zato měl Bardon velkou fantazii a hodně morbidní, protože sám uváděl, že měl v Breslau sbírat hlavy popravených vězňů. Podle mého soudu to byl prostě jen psychopat, který si hrál na hodného pána, který léčí, ale byla to jen kachna.
Myslíte si, že se vás tento článek netýká? Omyl. Kdokoliv se potkal s nějakým českým psychologem, tak se potkal s těmito pseudočarami, protože hlavní inspirátor české psychologie, respektive jejích učebnic, čert ví proč a proč hlavní, je Milan Nakonečný, autor základních učebnic a velký hermetik. Co se týče hermetiky, je to něco z egyptsko-řeckého mixu pixu a k tomu je nádavkem u těhle divňousů používán termín okultismus. Ten má znít tajemně, ale najdete ho v lecjaké lékařské zprávě. Když vám doktor napíše, že máte okultní krvácení, znamená to, že je skryté. No jde o to, že ostatní to nevidí, co ti okultisti mohou mít za směsky v hlavě. A čím krmí hermetici své fanoušky? Jednoduše drby z oblasti salónní magie.
To takový Karel Weinfurter, autor pseudomagických publikací, které se dodnes tisknou, čerpal své magické drby kde jinde než na pražské pavlači. V seznamu těchto hermetických výlupků nesmí chybět takzvaný Pierre de Lasenic, jinak Petr Pavel Kohout odněkud z horní dolní, přesněji z Lásenice. Gestapo po něm sice šlo taky, ale hlavně z jiného důvodu než kvůli magii, zkrátka byl to pěkný výlupek, který zjevně okrádal, koho mohl. Prý byl expert na egyptskou magii, povídali, že mu hráli, zjevně zanechal jistý esoterický odkaz, protože jeden egyptolog opravdu vystupuje v médiích jako expert na vše od ekologie odpadů po zánik civilizace, ale jinak z něj nebylo nic.
Zvláštní je, že byli tito samozvaní mágové takoví, řekněme, sami hodně choulostiví. Po tom, co v roce 1944 propustili Petra Pavla Kohouta na gestapu, náhle chytil tuberkulózu a zemřel ve 44 letech. Největší samozvaný mág, který je dokonce i v americkém okultním seznamu jako jeden z nejvýznačnějších mágů dvacátého století, podvodník František Bardon, zemřel ve 48 letech.
Možná nám to osvětlí Pierre de Lasenic alias Milan (ano, i toto jméno si přidal do svého kufříku malého kouzelníka). V jeho přednášce o oběti uvedl: „Hermetik syntetizuje a tvoří, cílem čaroděje nebo sufléra jsou naproti tomu recepty.“ Takže hermetik je podle Petra víc než čaroděj. Obecně tihle čeští mágové byli nafouknutí pýchou a arogancí až k prasknutí. Však taky praskli jeden po druhém jako balónky na pouti.
Byli prostě jak říkají Angličané takoví wishy-washy, to znamená neslaní a nemastní. Hlavně ve svých principech. V tomto se mohli od běžného českého mentálního standardu dost inspirovat. Když tady potíráte nějaké společenské zlo, vždy se totiž najde nějaký dobrák, který vás začne upozorňovat, že to není až zas takové zlo, a že bude k něčemu dobré, a že jste extrémisté. Jak říká Petr Kohout: „Zlo odsuzuje se samo vědomě k bolestem a oběti. I ono jest účelné v plánu Božím. Nemáme proto práva souditi, neboť i zlo je cestou ke glorifikaci, nejtěžší dráze evoluční.“ Nejspíš právě proto si tito takzvaní mágové vysloužili pozornost zlého gestapa, které jim v nadsázce ukázalo vyšší evoluční cestu. Jak se říká, kdo chce kam…
Ostatně jejich dědictví převzala následně soudružská paranormální laboratoř, vedená poměrně nafouknutým soudruhem, ostatně byl to taky svého času samotný ministr školství, Františkem Kahudou. Dnes se na téma jejich pokusů natočil celkem nudný a nepovedený seriál To se vysvětlí, soudruzi.
To, že tady bylo tolik ostudných pánů, kteří jakoby vypadli z oka někomu z cirkusu či salónnímu magikovi a přitom si hráli na pány tajných magických sil, neznamená, že tu magičtí lidé vůbec nebyli. Jeden z řady léčitelů či spíše mentalistů byl například Břetislav Kafka. Ten byl schopen lidi přimět k lecjakým kouskům, a někteří jeho praktikanti dokonce dokázali na dálku zabít i kočku. No, stejně to bylo pro kočku.
Opravdoví duchovní machři nepíšou stohy knih, ani se nechvástají na internetu svými magickými silami, ale tvoří za kulisami dějin, a jsou opravdovými hybateli světového dění. Ti se nepromenádují na veřejnosti jako v nějakém cirkusu, vědí, že skutečné společenské změny se tvoří ve skrytu. A jsme zase u toho slova okultní.
Zdroje:
Petr Kohout. Mystérium oběti.
