Článek
Předtím než nastoupíte: motivační dopis a pohovor
Než si vás někdo vybere, samozřejmě si vás musí prověřit. Stejně jako vy jeho. A v tom spočívá ta potíž. Je to jako byste se s někým seznamovali a on by po vás chtěl vědět předem, ať mu řeknete, proč s ním chcete být, ale sám by zarytě mlčel, nechal by si to pro sebe. No povězte, bylo by to vůči vám fér? Trochu nerovný start ve vašem vztahu, viďte.
A přesně tak se chovají firmy. Chtějí po vás pomalu číslo bot, ale samy vám jsou ochotny poskytnout jen kusé informace. Tak třeba, budete vědět, s kým byste spolupracovali? Že to není důležité vědět od začátku? Ale kdeže. Na tom záleží nejvíc. Firmy se schovávají za svým názvem, ale vy budete pracovat s konkrétními lidmi v konkrétním prostředí, ne s abstraktní značkou. Některé firmy v této oblasti alespoň poskytnou úvodní video, kde můžete shlédnout prostředí, kde budete pracovat a také vaše kolegy. To je alespoň malé plus. Jiné od vás čekají, že budete rovnou věštit z kávové sedliny. Těch je v současnosti převážná většina. Každopádně o jejich schopnostech mezilidské komunikace to hodně vypovídá.
Už jen ty automatické odpovědi firem: nejdříve posoudíme, jak se na pozici hodíte… Je nám líto, nebo bohužel však pro vás nemáme příznivou zprávu. Dál už to znáte… Ten začátek působí, jako kdyby vám někdo zasílal zprávu o úmrtí v rodině. Je to očividná ukázka infantilní komunikace. Personalisté se kryjí frází, že jim chodí stovky životopisů. Zaprvé to často není pravda, třeba na pracovním portálu Jobs je obvykle vidět reklama, odpovězte, máte šanci, inzerát má méně než čtyři reakce (to činí zhruba 30 % inzerátú), a za druhé, je to jejich práce jednat s lidmi a umět s nimi jednat. Touto dovedností se často skvět nemohou. A proto svou neschopnost komunikovat schovávají za automatické emaily a hlášky. Ale pozor, jaký personalista, taková firma, a opačně. Firma, která umí komunikovat, si bude schopna najmout personalistu, který umí jednat s lidmi.
Součástí triků, které připomínají otřepané kousky salonního magika Pokustóna, kterým chtějí firmy odvést vaší pozornost od sebe sama, od vlastní prezentace a vašich zkoumavých otázek, je motivační dopis. Prezentují vám ho rovnou jako vaši povinnost. Jinak hrozí tím, že vás vyřadí z výběrového řízení. No to je ale drzost! A vůbec, proč byste vy měli psát svou motivaci, proč chcete ve firmě pracovat, neměla by vás ta firma motivovat sama? Neměla by ten motivační dopis napsat firma vám? Není tady něco hodně naruby? Firmy předstírají, že jejich motivační dopis je těch pár řádků toho, co vám jako součást inzerátů nabízejí, ale ruku na srdce, těch pět vět? Kdybyste je napsali vy, tak vás ženou svižným krokem od dveří.
A pak to jde ráz naráz, pokud projdete úvodním vysvětlováním své motivace, musíte zase znovu vysvětlovat. Tentokrát položky v životopisu. Pokud byste náhodou poslali jiný životopis než v takzvaném euro formátu, mohli byste se dostat do potíží. Vyzkoušeno a odzkoušeno praxí, zkuste poslat něco jiného než položky chronologicky jdoucí za sebou a personalistka zpravidla začne prskat. V tomhle se totiž nevyzná, a proto vás rovnou vyřadí a v lepším případě si stejně vyžádá strukturovaný životopis. Nebylo to přesně tak, jak chce a jak to chce mít vysvětleno, v euro formátu, nejste akceptováni. To je prosím zkušenost od mnoha lidí a není to žádná chiméra, kterou jsem si vymyslel.
Tak když se někdo ptá na vaše pracovní zkušenosti a chce je vysvětlit, proč ne. Ale ruku na srdce, co se stane, když se začnete ptát vy? Jaký plat můžete nabídnout, jaké benefity konkrétně kromě toho a toho… Personalistka vám často řekne, no to je předčasné, to se řeší později. Ale proč pozdeji, vždyť základní motivace pro práci je to, že vás za prvé dobře uživí a za druhé, že se tam budete cítit dobře, nebo ne? To je absolutní základ být ve všech aspektech nabídek práce stoprocentně transparentní a jen málokterá firma taková je.
Ve chvíli, kdy jste nováčci
Řekněme, že úvodním sítem vysvětlování motivace, vysvětlování životopisu a zdůvodňování své potřebnosti pro firmu nakonec projdete. Nastává úvodní kolo zaučování. Teď by to mělo být na firmě, která by vám měla leccos vysvětlit. Ach ouvej, jak to často vypadá. Poslechněte, není moc času, budete se učit v záběhu. A když se ptáte a ptáte, často se potkáte s nechápavými pohledy. No ono to nějak pochopíte. Nějak se té firmě do toho vysvětlování nechce, viďte.
Počkat. Třeba to vůbec neumí. A proto mají nadnárodní firmy úvodní programy zácviku. Ty připomínají mateřskou školku vlastně nejvíc, nesmíte se do puntíku odchýlit od manuálu. Třeba IBM má nadstavbové vzdělávací programy pro zaměstnance, které když absolvují, mohou absolvovat další a další level a pak dostanou více peněz. Má to ale háček, když zkoušku ze školení neuděláte, tak pak za ně musíte platit z vlastní kapsy.
Zkušení matadoři zaučují druhé: na věčnou oplátku
Řekněme, že jste prošli vším tím vysvětlováním, zdůvodňováním sebe sama na začátku, přežili jste úvodní zaučení, které jste si tak nějak museli vysvětlit sami a po svém, a ve firmě už trávíte dva či více roků. To už jste v dnešním moderním pojetí matadoři. Dříve bylo normální do firmy nastoupit a strávit v ní třeba více než 20 let, ale dnes jsou 2 roky jako věčnost. Už jste se vším sžití, byli jste vždy poctiví a šikovní posluchači, a nyní přijde na to, abyste zase vysvětlovali. Tentokrát těm, kteří do firmy nově přijdou. Je to zase na vás, vašim kolegům se do toho prostě nechce, stejně jako se jim nechtělo zaučovat vás, a museli jste si nakonec poradit sami.
A poučení z této firemní řehole? Ti, kteří mají dar vysvětlovat, koučovat ostatní a nedostávají za to v rámci své pracovní náplně řádně zaplaceno, jsou pak vyčerpaní samotným vysvětlováním a zdůvodňováním se.
Jakou radu bych pro ně měl? Prostě se na to vykašlete a přenechte tuto řeholi ostatním. A když se poohlížíte po jiné práci, pokud po vás firma chce hromady vysvětlování a sebezdůvodňování, zatímco se sama tváří jako tajemný hrad v Karpatech, zbystřete své smysly.
To, že umíte pěkně vysvětlovat a dokonalou sebeprezentaci ještě neznamená, že ji musíte někomu předvést, zvlášť, když on sám vám nic co by za něco stálo, nepředvedl ani očividně předvést nehodlá.
Autor je psycholog.
Zdroje:
Analýzy zaměstnaneckého trhu práce na portálu jobs.cz , 2023-2024. Autor: Libor Šimek
