Článek
Francouzští intelektuálové milovali Rusko a zdá se, že stále milují. Víte, proč často evropští spisovatelé obdivovali ruskou literaturu? Protože byla na rozdíl od té jejich pravdivá! Místo toho, aby Gogol či Dostojevskij idealizovali mužika, popsali ho tak primitivně, jak to jen odpovídalo obrazu reality. Až z toho zápaďákům brněly uši. Zatímco Jirásek pěl ódy na ušlechtilé vesničany a Němcová na inteligentní paní kněžnu, Rusové si nebrali vůči sobě samým servítky a představovali jejich realitu jaká byla. A to jim mohli spisovatelé jiných zemí prostě závidět. Kdyby totiž takový francouzský spisovatel napsal, že je francouzský vesničan prostě buran, kterému čouhá sláma z bot a produkuje často nepitelné víno, tak by to pěkně schytal! A přesto to ruští spisovatelé často také schytali, skončili ve vyhnanství či v Gulagu, podle dané doby, ale nepřestali s tím.
V Rusku je jistá surovost, kterou na Západě nenajdete. Nemyslím tím to, že někomu rozbijete hlavu kladivem, to se ostatně děje i v „lepší společnosti“. Myslím tím přírodního ducha, který se nedá uchopit mechanickou hlavou a zavřít do laboratoře. Rusko světu dalo velké lidi typu Mendělejeva, který svou tabulku nedal dohromady letitou prací svého týmu v uzavřené laboratoři, jak by se to očekávalo na Západě, a profinancováním grantů s předem určeným záměrem, ale přišel na to intuitivní metodou. A ruská vodka dle vysokých standardů zpracování, která chutná ze všech vodek nejlíp, jen zdegenerovaní mužici v Kremlu a guberniích pijí tu francouzskou, byla také vynálezem Mendělejeva. Stejně tak za lety do vesmíru stojí intuitivní mysl Ciolkovského, bez nějž by Musk nejspíš žádnou raketku ani nevystřelil, natož aby mu mohli Amíci zatleskat za to, že udělala tak hezký jistě nezamýšlený ohňostroj při jejím selhání.
Ono se ta intuitivní metoda nedá nijak popsat, i když jak je Západ posedlý tím všechno prodat, snažil se i o to. Intuici a instinkt buď máte, nebo se vám nedá předat. Západní přístup spíše připomíná pána, kterého zmínil ruský duchovní učitel Gurdžijev v příběhu o spisovateli, který se dostal do stavu krajní nouze, a tak jej napadlo dát dohromady knížku o levitaci. Dlouho se nic nedělo, ale pak to přišlo. Obrovský úspěch! Prodeje v tisících! A jeden čtenář mu dokonce napsal, že se díky knížce naučil levitovat. Blbec jeden…
Termín jurodivý ve slovanských jazycích může někomu připomínat blázna, ale to je pouze snaha o to znehodnotit fenomén, který neumí jednoduchá hlava uchopit. A ta západní už vůbec ne. Jedná se o člověka, který se vymyká definicím a umí bořit staré a tvořit nové. Což se na Západě a v Česku, které se Západem nyní pečlivě řídí, neděje, tedy dosud nedělo. Takoví jurodiví lidé stojí za řadou divů, které ještě hluboce udiví Západ. Ohromná míra blbosti, projevující se rozkradením vojenského materiálu v Rusku a která stojí za řadou jeho vojenských neúspěchů je tu na jedné straně, a přírodní moudrost lidí ze Sibiře, Uralu, Burjatsku a jiných lokací je zde na straně druhé. Brzo uvidíte, jak se zmaterializuje.
A je třeba uznat, že představa Západu, že se Rusko zhroutí, protože nebude mít MacDonalda a Renault je opravdu hluboce naivní. Jasně, hromada zbytečných lidí z Moskvy se dřív zhroutila, když bylo plno v kosmetickém salónu. Ale díky této samočistce se jim ti užiteční mužici protřídí od těch neužitečných tak nějak sami.
Není divu, že od doby, kdy to vůbec šlo, byli Němci, Britové a Francouzi ve velkém navezeni v Rusku u dvora a vůbec všude okolo. Britové slídili, co by u toho Ivana Hrozného mohli vyšťourat a odvézt si to domů. A bylo toho hodně. Takový pan Moore se svou logikou hrabivého křečka zmínil, že válka na Ukrajině vznikla proto, že si ji přáli pro svůj zisk oligarchické ruské rodinky. Asi si nevšimnul, že jich pěkná řádka vyskákala z okna, část z nich je teď u něj doma v Británii a vůbec. Příčiny ruského jednání nelze hledat v lineárních rovnicích či jednoduchých algoritmech. Přírodní energie zacloumá s lidmi tak, že si to málokdo dokáže představit, vezměte si jen takovou britskou hrdost, která vznikla jednoduše proto, že Britové hrdinně snáší časté deště, a teď si představte mrazy mínus 60°C v Jakutsku. To už z vás udělá ocelového muže. Proč si ten Josif měl tak neutuchající potřebu dát přízvisko Stalin. Muž z oceli. No konkurenci měl v Rusku velkou.
A pokud jde o lékařskou péči, pamatuji si příručku, takovou tu americkou příručku na téma jak jednat s Dány… a v tomto případě Rusy. Jeden americký turista byl v Rusku na dovolené a udělalo se mu špatně, a tak šel neochotně k místnímu lékaři. Ten neměl žádné moderní vybavení, natož rentgen, okamžitě mu diagnostikoval problém s játry s tím, že bude nutný brzký lékařský zásah. Bez přístrojů, na základě jeho lékařské intuice. To Američana vyděsilo, ale řekl si, co kdyby na tom něco bylo. Když se vrátil do USA, totéž se zjistilo moderními přístroji a problém začal řešit. Pokud jde o moderní objevy v lékařství, byli to Rusové, kteří první měli vakcínu na Covid Sputnik, zatímco Zápaďáci se ještě stále handrkovali o procesy a fondy. Pak to byli zase Rusové, kteří si svou vlastní vakcínu svou vlastní blbostí poplili.
Jak vidíte, Rusko je země velkých kontrastů a lidem s mechanickou hlavou může udělat nejen vrásky na čele. Je náročné, ale také zcela bez nárokové, arogantní, ale hluboce pokorné, tupé, ale hodně vnímavé. Prostě jen pro někoho. Možná pro ty „lepší lidi“. Pro některé lidi záhada, pro druhé nebezpečný nepřítel, další jen pokývají hlavou, jiní o něm radši neslyší ani slovo nebo nemluví.
Rusko je prostě něco, co v Evropě neuvidíte a nezažijete, možná jedině v Česku. Třeba takový Tolstý se nechal pohltit ideami českého statkáře Chelčického. Jako by žil v podobném místě. Takže, že by výlet na Sibiř nebo na Českou Sibiř?
