Článek
Vážení voliči, říkám vám s veškerou vážností, Ano volby nevyhraje. Proč? Protože lopata. Tak jednoduché to je. Kdo zrovna nezná tento společenský obrat „protože lopata“, tak nebude vědět, o čem mluvím. Použiji tedy příklad, kterému budete všichni rozumět. V nedávné době jsem několik dní před volbami napsal článek, že vím, že Korčok nevyhraje. Jistě, řada z vás mi dnes může říct, že to bylo stejně nahnuté, a že to bylo jasné i přes předvolební výzkumy, které hrály pro něj. Nebylo. Jinak byste si na to všichni vsadili, ne?
Po bitvě je každý generál, víte. Zprávaři použili těsně před dosčítáním hlasů pro Korčoka vs. Pellegriniho matematický model, který nakonec svědčil pro Pellegriniho. Ale to bylo několik hodin před uzavřením výsledků. Řekněme, že dostali mediální analytici Seznamu bramborovou medaili, ale taky dobrý.
Teď k věci podstatnější, proč predikuji, že Ano nevyhraje. Podle agentury Median a jejímu současnému odhadu Ano vyhraje drtivou převahou. Median, Median, to už jsem někde slyšel. Jako mladý elév jsem dvanáct let svého profesního života strávil v mediální agentuře analýzou grafů čtenosti především od agentur jako je Median. A podle toho se plánovala a nakupovala média. Mým ukolem bylo vybrat do mediálního mixu ta nejvhodnější média, pokud možno s nejvýhodnějším poměrem čtenosti a finanční investice.
Pokud jde o statistiky, tak u čtenosti jednotlivých titulů a jiných médií šlo o významnou výpovědní hodnotu, když odpovědělo nejméně 150 lidí. Současné peoplemetry, které měří sledovanost televizí, má doma 1 900 domácností. Máte pocit, že se jedná opravdu o reálnou možnost zhodnotit skrze několik stovek lidí celou populaci čítající několik miliónů lidí? Jasně, mapa 1:1 už není mapa. Ale přesto.
Víte, média někdy vedou propagandu, ani o tom neví. Propagandu o sobě samých. Jak říkal velký teoretik médií Marshall McLuhan, neutralita médií je fikce. Média přejmou takový výzkum a stane se co? A to je velmi zajímavé. Někdy se stane pravý opak. Někteří voliči se zmobilizují, protože vidí, že by jejich šéfík mohl padnout na dno. Jistí voliči ocení, že se s Babišem rozešla Monika a budou šířit do éteru informaci, zaplať pán bůh, že je ta zlatokopka pryč, a mají svého miláčka konečně pro sebe. Tak to vnímají některé důchodkyně, s kterými jsem mluvil, ne, nebyl to zrovna statisticky výrazný vzorek, který by začínal na 150 lidech, ale nikdo mé výzkumy nefinancuje, tak se musíte smířit s tím, že je to číslo vytvořené svépomocí.
Jiní zase chápou Babiše jako paroháče, kterého jeho vlastní manželka dostala na kolena. Ale bez ohledu na to, co si myslí, jedné věci nemohou odolat, ta je silnější než oni.
Je to Zeitgeist, to je takový mysteriózní duch doby, může ho klidně v mžiku vytvořit vítr někde ze Sibiře či písek ze Sahary. Lidé neví, co se změnilo, jen ví, že se něco změnilo a že se tím mají řídit. A proto říkám, že strana Ano volby nevyhraje, můžete si to vyrýt do kamene, ale proč plýtvat kamenem, když prý Česku žádný kámen už nezbývá.
Upřímně, jestli Ano vyhraje nebo ne, je mi buřtšumák.
Pozor, tento termín je podobný jako Metelesku blesku, pokud by ho některý politik nebo kdokoli jiných chtěl veřejně použít, jedná se o můj novotvar a účtuji si za něj licenční poplatky. Normálně bych to tak nedělal, ale když se to tady tak dělá a chcete to tady tak dělat, tak to budu dělat taky.
Ještě lekce z historie, jak rádi staromilci říkají, nepoučíte-li se z minulosti, budete nuceni ji opakovat. Když se lýdský král Kroisos chtěl dozvědět od Pýthie, zda vojensky zaútočit na Persii, tak mu řekla toto: „Překročíš-li řeku Halys, zničíš velkou říši“. Tu opravdu zničil, ale svou vlastní.
To se nám to komplikuje, viďte. Holt, život není tak jednoduchý, jak by ho někteří chtěli mít. Mysleli si, že stačí, když přitakají ano, a naskáčou jim pečení holuby do huby. Tak to ne.
Zdroje:
Marshall McLuhan. Understanding Media.
