Článek
Jsou různé bizarní typy sexuálních fóbií. Mezi ně patří třeba strach kontaktu s pannami nebo fóbie z neforemného penisu. Těmito bizáry se může zaobírat třeba bulvární tisk, my se však zaměříme na to, co může odradit od plnohodnotného prožitku ze sexuálního života většinu lidí.
Fóbie z toho, být viděn
Ač to může znít absurdně, i přesto, že řada lidí o sobě tvrdí, že jsou spíše exhibicionisticky zaměření či ocení jistou formu exhibicionismu, třeba vysílat sexuální signály někde ve veřejné dopravě, když přijde na opravdový sexuální kontakt, preferují pokud možno co největší soukromí.
Řada žen se nejraději miluje potmě. Může to souviset s určitým nádechem tajemna, ale také s tím, že s obtížemi akceptují své tělo a mají strach z toho, že by nějakými těmi faldíky odradily svého potenciálního partnera či zcela vyrušily jeho libido.
Na této obavě není nic nenormální, ale pokud pokaždé, když má dojít k pohlavnímu styku, vypínají všechna světla v domě, začne tato potřeba hraničit s obsesí. Pro vyřešení podobných fóbií se používají různé praktiky a tréning mentálních návyků, které mají naučit ženu nebo muže mít rádi svá těla.
Strach z vlastního zvukového projevu
Jste-li ve svém intimním životě omezeni jedním pokojem, za kterým vám jak se říká s hrníčkem na stěně naslouchají vaši sousedé, je poměrně pochopitelné, že se snažíte tlumit své vzrušení ze sexuálního kontaktu. Časem se však něco takového může stát vaším rutinním zvykem a už si ani neuvědomíte, když se ocitnete někde v jiném prostředí, že se prostě neumíte zcela uvolnit.
Pro takové případy navrhuji, ať si někde v přírodě zkusíte o samotě pěkně zařvat, projevit své instinkty a možná se vrátíte k projevům, které vaši přirozenosti budou lépe vyhovovat i v posteli. Někdo není zrovna hlasitý a samozřejmě přehrávání jako v nějakém filmu pro dospělé není nutnost ve chvíli, kdy necítíte potřebu se projevit, nicméně je dobré vědět o tom, kdo jste vy a jak byste se rádi projevili bez ohledu na své bezprostřední okolí. Jinak se můžete stát vařenou žábou ve své vlastní posteli.
Strach z odmítnutí
Tato forma strachu předchází jak pohlavní styk, tak celý proces seznamování. V případě, kdy dva lidé překonají ostych a seznámí se, dojde v určité fázi kontaktu na lámání chleba v intimní oblasti. Kdy je vhodné něco takového navrhnout? Nedojde k tomu, že mě ten druhý odmítne? Mohu se cítit trapně, ale riskovat odmítnutí za takový pocit přeci stojí. Jinak si můžete vypěstovat určitou formu sexuální odtažitosti, která vám bude stát v cestě k pěkným erotickým zážitkům. Moje rada je: překonejte v sobě pocity studu a strachu z možného odmítnutí a jděte vstříc svým tužbám.
Komplexy z krásy
Je běžné, že se lidé srovnávají mezi sebou. Ženy se ženami a muži s muži. Pro jisté formy alternativního sexuálního kontaktu jako je sex ve trojce či mezi dvěma páry hraje hlavní roli právě to, do jaké míry budete akceptovat a jste schopni uvnitř přijmout to, že ta druhá žena či muž jsou atraktivnější či výkonnější než vy. Proto je skupinový sex často jen fantazií, která zůstává v říši komerčních erotických filmů. Nebo ve swingers klubech, kde atraktivní ženy mají vstup zdarma, zatímco neatraktivní muži ponecháni svému vlastnímu osudu zpravidla postávají v rohu s igelitkou. Málokdo je schopen překročit pomyslnou hranici sama sebe a užít si sex bez vzájemného posuzování. Což se samozřejmě týká i sexu párového.
Principy sexuálního života
Člověk se v sexuálním životě nepodobá zvířeti či jiným zvířatům, pokud jej bereme jako součást živočišné říše. Zvíře provozuje sexuální aktivity impulzivně a často bez ohledu na své okolí. Zatímco člověčí sexuální život je zasazen do řetězce významů, které patří do sítě sociálních vztahů a tak se všechny sexuální akty stávají součástí něčeho, co má vyšší význam než může komunikovat prostý sexuální pud.
Proto je dobré si být vědom toho, jak naše sexuální zvyky a možnosti určuje společnost kolem nás a jak může případně něčí sexuální život omezovat či poškozovat. A s tím i takto pracovat. Úplně svobodný sexuální život jedince bez pravidel v této společnosti prostě nikdy neexistoval a existovat nikdy nebude. Co však je možné, je snížit osobní míru strachu a odstranit překážky, které na osobní úrovni brání v tom si opravdu sex užít. Je-li to boží dar či dar přírody, je také pro někoho přítěží či rovnou prokletím.
Autor je psycholog
