Kde se narodil Buddha? Nejspíš ani v Indii, ani v Nepálu

Někteří badatelé se přiklánějí k tomu, že Buddha se neobjevil primárně v Indii, ale vzhledem k jeho původu úplně jinde. Ostatně o Buddhově rodišti máme jen jednu základní zprávu. A to ještě přibarvený příběh o tom, kde se narodil, vznikl několik staletí po jeho smrti.

Známe zhruba datování Buddhova narození v roce 563 př. n. l. a smrti v roce 483 př. n. l. Obecný konsensus je, že žil v oblasti dnes známé jako Indie. V této době byla Indie okupována Peršany, respektive její západní část. Stejně tak i Babylón.

Jeho biografii napsal Ašvaghóša, a ten žil až na přelomu 1. a 2. století n. l. V jeho spisu je pochopitelně Buddha vykreslen jako nadpřirozená bytost nadaná zázračnými silami. V tomto kontextu byl vlastně Buddha božská bytost, která sestoupila z nebe na zem.

Buddha se jmenuje Šákjamuni, podle názvu kmene Šakjů, ze kterého vzešel. V 19. století se obchodník Dr. Alois Anton Führer, který dealoval se vzácnými předměty, chlubil, že objevil Buddhovo rodiště v Nepálu, a také je prohlásil za původní území kmene Šakjů. Nutno říci, že Führer byl neseriózní člověk. Podobně jako tibetské mísy zavedl jakýsi indický obchodník, který měl přehršel nádobí a nevěděl, jak je prodat, tak se Führer chtěl proslavit něčím, na co neměl kvalifikaci.

Kmen Šakja obýval jako své území region od jihovýchodního Íránu přes Afghánistán a Pákistán po údolí Indu, kde začíná Indie. Z tohoto faktu vyplývá, že se Buddha nemohl narodit v Nepálu, ale spíše na západ od Indie. Někteří badatelé tvrdí, že Šákjové vzešli ze Skytů, kteří byli najímáni Peršany do jejich armád.

Podle tradice se Buddha narodil v Lumbini. Dr. Alois Anton Führer zfalšoval archeologické doklady, aby mohl prohlásit, že Lumbini je ve skutečnosti ztracené království Kapilvastu, rodiště kmene Šakja a místo narození Buddhy. Wikipedia mylně uvádí tohoto muže jako archeologa. Ve skutečnosti to byl ochodník s padělanými starožitnostmi včetně vykopávek a pořádal k památkám placené prohlídky, stejně tak do Nepálu, který ustanovil jako rodiště Buddhy. Pokud jezdíte nadšeně do Nepálu povzneseni myšlenkou, že to je místo, odkud pochází Buddha, musím vás zklamat.

Je řada míst, které mohou být potenciálními buddhistickými centry, zřejmě stejně starými jako ty v Indii, i když legendy mohou hovořit jinak. Máme zde buddhistického krále Ašóku, který vládl v Indii a také na západ od Indu, v Afghánistánu, Pakistánu a Íránu. Proto v těchto oblastech nacházíme řadu buddhistických soch, které poměrně nedávno poškodilo hnutí Talibán.

Zdá se, že Šakjové byli lidé, kteří žili mezi Persií a Indií. Lingvistické analýzy Šakjů ukazují vztah k Mezopotámii a árijskému védismu. Jméno Buddhova domovského města Kapilvastu se zdá být derivativním jménem. Vastu je příbytek. Kapil může být Babil, což je sumersko/akkadsky výraz pro bránu boží, používaném v regionu Mezopotámie.

V jednom z pamětních nápisů se píše, že král Babylóna se jmenoval Gaumâta. Od něj perský král Dárius uchvátil království. Každopádně tento přenos jména Buddhy je zajímavý.

Indové tvrdí, že při srovnání Rigvédy s afghansko-iránským náboženským spisem Avestou jde o jednoznačný přenos. Akorát není jasné odkud kam. Byla Avesta inspirovaná Rigvédou nebo naopak? To už se zřejmě nedozvíme.

Gudea (doba vlády 2144–2124 př. n. l.) vládl na území dnešního Iráku dávno před tím, než vznikl koncept Buddhy. Byl mu však velmi nápadně podobný. Říkalo se mu sipa lugal, to znamená král pastýř. Gudea byl považován za boha Lagaše, kde vládl, nicméně sám se tak neprezentoval, titul dostal až posmrtně. Zde je znovu podobnost s Buddhou, který se neoznačoval za nadpřirozenou bytost a podněcoval své učedníky k tomu, aby jeho autoritu nepřijímali bez výhrad.

Narozdíl od tehdejších panovníků Číny a Egypta se Gudea staral o své poddané. Tento koncept Egypťané neměli. Faraoni byli bohové v lidské podobě, v Číně nebylo možné se na panovníka ani podívat. Čínský císař žil v Zakázaném městě. Tento název panovníkova sídla mluví za vše.

Narozdíl od těchto panovníků tehdejší doby byl Gudea soucitný a staral se o blaho svých poddaných. Vítr nefouká z Indie, tam totiž pro Buddhu moc velká inspirace nebyla. Indie fungovala na principu nesmiřitelného rozdělení lidí do kast, kde ty nižší kasty neměly žádnou šanci se nijak pozvednout. Politicko-náboženské vysvětlení vaší pozice v nižší kastě bylo jednoduché. Narodili jste se v porobě, protože jste vyváděli za minulých životů nějakou neplechu. Pak přišel Buddha a do hinduismu hodil vidle. Hinduismus věří v nezničitelné věčné já. Nekonečnému cyklu strastiplných zrození se zde nelze vyhnout. Zatímco buddhismus učí ve vyhasnutí já a hlavně v principielní soucit. A takový byl přesně Gudea.

Tento panovník se staral a o to, aby v jeho Sumeru panovala spravedlnost a soucit. Tehdejší zprávy říkají, že lidi doslovně osvobodil z okovů a otroctví. Dával najíst potřebným a staral se o potřeby těch v ponížené pozici. Zároveň v jeho době ohrožovali Sumer nájezdníci, musel se tedy starat o zajištění říše vůči útokům. Sám nebyl útočný a preferoval řešit prohřešky a provinění nižšími tresty než byly dříve stanoveny. O jeho působení v Sumeru se dozvídáme z takzvaných Gudeových válců.

Gudea věnoval hodně času duchovnímu životu. Stavěl chrámy. V čem byl Gudea nekompromisní byla rituální a duchovní čistota. Nikdo nečistý nesměl vstoupit do určitých míst ani před něj. V jeho době fungovaly dálkové trasy komunikace obchodní i kulturní, a tak se mohl koncept tohoto panovníka rozšířit do téměř nekonečných dálek. Je totiž známo, že Gudea pěstoval kulturní výměnu s Indií. První zmínka o indickém státě Goa se píše Gubi a v záznamech jako Gudea. Očividně měl část Indie osobně duchovně ošéfovanou. Goa měla poměrně čilé vztahy s Řeky. A mnoho Řeků i Peršanů, kteří konvertovali k buddhismu, se zde usadilo. O tom svědčí četné buddhistické památky v Goi. A to souvisí s tím, co udělal Alexander Makedonský mnohem později.

Co víme jistě je to, že Alexandr Makedonský zničil Persii, zemřel v Babylóně a zavedl v Indii buddhistické sochy a umění. S sebou měl totiž řecké umělce, kteří poprvé v historii převedli buddhistické poznatky do vizuální podoby. Dnešní podoba soch Buddhů je tedy dílem Řeků. Před tím, než Alexandr vtrhl do západní části Indie, setrvával v Babylóně a není tedy jisté, jestli se neinspiroval Buddhou samotným, respektive jeho následovníky zde. Zní krajně podezřele, že by si Buddhisté nechali nadiktovat nějakým makedonským pohanem, jak má vypadat jejich ikonografie.

Nepochybně antické umění vykazuje shodné rysy s vyobrazeními Buddhy, ale toho si dnes všimne nejspíše jen odborník.

Zdroje:

Harvey Kraft. The Buddha from Babylon: The Lost History and Cosmic Vision of Siddhartha Gautama. SelectBooks, Inc. Kindle Edition.

Haila Manteghi. Alexander the Great in the Persian Tradition. 2019. Bloomsbury.