Škodí náboženství světu, nebo mu prospívá

Těžko hodnotit dopad, jaký mělo náboženství na společnost zpětně. Bez katolických řádů by nebyl ve středověku položen základ pro ekonomiku, rozvoj a vědu. Bez protestantských náboženství zase kapitalismus. To je kritérium čistě ekonomické.

Pak můžeme vzít v úvahu perspektivu sociální. Jak by společnost vypadala bez křesťanství? Museli bychom zajít daleko do minulosti, do starověkého Říma a spekulovat, jak by dopadl kdyby. I když, i tam byla římská společnost kotlíkem plným náboženských kultů a idejí. V podstatě si nelze představit společnost, která by byla čistě ateistická.

Stejně si položme otázku, má dál úloha náboženství ve světě spíše pozitivní nebo negativní význam?

Náboženství se stalo lékem na lidskou úzkost na nevypočitatelnost osudu. Utišuje mnohé lidské strachy, ale řadu z nich zase jitří a vybuzuje. Kdyby nehrozilo věčným zatracením, peklem a nevyhnutelností úlohy Boha v našem životě, jak by asi náš svět vypadal? Těžko spekulovat, ale lze hodnotit podle jeho dopadů v současnosti.

Náboženské organizace se zpravidla podílí na všech oblastech života, včetně politiky a vojenství. Zde hrají jakousi úlohu podpory daného státu či režimu. Zřídkakdy mají odvahu vystoupit proti ustanovenému konsensu či atmosféře společnosti. Dá se říct, že většina z nich používá důkladné maskování, aby raději nebyla vidět, než aby se s bojovým pokřikem vrhla na nešvary dnešní doby.

Náboženské organizace prokázaly, že jsou schopny velké míry fanatismu, podobně jako politické režimy, se kterými ostatně vyrůstaly ruku v ruce odnepaměti. Nelze říci, že by věřící byli nějak víc tolerantnější, než ti ostatní.

Navíc korelací dat ohledně negativních sociálních jevů jako je násilí, lze dospět k závěru, že čím víc problémů v dané zemi je, tím víc tam aktivně působí náboženství. Jestli je to odpověď na společenskou poptávku nebo náboženství záměrně udržuje danou společnost v rozvráceném stavu, z tvrdých dat vyčíst nelze.

Není tedy divu, že mnoho lidí se po staletích náboženského vlivu shodlo na tom, že by světu bylo nejlépe bez náboženství. A tak vznikl sekularizmus. Ten však má stejné, ne-li větší mouchy, než samotná náboženství.

Anglický filozof Bertrand Russel byl zastáncem postoje, že by bylo ze všeho nejlepší, kdyby veškeré náboženské názory odumřely. Bohužel tímto vylili ateisté s vaničkou i dítě. Zkušenost s Hitlerovým režimem, který omezoval vliv náboženství a kladl pozornost na stát a jeho funkci, ukázala, že sekulární režim může být stejně, ne-li více krutý než ten, který je ovlivňován náboženstvím.

Každá ideologie, která se dotáhne do dokonalosti, vede ke zrůdným výsledkům. Jako jsme viděli i v případě sekularizmu. Jedná se o efekt, kdy lidé zapomínají na to, že jakékoliv učení je tu pro užitek člověka a ne opačně. Ostatně to bylo jedním z hlavních důvodů sporů mezi Ježíšem a ostatními náboženskými učiteli. Ti trvali na tom, že se bude dodržovat zákon za jakýchkoliv okolností, i když lidem přímo škodil. Přitom původně zde byl proto, aby lidé žili spolu v souladu a bez problémů.

Fundamentalismus se spojuje v dnešní době výhradně s náboženstvím. Je to trvání na jakýchsi základech, byť biblických či islámských, buddhistických nebo jakýchkoliv jiných bez ohledu na změny, které svět a společnost prodělává.

Karen Armstrongová, výzkumnice v oboru náboženství, k tématu říká:

Váš názor na náboženství bude samozřejmě vždy ovlivněn vašimi osobními zkušenostmi. Kdo prodělal nějaké trauma v náboženské organizaci, těžko mu básnit o užitku náboženství a jeho blahodárném efektu na lidskou duši. Podobně řada lidí dnes využívá antináboženských sentimentů k nevýběrovým projevům nenávisti, k vybíjení si osobních frustrací. Ať tak či onak, náboženství s námi budou zřejmě i nadále k potěšení věřících a k nelibosti jejich oponentů.

Zdroje:

Peter Partner.Two Thousand Years—The First Millennium: The Birth of Christianity to the Crusades. 1999. Book Club Associates

Karen Armstrong. The Battle for God—Fundamentalism in Judaism, Christianity and Islam. 2000. HarperCollins.