Článek
To, co píšu o vážnosti, ji nemá znevážnit, naopak, chci ji vzít těm, kteří se podílejí na její inflaci. Jsou to lidé, kteří si jen na vážné hrají a diskreditují tím ty, kteří to s ostatními opravdu myslí vážně. Pokud jim na to skočíte, podpoříte tím společenské zlo a narušíte tím už tak křehkou etickou rovnováhu ve společnosti.
A to byste jistě vážně nechtěli.
Než někoho začnete brát vážně, uvědomte si, že vaše podprahové impulzy, pokud se nad nimi nezamyslíte, vás vedou k tomu, brát vážně toho, kdo se vážně tváří a vážně se chová. Evoluce vás prostě v tomhle nechala na holičkách. Vybavila vás silnými instinkty a reakcemi na určitá gesta a když je někdo na vás vybalí, prostě si nemůžete pomoct. To ale s tím, jestli je někdo hoden váženosti, jestli rozumí svému oboru anebo jestli je skutečně seriózní člověk, nemá nic společného. Použít vážnost jako trik dokáže každý, dokonce i jiný primát než člověk, jak můžete vidět v ukázce pod článkem.
Je to takový trik, který se mnozí naučili v kurzech seberozvoje, anebo je to jejich vrozená chyba, vada, kterou chtějí vydávat za výhodu, že se neumí tvářit a vyzařovat jinak třeba proto, že jsou emocionálně nebo mentálně ploší. Třeba že se neumí usmívat, neumí se smát. Nemají smysl pro humor. A často jen zakrývají, že jsou daleko méně užiteční a schopní, než se tváří. Že jsou neradi nápomocní a dělají z toho hroznou vědu. Ale od vás to považují za samozřejmost, že pro ně něco uděláte. A pak z vás takoví lidé tahají prachy.
Kolik politiky, byznysu a manažerských pozic bylo postaveno na tom, že lidé dostali druhé tímto nesmírně hloupým a primitivním, zato výjimečně účinným trikem, že se totiž tvářili supervážně.
To jsou všichni ti manažeři a politici, u kterých ostatní žasnou, jak se na své pozice mohli dostat, co je na nich tak kouzelného, čím jsou tak výjimeční a co vlastně umí, že se z nich stali vůdcové.
Všimněte si, že mnoho z nich používá jeden jediný trik.
Jsou vážní, tak vážní, jak jen vážní být dovedou, a když už se usmějí, je to takový ten plechový, nicneříkající neradostný úsměv, vyzubení se stylem tak já vám tedy taky ukážu zuby, když jinak nedáte.
Všímejte si tohoto triku všude, kde můžete, a pokud ho u někoho objevíte, začněte se pídit po tom, co takový člověk doopravdy dovede a čím je užitečný. Ano, někteří lidé, kteří hodně pracují, mohou být třeba psychicky unavení a pak jim není do smíchu. A na takových právě tito vážnivci parazitují, na výsledcích jejich práce. Nese jim to cizí výsledky, ale štěstí jim to nedělá. Stávají se pak karikaturami sebe sama.
Vždy si dávejte pozor na vážné tváře druhých a ptejte se, jak k ní přišli. Bylo to tvrdou dřinou, nebo to je tím, že to jinak neumí, nebo si jen chtějí nárokovat vážené a prestižní pozice, na které nemají nárok?
Každopádně nepodporujte a neobdivujte lidi jen kvůli vážné tváři, jinak byste se stali užitečnými troubelíny, kteří sednou na lep každé opici, která naopičí ten správný výraz.
Tady je několik příběhů lidí, kteří jeli v tomto byznysu s vážností. Pořádně se koukněte na zoubek jejich trikům.
Vážený a důstojný politik
Třeba na jednom politikovi to vidíte na první pohled. Tvrdí, že si všechno zajistil sám, a řídí kvůli svým vlastním mimořádným schopnostem tisíce lidí. Až na to, že mu to zajistil taťulda a jeho kámoši, což je veřejně známo, jen se tento pán snaží tohle v hlavách ostatních vygumovat. Sice se občas zubí, tedy spíš šklebí, ale jeho rádoby úsměv je asi tak sladký jako zkažený citrón. Aby si dodal na vážnosti, válí, ano, doslova se válí někde v bazénu ve Francii, kde má své nemovitosti, o jejichž poctivém nabytí pochybují i francouzské soudy, a nosí drahé oblečení, ale i v něm vypadá jen jako klaun. Seriózní člověk totiž vypadá dobře i v teplákách a na vážnosti mu to neubírá, zatímco u klauna je jedno, co si na sebe vezme. Třeba Hugo Bosse, aha ten vlastně šil uniformy pro SS. Tak zpět na začátek. Vidíte, ta evoluce je ale svině.
Vážený a seriózní podnikatel
Ukázkový příklad. Podnikatel a majitel flotily spedičních vozidel na maloměstě. Velké zvíře by se chtělo říci. A tak se opravdu choval, přišel vždy do práce jako Napoleon v naleštěné uniformě a seřval na první dobu každého, kdo se mu nachomýtl pod ruku. Svoji veleváženost si zajistil vydíráním. Ne, nechodil někde po barácích s bambitkou a nekřičel na lidi: „Peníze nebo život!“ Prostě byl jen hrubý a neomalený. Potom na jedné schůzi města, kdy mu šlo o kus majetku, vystoupil uprostřed divoké přestřelky názorů jako vážený podnikatel, který všechny uklidňoval. Tak se přeci nebudeme hádat, přátelé, a hrál si na smírčího soudce. Takových a jemu podobných asi poznáte hodně. Nedejte se penězi či údajnou mocí daného člověka ohloupit. Tento podnikatel nakonec skončil v lochu a jeho velký dům čnící nad městem osiřel. Tady to dopadlo dobře. Ne vždy to tak skončí, ale je to na vás. Nedejte se zastrašit předstíranou vážností a sledujte, jak se daný jedinec opravdu chová a čím je společnosti přínosem.
Vážený kouč a spirituální poradce
Takových se urodilo, jak já říkám, jako na louce trávy. A mívají dokoce i garance prestižních i státních institucí. Jejich společný jmenovatel je smrtelně vážná tvář spolu s naznačeným jemně zkyslým úsměvem. Mluví a mluví, gestikulují jako loutky podle něčí choreografie, velká slova, velké věty, a za tím holé nic. Někde něco četli, někde byli, někdo jim dal pofiderní certifikát nebo razítko a už jsou experti na danou věc. Na to, aby vás učili myslet, chovat se, spolupracovat, meditovat, psát, počítat, milovat sebe sama. Podívejte se jim ale někdy do očí, ty jsou okna do duše. Jejich oči jsou vypočítavé, zlé a lžou.
Vážený a supermilý soused
Znáte ty sousedy, zvlášt, když jste s nimi spřízněni pozemkem či domem desítky let, a nemůžete se od nich odstěhovat, jste s nimi společně jako psi přivázaní k boudě, přitom jsou to velcí hulváti a způsobují vám jen problémy. Stejně se po tom všem na vás koukají s vážnou tváří a chtějí od vás respekt. Tak třeba kašlou kompletně na svého psa a nechají ho nervózně hodiny štěkat jen proto, že mu sami nevěnují žádnou pozornost. Nebo schválně sekají trávu vždy právě tehdy, když vás na zahradě vidí, že si chcete odpočinout. A stejně mají tu drzost se považovat za seriózní a nejlepší sousedy na světě. Je jen na vás, jestli jim to projde.
Vážená soudružka učitelka
Jedna taková paní úča řádila na učňáku. Byla to militantní ateistka. Zvláštní rozpor, že. Jinak než s kamennou tváří jste ji neviděli. Když narazila na nějakého talentovaného žáka, neopomněla mu připomenout: „Ty jsi učeň a ne student.“. Tím měla pocit, že mu komplet shodila sebevědomí. Takových učitelek bylo dost a snad už jich dnes ubývá. Jediné, co měly, byla jejich zkyslá vážná tvář a požadovačnost respektu, který si nezasloužily.
Vážená a důstojná úřednice
Znáte je. Přijdete do jejich kanceláře vyřizovat nějakou věc, už za dveřmi vás vyzve na zaklepání otrávené pisklavé „dále“, když vstoupíte, vidíte, jak rychle něco schovává do skříňky a cítíte pach laku na nehty. Kolem sebe je obestavěná fotkami, cinkrlátky, esoterickými soškami andělíčků a obrázky meditačních krajin na nástěnce. Tváří se jako soudkyně všehomíra a na vaše dotazy potřeby reaguje, jako kdybyste právě žádali zdarma získat celý kontinent do svého područí. Je vám jasné, že to je zase další předražená osoba, která byla umístěna za peníze všech do pohodlného kutlochu a ještě si tam může hrát na královnu všech moří, i když sotva zvládne něco zapsat do knihy. Na konec návštěvy si vám ještě je schopná postěžovat, že má depresi. No, když má tenhle stát tolik peněz na to hýčkat si svoje promotéry vážné tváře, asi je na tom se svou skutečnou vážností dost bídně a měl by s tím něco rychle provést, jestli tu ještě jsou nějací lidé, které to vůbec zajímá.
Vážený a zasloužilý rodič
Znáte ty rodiče, kteří sami nemají ve svém zralém věku vyřešen svůj život? Přesto mají tu drzost s vážnou tváří požadovat po svých dospělých či adolescentních dětech totéž a to bez toho, že by jim v životě nějak prospěli? Na hrubý pytel hrubá záplata, říká se. Takže na vážný statický obličej kamenná tvář.
Teď je na vás, abyste to těmto a jim podobným zatípli. Dokážete to? Pokud to myslíte vážně, tak určitě.
A usmějte se taky někdy. Pomáhá to. Hned tím zjistíte, kdo je kdo, podle toho, jestli váš úsměv bude opětovat nebo na něj naschvál udělá pohřební obličej.
Video primáta a člověka:
