Článek
Lidé chtějí vypadat chytře, a proto automaticky nesouhlasí se vším, čemu nerozumějí. Zcela to popírá smysl diskuze a poškozuje diskutéry se složitým myšlením. Dávejte si proto pozor na chorobné nesouhlasníky, většinou nezvládají skutečnost, že něčemu nerozumí.
Diskuze je obecně podávaná a propagovaná jako nástroj zavádění jakéhosi primárního dobra ve společnosti, které se pojmenovává konkrétněji jako svoboda a demokracie, a za které se schovávají mnozí lidé, instituce, společnosti a státy.
Problém je, že diskuze jako pilíř dobra, svobody a demokracie moc nefunguje sama o sobě, a to z naprosto banálního důvodu. Lidé v rámci diskuzního dění mají tendenci zásadně nesouhlasit se vším, čemu nerozumějí, aby tím zastřeli skutečnost, že něčemu nerozumějí ze strachu, aby nebyli považovaní za méněcenné debatéry.
Je to zvyk zpravidla lidí, kteří nedisponují vyšší než lehce nadprůměrnou inteligencí a mohou to být často lidé vzdělaní, dokonce dobře společensky zapsaní a ve vzdělání oceňovaní. Takoví, kteří si váží svého všeobecného přehledu, ale nevědí, co všechno nevědí.
Existuje jistý myšlenkový test, který prokazuje, jestli máte pod kontrolou svoje myšlení a jste schopni říct, jestli dané myšlence rozumíte nebo ne. Pozitivním výsledkem testu a znakem toho, že jste výrazněji nadprůměrně inteligentní a máte schopnosti posuzovat věci z širšího a vícesměrného kontextu je to, že řeknete, že odpověď na daný test je naprosto nejistá a že se neví, jak to zadavatel vlastně myslel, že jednoduše nevíte. Opravdu inteligentní člověk to přizná. Člověk, který je docela chytrý, ale nechce vypadat hloupě, vyfabuluje jednu z možných odpovědí, která mu připadá být nejžádanější zadavatelem.
A tento efekt se velmi často projevuje v diskuzích. Někdo projeví nějakou myšlenku, druhý člověk jí nerozumí nebo neví, co tím druhý chtěl říct, a buď, pokud mu chce hrát do noty, vybere jednu z variant, o kterých první diskutující mluvil a se kterou to vypadá, že souzní, nebo takový druhý diskutující jenom prachsprostě nesouhlasí. Místo toho, aby uznal, že nerozumí myšlence nebo kontextu nebo má pocit, že podstata a řešení toho, o čem se mluví, je nejistá.
Proto také tolik takzvaně svobodných diskuzí vede nakonec k jednoduchým deklamacím a sporům. Záležitosti tohoto světa, myšlenkové koncepty a složitější myšlenky a kontexty, které se řeší nebo o kterých se mluví a diskutuje, nemají často vůbec žádný jednoznačný, lineární nebo jasný kontext ani řešení. Valná většina lidí se v tom ale neorientuje, neumí přemýšlet vícevrstevně a jinak, než lineárně. Neumí pracovat s nejistotou v konceptech a s potenciální pravděpodobností řečeného, ani si abstrahovat návazné kontexty toho, o čem je řeč, a tak jednoduše řekne, že nesouhlasí.
Tím je diskuze u konce a člověk, který vyvinul složité úsilí dostat se do nějakého tématu, zmapovat ho a vyvodit z něho nějaké rozumné závěry a nastolit otázky či se chce domluvit na způsobu řešení, se kterým se bude pracovat, se takovým prostým nesouhlasem ocitá v černé díře nicoty. A navíc je ohrožen tím, že bude za úplného pitomce.
Dávejte si proto na chorobné nesouhlasníky pozor a v diskuzích jasně označte lidi, kteří nejsou schopni chápat složitější kontexty a vyjádřete tuto skutečnost. Jinak vy budete za hlupáky a oni za vítěze diskuze. Pokud si to necháte líbit, budete takovými lidmi prachsprostě diskvalifikováni z diskuze jednoduše proto, protože máte složitější myšlenkový aparát, který oni nezvládají a nejsou schopni vaší myšlenkové složitosti.
Můžete se rozhodnout pro jinou možnost, přizpůsobit úroveň svého myšlení diskutujícímu a používat jen myšlenkové moduly, které on zvládá, jako jsou jednoznačná vyjádření navázaná na zjevnou, nikoli skrytou nebo abstraktní realitu, lineární přistup v myšlení a jednoduché myšlenky navázané na kontext, který je všeobecně známý a nevychází z vašeho vlastního myšlení, ale ze známých obecně uznávaných skutečností.
Na tento přístup si ale dejte dobrý pozor.
Vždy je potřeba na to jasně diskutujícího upozornit, že schválně kvůli němu z důvodu nedostatků v jeho myšlení myslíte pouze na jeho úrovni a své myšlenkové schopnosti redukujete proto, protože on všem vašim způsobům myšlení nerozumí a není schopen je reflektovat a navazovat na ně. Pokud to totiž neuděláte a neupozorníte na to, hrozí vám další problém vyplývající z toho, že takový člověk zvyklý používat jen jednoduché způsoby myšlení je v nich zběhlejší než vy, a vy pak budete zase za pitomce, že neumíte přemýšlet ani v těch jednoduchých kontextech tak dobře jako on.
Obecně doporučuji do diskuzí zavést více složitějších myšlenkových nástrojů a počítat s frustrací těch, kteří složitější diskuse nezvládají. Brát v potaz jejich argumenty s tím, že některým věcem mohou rozumět lépe třeba z praxe, ale v oblastech, kde má někdo větší abstraktní schopnosti myšlení, je potřeba jasně hlídat chorobné nesouhlasníky, aby neodčerpávali energii schopným diskutérům a lidem, kteří se vyznají v myšlení a jsou schopni diskutovat komplexně a na úrovni jen proto, že jim zkrátka nerozumí a nestíhají je.
Takové lidi je potřeba na to vždy upozornit a chorobné nesouhlasníky odnaučit jejich neslušnému chování, kterým ostrý nesouhlas se vším, čemu nerozumějí, bezpochyby je. Je potřeba je naučit, že je třeba se k věcem, kterým nerozumí, postavit otevřeně jako k věcem, kterým nerozumí, protože až pak začnou diskuze s nimi dávat nějaký smysl a budou mít nějaký jiný význam než ztrátu času.
Chorobní nesouhlasníci si musí uvědomit, že s tímto přístupem nejsou plnohodnotnými účastníky diskuze a ze všech diskuzí, kterých se tímto chorobně nesouhlasným způsobem účastní, dělají jen zbytečnou frašku. A to je nakonec škoda pro všechny zúčastněné strany. Nikdo rozumný se s nimi dlouhodobě bavit chtít nebude, protože takové diskuze nejsou diskuze. A hlavně nikam nevedou.
