Hlavní obsah

Existence mimozemšťanů nebyla dosud potvrzena, ale co kdyby

Foto: Bill Ingalls, Public domain, via Wikimedia Commons

Věda si s mimozemšťany neví rady, ale počítá s nimi.

Článek

Američané jsou experti na mimozemské fake news. Ostatně poměrně nedávno se zprávou o existenci mimozemšťanů mával jeden agent FBI přímo v kongresu. Byla totiž okurková sezóna. Mimozemšťané přitahují pozornost a vydělávají. A to Američané moc dobře vědí.

Pokud si myslíte, že zájem o mimozemské civilizace je nějaké nóvum, jste na omylu. Je to takový šlágr, který už je populární hodně dlouho.

Mimozemštané nejsou žádná nová móda

Foto: See page for author, CC BY 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by/4.0>, via Wikimedia Commons

Skvělý renesanční filozof Giordano Bruno doplatil na svou teorii mnohosti světů

Řecký filozof Metrodoros učil před třiadvaceti stoletími, že vesmír, který by obsahoval pouze jeden obydlený svět, by byl tak nepravděpodobný jako velké pole, na kterém vyroste jen jeden klas. K tomu přidal římský básník Lukrécius v 1. století př. n. l.:

V jiných částech vesmíru jsou jiné Země a různá lidská plemena.
Lukrécius

Mnohost světů se však křesťanům moc nezamlouvala. Proč by taky měla? Vždyť pak by poddaní trávili čas jen zahálkou a ne prací na církevních pozemcích. Co kdyby si ještě vymysleli někoho jiného než Boha a začali by uctívat zelené mužíky. Tomu bylo nutné učinit přítrž!

Zlomový moment přišel až s osvícenectvím v 18. století. Tehdejší učenci se k představě vrátili. A tak tomu bylo až do konce 19. století. Spisovatelé jako Jules Verne a H. G. Wells se zabývali tvorbou vědeckofantasktních románů, které se témat životu na jiných planetách přímo dotýkaly. Jedno z děl H. G. Wellse způsobilo dokonce národní katastrofu v USA, když bylo veřejně předvedeno v roce 1938 v rozhlase. Američané si útok z Marsu vzali osobně.

Různí vtipálci tahali za nos důvěřivou veřejnost, která již byla zpracována science fiction literaturou.

Vědci milují mimozemšťany

Koncem 19. století si byla Francouzská akademie věd životem na Marsu natolik jistá, že nabídla odměnu prvnímu, kdo naváže styk s jinými mimozemšťany než s těmi, kteří žili na Marsu. Ti už se jí zdáli moc profláklí.

V roce 1899 postavil jeden Američan stožár s měděnou koulí, ze které vysílal silné elektrické impulsy směrem k Marsu. Lidem vstávaly vlasy na hlavě dílem elektrických výbojů, dílem hrůzou, ale nic se nestalo. Marťanům to asi nestačilo.

Většina dnešních přírodovědců věří v mimozemský život.

Máme-li věřit radiostronomům, každým dnem přiletí přes nepředstavitelnou propast kosmu signál z hvězd, aby ukončil naši kosmickou osamělost.
Bylinsky, Life in Darwin’s Universe Gene

Těžko by asi astronomové vysílali nějaké signály, kdyby nevěřili možnosti, že tam někde někdo je.

Přeci jenom existuje tisíce miliónů hvězd jen v naší galaxii. Kolem řady z nich jistě obíhají planety, na kterých se mohl vyvinout život. Astronomové dokonce tvrdí, že přímo v této galaxii mohou být miliardy civilizací. Zde je dobré vidět, jak dětinští často vědci jsou. Věda opravdu není jen seriózní podnik, ale obvykle je jen zástěrkou pro dětinskou hravost mužů, kteří by jinak nevěděli, jak zastřít, že si nejradši hrají na vojáčky a posunují si s autíčky, a jejich životním snem je potkat  E.T. mimozemšťana. Ostatně jen velmi málo současných vědeckých podniků někam svět posunulo. Většinu vynálezů, které dnes mění svět, můžeme datovat o sto let nazpět. Zdá se, že si vědci dnes už jen hrají jako malé děti.

Co by se stalo, kdybychom objevili ufouny

Vědci si myslí, že kdybychom zjistili, že tu jsme sami, více bychom si vážili svého života. Taky bychom si byli jistí, že jsme odkázáni jen sami na sebe. Což by nebyla moc dobrá zpráva s tím, co tu lidstvo už několik tisíc let vyvádí. Proto raději v hloubi duše doufají, že tomu tak není, že jednoho dne se nad Pentagonem zjeví marťanská loď. Z ní vystoupí marťanští vyslanci, zasalutují a řeknou: „Přicházíme v míru“. Dál už to znáte.

Kde ty marťany máme hledat

Foto: User:Alain r, CC BY-SA 2.5 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/2.5>, via Wikimedia Commons

Teorie černých děr je podobná vědecká fantazie jako mimozemšťani

Jenomže nejdřív je musíme identifikovat a zjistit, kde ti zelení mužíčci jsou, abychom je pak mohli účinně otravovat. Upřímně, vědci a ostatní lidé si kontakt s cizími civilizacemi představují podobně jako lidskou kolonizaci. Kdy Britové, Němci, Francouzi, Holanďané a vůbec kdokoliv, kdo měl dvě nohy či jednu dřevěnou, vtrhli do Nového světa a tam vytěžili jeho potenciál.

Bylo by super vytěžit mimozemšťany, ne? Vlastně by se to mohlo i podařit. Řada lidských vyspělých civilizací doplatila na to, že podcenila míru blbosti těch ostatních. Vůbec si nedovedla představit, že jsou ti kolonizátoři tak hloupí a chtějí jejich supermoderní civilizaci zničit. Třeba Inkové nebo Májové. Už se asi nikdy nedozvíme, jak vznikly sofistikované čáry v Nazca nebo jaká byla mystéria Májů, protože nějaký evropský muž z doby kamenné je rozšlápl jako slon v porcelánu.

Naštěstí má primitivní lidstvo své vyspělé vědce a ti mu pomůžou na ufouny vyzrát. Takový jaderný fyzik Enrico Fermi otázku dopředu odpověděl. Je evidentní, že existuje řada vyspělejších civilizací, než je ta naše. Ale jedna věc mu neštimovala. Když jsou tak napřed, proč už k nám alespoň nezajeli na návštěvu. I Japonci rádi cestují do Českého Krumlova, ale žádní ufouni tam ještě nedorazili. To přeci nedává smysl!

Takzvaný „Fermiho paradox“ s některými vědci otřásl. Nicméně, až se otřepali, zůstali dál ve stavu perspektivních nadějí. Spolehli se na své matematické výpočty a ty jim poskytly neskutečnou útěchu pro jejich neklidnou duši. Asi jako zpověď pro katolíka. Vypočítali totiž, že i kdyby kosmická loď letěla rychlostí světla, a ta je nesmírná, trvalo by jí sto tisíc let, než by přeletěla jen naši galaxii. Překročení takové rychlosti považují vědci za nemožné. A mají vše vyřešeno, jak jednoduché, my věříme tomu, že to nejde a basta. Vědci opravdu připomínají mateřskou školku. Chybí už jen paní učitelka, která je včas uloží ke spánku, aby tolik nezlobili.

Američan Freeman J. Dyson, mimochodem známý fyzik, došel k závěru, že kdyby v naší galaxii byly nějaké vyspělé civilizace, měla by galaxie doslova bzučet komunikačními signály jako v seriálu Muži v černém. Nicméně zatím je ticho po pěšině. Proč?

Ještě existuje jedna možnost, na kterou vědci nepomysleli. Mimozemšťané pozemšťany prohlédli. Viděli, co jsou za chásku, a odmítají být nalezeni. Ostatně tento efekt byl pozorován i u lidských géniů. Ti se často stáhli mimo hlavní ohniska, kde to tepe člověčinou. A věděli proč, stejně jako ufouni. Asi jsou fakt tak chytří, že prohlédnou i tu lidskou primitivitu.

Mimozemšťané podle Bible

Foto: Matthaeus (Matthäus) Merian (1593-1650), Public domain, via Wikimedia Commons

Ezekielovo vidění Boha očima renesančního malíře

Existuje jedna forma mimozemského života, na které jsou položeny samotné základy náboženství. Jsou to různé bytosti v duchovním světě. Andělé, démoni, samozřejmě Bůh, Ježíš, Panna Maria, ta je tedy původně člověčice na pravdě Boží. Všechny tyto formy života se netýkají přímo pozemské existence. Je vlastně jedno, jestli lidi stvořil Bůh nebo mimozemšťané. Protože Bůh je striktně řečeno podle sémiotiky slov taky mimozemšťan!

Například pisatel knihy Ezekiel tvrdí, že dostal možnost do těchto nebeských světů nahlédnout. Kde to přesně byl, neříká, každopádně popisuje, jak vypadaly:

Viděl jsem, jak se od severu přihnal bouřlivý vítr. Jasné světlo obklopovalo velký oblak a záblesky ohně a uprostřed ohně bylo něco, co vypadalo jako elektrum. V ohni bylo něco jako čtyři živí tvorové, kteří se podobali člověku… Každý se pohyboval přímo vpřed. Kamkoli je duch vedl, tam šli. A když šli, neotáčeli se. Vzhled živých tvorů připomínal žhavé uhly. Mezi nimi se sem a tam pohybovalo něco jako pochodně hořící jasným plamenem a z toho ohně šlehaly blesky. Když živí tvorové někam šli a zase se vraceli, jejich pohyb připomínal blesk. Díval jsem se na ty živé tvory a u každého živého tvora se čtyřmi obličeji jsem na zemi uviděl kolo. Kola zářila jako chryzolit a všechna čtyři měla stejnou podobu. Konstrukce kol vypadala tak, jako by bylo kolo v kole. Nad plošinou, kterou měli nad hlavami, zazníval hlas. (Když se zastavili, svěsili křídla.) Nad plošinou nad jejich hlavami bylo něco, co vypadalo jako safír a podobalo se trůnu. Nahoře na trůnu seděl někdo podobný člověku. Viděl jsem, jak vypadal od pasu nahoru – jako rozžhavené elektrum, kolem kterého byl oheň. Od pasu dolů vypadal jako oheň a všude kolem něj byl jas podobný duze, která se objevuje v oblacích za deštivého dne. Takový byl jas, který ho obklopoval.
Kniha Ezekiel

Existuje řada vysvětlení, o co se v tomto případě jedná, a záleží pochopitelně na víře a předsudcích pozorovatele. Jeden tvrdí, že jde o popis Božího vozu, jiný zase, že to je rovnou kosmická loď. Každopádně tento záznam v Bibli ukazuje, že existuje možnost náhledu do duchovního světa, který je někde za zástěnou, možná ne tak daleko, jak si myslíte.

Vědci jsou v dnešní době fascinováni příběhy o mimozemšťanech a sází na ně opravdu hodně. Asi proto, že tuší, že i se svými současnými poznatky o technice tuhle planetu nijak nevytrhnou a nedokáží zabránit blížící se katastrofě.

Otázka je, jestli jsou nějací mimozemšťané tak hloupí, aby se sem hrnuli tuto planetu zachraňovat. Co by z toho asi měli? Usměvavé pozemšťany a divný pocit, že se nechali přechytračit? Pokud by to nějakému mimozemšťanovi stačilo, asi by nebyl zas tolik chytrý nebo by se musel ve svém intergalaktickém životě opravdu pekelně nudit.

Zdroje:

Michael Bodin. FERMI'S PARADOX Cosmology and Life. Trafford Publishing. 2014.

Carl Sagan. Cosmos. 2002. Random House.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz