Článek
Ne všechno nadšení je zdravé, a ne všechen klid je pozitivní. Bipolární nemoc se projevuje oběma rysy. Během manických epizod jsou v ní lidé nebezpečně radostní, rozdávají peníze, investují do nesmyslů, slibují hory doly. Člověk by v nich v nadsázce viděl typické investory. Ostatně někteří se v manické fázi investory stávají. Lákají na finanční zisk, rozhazují své i cizí peníze. Ale potud sranda končí. Teď vážně, opravdu je mezi investory více bipolárů, protože podstata investičního byznysu a investičních tabulek a křivek je o střídání zanícených akcelerovaných fází a stavů a stagnace. Obojí je standalonem investičního byznysu. To bychom měli mánii. A co ta druhá tvář bipolární poruchy? Nakonec se takový člověk propadne do díry, do zející propasti osamění. Nemůže se hýbat, nemůže o ničem přemýšlet, je mentálně a někdy i fyzicky paralyzován.
Diagnóza zní: bipolár.
„Zábavní“ průmysl a bipolárové
Bipolární poruchou trpěl herec Miloš Kopecký. Když měl manickou fázi, byl fantastický, když depresivní periodu, nemohl točit. Kupodivu v zábavním průmyslu není bipolárka neobvyklá. Billy Corgan z The Smashing Pumpings o svém zápasení s bipolárkou napsal písničku Lithium. Kurt Cobain, než spáchal sebevraždu, psal o svých manických stavech, které se střídaly s hlubokými depresemi. Australská rockenrollová hvězda Johnny O’Keefe byl bipolár. Herec Ben Stiller má bipolárku. Zdá se, že prostředí, které vás doslova nutí si hrát na někoho, kým nejste, může být spouštěčem pro bipolární stavy.
A to není jen herectví. V Česku je sociálním územ hrát to na diváky, respektive si neustále na někoho nebo něco hrát, a bipolárek se tu urodilo jako hub po dešti. Tyto sociální a kulturní podmíněnosti samozřejmě nenahrazují možné biologické a genetické vlivy, ale nejsou rozhodně nepodstatnými faktory v aktivním rozvinutí poruchy.
Projevy bipolární poruchy
V manických fázích může mít jedinec nabubřelé ego až do grandiózních rozměrů. Ve fyzické rovině se to projevuje tím, že třeba nepotřebuje vůbec spát. Neustále potřebuje mluvit. A pak to přijde. Obrovský propad. U asi 20 % jedinců se rozvine i psychóza. V manické fázi mohou přijít návaly kreativity, které v té depresivní vystřídá apatie.
Genetická podmíněnost nemoci?
Zhruba 60 až 90 % jedinců s bipolárkou má rodinnou historii určité poruchy nálady. Nejbližší příbuzní bipolárů mají asi 12% pravděpodobnost, že se u nich nemoc také rozvine. Toť ke statistice. Ke genetickému „přenosu“ lze říci tolik, že i sociální a kulturní vzory, které se často v rodinách nemění po generace, jako je typ chování a komunikace, mají zásadní vliv na současný stav. Znáte to přísloví: „stokrát nic umořilo osla“.
Ženy víc trpí?
Jsou to ženy, které jsou více náchylné k poruchám nálad. Asi dvakrát více trpí depresemi než muži. Panuje určitý úzus, že ženy jsou méně agresivní než muži a také mají menší sklony k násilí. Tento mýtus vám potvrdit nemůžu. Ženy více komunikují než muži, a také jsou v komunikaci nátlakovější a více ji berou vážně. Proto je logické, že právě díky důrazu na důležitost komunikace, která často vypadá na obou stranách všelijak, odcházejí ženy z komunikačního kolbiště se splínem častěji muži. Více totiž od komunikace očekávají a méně z ní dostanou. Tento nepoměr může přispět i k bipolární poruše.
Facebook a sociální média: nezhoršujte si to
Na vzorku 1 143 adolescentů zjistili výzkumníci vztah mezi symptomy bipolární poruchy a použitím sociálních sítí. Dokonce existuje korelace mezi počtem přátel a manickými stavy. Čím více přátel na internetu, tím více mánie, narcismu a histrionských projevů. Nebo to může být naopak. Právě takto postižení usilují o nejvíce sledujících za každou cenu. Je to pro ně otázka bytí a nebytí. Zvažte proto, zda je v tom budete podporovat. Řada celebrit a politiků se snaží schovávat za konkurenční boj o pozornost, zatímco potřebují ukojit symptomy bipolární či jiné poruchy nálady.
Medikální léčba bipolární poruchy
Pro bipolární nemoc se toho moc nového nevymyslelo. Staré známé lithium je první farmaceutická léčba, na kterou se vždy myslelo. To však na některé manické pacienty nefunguje. Používají se proto alternativní léky na potlačení manických projevů či na potlačení křečí. 30 až 80 % pacientů stále reaguje na lithium dobře. Bohužel trvá tak tři čtyři týdny, než léčba zabere. V akutních manických fázích se proto také používají antipsychotika. Do té doby, než samotné lithium zafunguje.
Kupodivu nebo nepřekvapivě léčba lithiem má své závažné vedlejší následky, jedním z nich je akutní možnost sebevraždy. Předávkování lithiem není úplně vzácným jevem. Někteří lékaři proto raději předepisují antidepresiva, která mají také poměrně vážné vedlejší účinky, jako je obezita, pocení, rozmazané vidění nebo snížená sexuální touha. To jsou právě vedlejší účinky, které samotné vedou k depresivním stavům.
Lithium pořád vítězí na plné čáře, je to taková nejlepší volba z těch nejhorších. Vzhledem k tomu, že je lithium vysoce toxické, je nutné chodit pravidelně na odběry krve a lékařské prohlídky. A taky je třeba udržovat určitou hladinu lithia v organismu, která může být pro různé pacienty rozdílná.
Léčit bipolárku farmaceutiky je prostě věda a vlastně to úplně dobře nejde. Je to spíše taková udržovačka za cenu mnohých jiných potíží, které léčba vyvolává.
Celostní psychologická léčba: pohled psychologa
Dnešní společnost se snaží excitovat něčí pozornost mnohými vějičkami, a proto je logické, že manické a depresivní projevy jsou na vzestupu. Pokud chcete, aby se u vás zmírnily chronické potíže, které již máte s pozorností, se splínem, který může tímto nabýt gigantických rozměrů, věnujte minimum pozornosti mediálnímu světu, který u vás vyvolává umělé emoce ještě navíc k vašim přirozeným emočním projevům.
Není divu, že počet informací a vjemů vstřebávaných z okolí je na většinu lidí prostě moc. Projevuje se to nakrásně například v komentářích na internetu. Z článku Psychiatrie pod drobnohledem psychologaněkteří z vás vyvodili, že jsem právník, který fušuje do psychologie, na základě složitějšího textu někteří uzavřeli, že neumím gramatiku… Prostě je to krásný vzorek toho, jak na vás působí něčí robustní projev. A to je jen text, vezměte si globální sociální vzorce, které v Česku kolují. Pro většinu lidí je to až příliš. Pokud nechcete žít neustále v koloběhu frustrace a excitace, nejlépe bude, když vypnete počítač. Sami ale víte, že to není řešení. Komplexnímu světu neuniknete ani tak. Co když někoho potkáte třeba v sámošce nebo otevřete knihu, které nebudete rozumět. Nebezpečí číhá všude.
Tak co s tím?
Prostě reálně zhodnotit své vlastní možnosti a hranice. Zrcadlo vám nejlépe nastaví osvědčený odborník na duševní zdraví.
Autor je psycholog. „Bipolár“ je pouze pracovní název. Jedná se o bipolární poruchu.
Zdroje:
Andreasen, N. C., Rice, J., Endicott, J., Coryell, W., Grove, W. M., & Reich, T. (1987). Familial rates of affective disorder: A report from the National Institute of Mental Health collaborative study. Archives of General Psychiatry, 44, 461–469.
Huang, J., Perlis, R. H., Lee, P. H., Rush, A. J., Fava, M., Sachs, G. S., . . . Smoller, J. W. (2010). Cross-disorder genomewide analysis of schizophrenia, bipolar disorder, and depression. American Journal of Psychiatry, 167(10), 1254–1263.
Lehmann, H. E. (1985). Affective disorders: Clinical features. In H. I. Kaplan & B. J. Sadock (Eds.), Comprehensive textbook of psychiatry (4th ed.). Baltimore, MD: Williams & Wilkins.
Fullagar, S., & Gattuso, S. (2002). Rethinking gender, risk and depression in Australian mental health policy. Australian e-Journal for the Advancement of Mental Health, 1(3), 1–13.
Petersen, L. E., Dietz, J., & Frey, D. (2004). The effects of intragroup interaction and cohesion on intergroup bias. Group Processes and Intergroup Relations, 7(2), 107–118.
