Článek
Papua Nová Guinea: vilné biwatské ženy
Na Papui Nové Guinei je více než 850 etnických skupin. Jedni z nich jsou Biwatové.
Biwatové pěstují betel. To je taková návyková droga, která vás dostane do dobré nálady za tu cenu, že si zkazíte zuby a nejen to. Biwatové byli dřív lidojedi, tak jako kdekdo na tomto bizarním ostrově. A teď jsou hlavně zaměřeni na sex, alespoň jejich ženy. Biwatky neustále vyhledávají nové sexuální partnery, připravují se na ně tím, že se natírají olejem a i jinak se snaží vzbudit zdání, že jsou atraktivni. Jejich touhu po sexu s někým novým neutiší ani jejich manželství. Je to pro ně droga, jako betel.
Mangaianové z Polynésie: muži jako sexuální profesionálové
Již od malička rodiče Mangaianských dětí povzbuzují své potomky k čilé masturbaci. Mají ve svém jazyce několik výrazů pro klitoris, o tom, jak je velký, pevný, dlouhý a tak dále. Typický Mangaian ví o ženském klitorisu víc než český doktor gynekolog. Mangaianové věří v to, že sex by neměli provozovat amatéři. Když se dostane chlapec do pubertálního věku, dostane svého učitele, zkušenou ženu, která ho koučuje v sexuálních pozicích, v orálním sexu. Účelem je, aby žena prožila co nejvíce orgasmů, které jí muž přivodí svým profesionálním přístupem. Pokud muž nezvládne ženě dát alespoň tři orgasmy, je s ním něco špatně. Muži, chtěli byste žít u Mangaianů?
Na dohled od Papuy Nové Guinei. Trobriandi: děti se nerodí ze sexu
Od doby puberty má obojí pohlaví dost času poznávat toho druhého, muži i ženy nemají žádné zábrany k vzájemným sexuálním hrám. Že by mohlo dojít k nechtěnému těhotenství? Ale kdeže, děti pochází od duchů předků. Když splodí nějaké dítě, je na komunitě, aby se o něj postarala. Užívají si tedy sexu volně a bez zábran. Nemyslete však na to, že byste tak unikli péči o dítě nebo alimentům. Trobriandi jsou pevně semknutá komunita, ze které jen tak neutečete. Povinnost se postarat o druhé trvá bez ohledu na svobodu v sexuálním životě. O děti se stejně důchové předků nepostarají. Musíte to být vy.
Znovu Polynésie: Samojské ženy chtějí mít legraci
Tak horké to není, nejdřív se musí Samojská žena naučit vařit a plést, aby mohla být rodině užitečná. Pak si ale může dělat co chce, a to hlavně znamená, mít co nejvíce sexuálních zkušeností. Tím se ostatně také stará o komunitu, sexuálně zkušená žena znamená spokojený sexuální partner, její manžel a vůbec celá komunita. Není nic horšího, než sexuálně frustrované ženy, a to Samoané vědí dobře. Víte to vy?
A teď střih. Pokud uvažujete o tom, že byste chtěli takové exotické ostrovy poznat, musím vás varovat. Dnes pulzují turismem a popsané zvyky bez problémů fungovaly až do chvíle, kdy přišel strašák HIV. A že by bylo předtím vše tak zalité sluncem? Francouzský malíř Paul Gauguin trávil dost času na Tahiti, nutno dodat, že byl nakažený syfilisem. Kde k této nemoci přišel, se říct úplně nedá, faktem je, že syfilis můžeme vysledovat až do Ameriky a Afriky včetně tropických ostrovů. Tedy pro někoho, kdo by si chtěl jen tak sexuálně užít, je to varování, že si může opravdu přivést zážitek na celý život.
Simsala bim, a dostáváme se k evropsko-americké tradici a tam se po takovém výčtu sexuálních svobod zase dostanete do normálu. Nebo alespoň na svůj standard.
USA: země sexuálních nesvobod
Tak třeba některé americké státy považují legislativně dilda za nebezpečné zbraně. V Sandy Springs v Georgii byste se dostali s dildem do potíží, můžete převážet v autě jiné zbraně, ale mít dildo, to je ilegální. V Alabamě je nezákonné prodávat jakékoliv prostředky, které by mohly navodit orgasmus. V Texasu jste nesměli vlastnit více než šest dild do roku 2008 a pak to naštěstí pro texaské ženy zrušili. Bohužel v Arizoně je to s dildy na levačku, máte-li víc než dvě dilda, skončíte ve vězení. Udat vás klidně může žárlivý manžel. A pak dojde na prohlídku. Ne, tohle opravdu není sranda.
Zdá se, že všechny tyto státy jsou nakaženy sexuální prudérií, kterou do nich vložilo vyhrocené křesťanství. Za doby středověku byla jasná jedna věc, že si žena nesměla sex užít. Církevní otcové hlásali, že je žena nástrojem ďábla. A očividně těch mnoho století vymývání mozků po sobě zanechalo nesmazatelné společenské stopy i dnes. Ta sexuální otevřenost, hnutí hippies a podobně nevzniklo na americké půdě ani na evropské pevnině, ale bylo importováno antropology a jinými návštěvníky exotických ostrovů, o kterých jsem vám vyprávěl.
Čechy: sex jako stigma
O sexuálních svobodách a hlavně o tom, jak si sex užít bez společenského otravování, zjevně donynějška v některých státech USA netuší, a něco podobného se děje v Česku. Češi jsou sice přesyceni sexuálním materiálem, ale když dojde na sexuální realitu, jsou zpravidla mnozí zmateni a rosvítí se jim červená kontrolka.
On chce sex? Co když mě chce zneužít? Mihne se české ženě v hlavě. Hlavně mu nesmí jít o sex. A muž? Co kdybych si prostě užil a pak se uvidí? Tyhle dirty sex games, jak by řekli Angličané, alá špinavé sexuální hry, se v Česku odehrávají dnes a denně. Možná právě proto si sex Češi neužívají tak, jak tvrdí. Jak si můžete užít sexuální hru, když to hra být nesmí, musí to být rovnou láska, anebo to je hra manipulativní, a v rámci ní chcete někoho využít? To je zhola nemožné.
Asi českým mužům nezbývá než navštívit Papuu a českým ženám pro jistotu zase ostrov Mangaia.
Autor je psycholog, antropolog a religionista
Zdroje:
Faktografické informace převzaty ze studia sexuálních zvyků Janice Z. Brodman.
Sex Rules!: Astonishing Sexual Practices and Gender Roles Around the World. 2019. Mango media.
Jacques Le Goff. Kultura středověké Evropy. 1991. Odeon.
