Článek
Varování před začátkem: Je dost docela dobře možné, že se budete tento článek snažit vytěsnit ze svého podvědomí či se budete snažit ho ignorovat. To je běžný psychologický úskok, který na sebe připravují lidé, kteří se chtějí za každou cenu vyhnout vlastní realitě. Nebojte se, bolet to nebude, bude to rychlé.
Tak na začátku si to řekněme upřímně. Masového vraha od slušného občana nerozeznáte. Dokonce i když dává najevo, že by vás nejraději zastřelil, tak máte smůlu. Kdo by nepocítil nutkavou potřebu si to s někým, kdo jej štve, vyřídit, že? Ruku na srdce.
Asi nejznámější masový vrah Charles Manson neublížil ani kuřeti. A seděl za mnohonásobnou vraždu. Sám nikomu nezkřivil ani vlásek, ani nikoho nezastřelil. Zato jeho příznivci, které k tomu zmanipuloval, ano. Zpětné psychologické vyšetření nikomu nepomohlo, i když každý věděl, že Charles má nějakou podivnou sektu, nikoho to podobně jako v Česku nezajímalo. V USA si totiž stejně jako zde lidé všímají jen sebe sama. A za to zaplatili poměrně vysokou daň.
Jaká je tedy osobnost masového vraha? Dá se nějak podchytit? Vzhledem k tomu, že se na ně zpravidla přijde, až když své akce dokonají, tak těžko. Co tedy můžete udělat pro to, abyste poznali, s kým máte co do činění?
Tak třeba jednu věc. Neprovokovat, neponižovat, neurážet
Lidé rádi druhé ponižují a moc dobře ví, kde mají ti ostatní Achillovu patu, a pak se diví. Někdo to přejde s masochistickým přístupem, jiný se na vás ožene, a zase další to v sobě tutlá dokonce i několik desítek let a pak vybuchne.
Máte pocit, že vybuchnul nějak nepřiměřeně, když na vás vyjede? Vzhledem k létům ponižování se vaše karmické dluhy prostě sečtou a už to jede jako po másle. Uvedu vám příklad, jak ten proces funguje. Vzhledem k tomu, že velká část z vás jsou technici nebo obdivujete technické obory a na mysl či duchovní karmu nevěříte, tak vám to vysvětlím technicky polopaticky. Blahé paměti se řešilo to, že na projíždějící vlak spadl most. Obžalovaní byli inženýři a ostatní, kteří měli se stavbou co do činění, soudní spor se táhl na léta. Málokdo vzal v úvahu jednu technickou zvláštnost a to byl vliv prostředí na mostní konstrukci. Most byl postaven dobře, ale nebyl zasazen do okolí, které by toto reflektovalo. To bylo podmáčené a sužované častou vlhkostí a spodní vodou. Dlouho se nic nedělo, až jednou prostě padla poslední kapka. Rozumíte vy, kteří se zabýváte technikou a děláte, že člověk či duše pomalu neexistuje, tomu, co jsem chtěl říct? Tak jinak, kapka hloubí kámen. A neustálé otravování tu pověstnou poslední kapku jednou prostě vyvolá a pak most spadne, na vás či na lidi, kteří kolem právě projíždí.
A nebo přidám vysvětlení kybernetické. Pokud se do systému počítače dostává z vnějšku opakovaně virus, jednoho dne se systém zablokuje nebo zkolabuje. A je jedno, kudy se tam virus dostal. Otravování od lidí, které koluje v systému lidských hlav, se přenáší z jednoho člověka na druhého a někde se městná. Někde, kde jsou bloky symbolizující celý systém. A tam to potom vyletí.
U některých pohár přetekl a museli si vypít pohár své hořkosti do dna rovnou jako celé národy a etnické skupiny. Léta ponižování a dominance jedné etnické skupiny nad druhou vedly třeba k hromadnému masakru ve Rwandě. Češi jako celek mají máslo na hlavě podobně jako některé jiné národy. Místo lva ve znaku by měli mít komára. Český národní sport totiž není hokej ani fotbal, ale otravování. V samotném hokeji se čeští hráči netají s tím, že jejich hlavní strategie není rychlost nebo důraznost, ale otravování soupeře. Pak se nemůžou divit, když dostanou pukem do hlavy. Jsem žádostiv, jestli česká hlavička má vůbec na to, si tuhle svou největší systémovou chybu uvědomit. Možná ne, možná Češi jsou tato chyba v systému. To se brzy uvidí.
Může to znít absurdně, ale před masovou vraždou vás může uchránit i jistá kulturní znalost. Třeba poměrně nedávno bylo přepadeno obchodní centrum v Keni, v Nairobi. Přežil jen ten, který věděl, jak se jmenuje Muhammadova matka. Střelci se totiž zajímali o duchovní profil návštěvníků centra. Vzhledem k tomu, že v Praze ještě nedošlo k žádnému nábožensky motivovanému útoku, máte čas se ještě připravit. K tomu vám můžou posloužit také mé religionistické články. Nikdy nevíte…
Hezkou domácnost nepoznáte podle nasazeného úsměvu a pěkných frází jejich členů. Jenom blázen nebo upřímný člověk, což se v Česku často schválně zaměňuje, by vám sdělil, že svého rodinného příslušníka nemůže vystát a neví si s ním rady.
Pokud se ve vás městná vztek asi nebude dobrý nápad zajít za psychologem, protože ten vás často ještě víc naštve psychofrázemi. Lepší bude, když si s druhými vyrovnáte účty. Není tím myšleno, zachovat se jako pistolník, to by vám jen uškodilo. Všichni by vás pak měli za desperáta. Nicméně lepší je chytře odhalit, jací druzí jsou a mrsknout jim to do tváře. Budete se divit, jak křehcí takoví trapáci, kteří rádi otravují a snižují druhé, jsou. Jak rychle se zhroutí po jedné dobře mířené větě.
A pro vás, kteří se nechcete připlést do nějakého masakru vyvolaného člověkem, kterému prdly nervy ze společnosti kolem, jak se tomu ubráníte?
Jedině, když dáte na svůj instinkt, tedy pokud si to slovo nemusíte vyhledat ve slovníku.
A jaká je psychologie masového vraha? Jeho definice je poměrně jednoduchá. Člověk vypěstovaný uchýlenou společností kolem sebe. Tak a teď mohou někteří psychologové oponovat s tím, že tato definice je značně zjednodušená. Třeba tím, že uchýlení lidé jako takoví existují, a potřebují si to vykompenzovat na okolí. To není úplně přesné. Má definice je totiž komplexní. Člověk bez společnosti neexistuje a je jejím obrazem a opačně.
Příkladem je třeba Čikatilo, ruský kanibal, který spořádal několik desítek lidí. Choval se velmi, velmi přátelsky a uměl si druhé získat, a pak je snědl. Tento ruský kanibal byl výhřezem ruské společnosti jako takové. Rusové jsou hrozně milí a přátelští, ale chtějí vás nakonec sníst. S kanibalismem ostatně nemají problém. Nedávno takového kanibala poslali na frontu a pak ho propustili s poctami. Jung by řekl, že takový pán byl jejich stínem. Stejně jako Češi mají mnoho stínů, které postupně vylezou na povrch.
Když jsem napsal článek, kde jsem upřímně popsal své zkušenosti a pocity ohledně českých důchodců, z českého systému se zjevila jakási paní, která se nalepila na můj článek a chtěla si na něm vydělat, a která za jakýsi spolek seniorů napsala, že se zvedá nenávist vůči seniorům. Místo toho, aby si Češi přiznali, že svůj život podělali a zkazili život druhým, snaží se svou nenávist vůči životu druhých přenést na druhé a z nepochopitelných důvodů svou vlastní frustraci a nenávist připsat těm druhým. To je jeden z výhřezů z českých stínů. Ona zmíněná paní si pak ještě dovolila mi direktivně přikazovat, abych svůj článek obnovil poté, co jsem ho vymazal, abych se vyhnul dalšímu obtěžování ze strany jakési podivné české žumpy, o které jsem musel informovat dokonce i samotné editory. Čtenáři mého článku o důchodcích mi totiž začali nepěkně vyhrožovat. Asi potrefené husy.
Srabi a zbabělci jsou totiž daleko agresivnější než ti druzí. To ale neznamená, že jsou nějak odvážní či stateční chlapáci. Jsou to lidé, kteří se věčně cítí být v koutě, a proto rádi kopou. Jestli škodí na internetu nebo rádi škodí v rámci své profese třeba úředníka či úřednice nebo jinde, to je šumák. Faktem je, že je poznáte tak, že prostě kopou, a ještě za to chtějí pohladit po hlavičce.
Mnozí lidé se myslí, že jejich chování není vidět a že je schované. To ale není pravda. To, že ho oni nevidí a nebyli by schopni vidět, ještě neznamená, že si ho jiní nedají dohromady. Polopaticky řečeno slovy filmového hrdiny: Já se vrátím, Dagu Badmene, a se mnou přijde zákon! Je to na vás prostě vidět a to, co děláte, se vám jednou vrátí, a bude to dřív, než si myslíte.
Ještě jiný příklad. Pamatujete si na norského střelce Breivika? Máte pocit, že Norsko je nějaká krásná slušná země? V tom je právě ten problém. Norsko má poměrně striktní zákony a pravidla, a na druhou stranu se nikdo nezajímá o vás osobně a o váš život. Prostě jste každému šumák. V takovém podhoubí často vyroste poměrně jedovatá houba. A jednou z nich byl Breivik.
Zpět k USA, americký sériový vrah Ted Bundy byl typický Američan ze střední třídy. Sám se popisoval jako velký drsňák, zatímco často fingoval různé osobní problémy, aby na sebe přitáhl citovou pozornost žen, které pak drakonicky likvidoval. Takový typický obchodník se slanou vodou a sňatkový podvodník k tomu. Nepřipomíná vám to typické americké sladké a silácké řečičky zároveň?
Třeba v jižních Čechách je poměrně vysoké procento sebevražd oběšením. Věší se často lidé, kteří jsou citliví a agresi druhých obrátí sami na sebe místo toho, aby ji obrátili na ně. Poměrně nedávno se takto zastřelili dva Jihočeši. V kontextu tohoto regionu to není nějak vzácné. Zato na jižní Moravě, tam raději oběsí někdo vás. Každý region má svá psychická specifika a strategie, jak zvládat psychické napětí a přetlak. Zpravidla však jsou poněkud nefunkční a zaostalá.
Češi se prý hodně začali zajímat o zbrojní průkazy a počet zbraní mezi nimi vzrostl. Pokud nezačnou řešit své psychické problémy a celospolečenské patologie, kterých mají přehršel, a kam patří v první řadě obtěžovat pro zábavu své spoluobčany, jejich tendence si vyřizovat problémy střelbou jen vzrostou. A to jsou všichni lidé, kteří prošli psychotesty. Jak jsem uvedl již v minulém článku o psychotestech, těmi projdou často psychopati, a ne slušní lidé.
Už nebude tak populární přísloví „z toho se nestřílí“. Jedinou šanci, kterou máte, je nestrkat hlavu do písku.
A zdržet se přihlouplých komentářů k tomuto článku. Naivně se nedomnívejte, že ta energie obtěžování se ztratí někde v éteru nebo na internetu. Neztratí. Energie se nikdy neztrácí. Když budete dlouho obtěžovat, ta energie se někde naměstná, přenese se jinam na jiné lidi a pak se o ní dozvíte třeba z novin. Nebo to pocítíte na vlastní kůži ze strany, kde byste to vůbec nečekali.
Tak veselé Vánoce a pokud chcete být za každou cenu mimo, počítejte s tím, že se o vás už nikdo prát nebude.
Mým čtenářům:
Je mimořádně zajímavé sledovat vaše komentáře. Není divu, že z takového semeniště skupinových frustrací vyrostou akorát toxické obludy připomínající toxického mstitele z amerického sci-fi, který vyrostl z jejich toxického odpadu.
Mimořádným zájem pro mne jakožto psychologa je speciálně česká afinita českých žen k vrahům a desperátům. Případ Kajínek je nechvalně známý unikát náklonnosti české veřejnosti ke zlu. Dalším může být kriminalistka nosící buchty kriminálníkovi Berdychovi bez uzardění přímo do lochu.
Tato česká úchylka by se měla stát předmětem profesionálního zájmu mých kolegů z Česka i ze zahraničí.
S touto úchylkou paralelně vede to, že české ženy často naopak obsesivně a prokazatalně shazují jedince z opačné strany spektra, kteří jsou nejen slušní, ale jsou i společensky prospěšní, schopní a vzdělaní.
Domnívám se, že je na čase s tímto neblahým dědictvím blízké i dávné minulosti veřejně definitivně skoncovat.
Zdroje:
Abram de Swaan. The Killing compartments. The mentality of Mass Murder.2015. Yale University Press.
Grant Duwe. Mass Murder in United States. 2007. McFarland & Company.
James Alan Fox and Jack Levin. Overkill. Mass Murder and Serial Killing Exposed. 1994. Springer.
