Článek
Freud nepřišel na své duševní objevy sám.
Rakouský lékař Sigmund Freud (narozený v moravském Příboru) se pro formulace svých tezí, které se postupně staly známými jako psychoanalýza, inspiroval mnohými jinými. Dá se říct, že jeho pojetí člověka nebylo až tak jeho. A rozhodně se nejednalo o vedlejší efekt experimentů s takzvanou Pacientkou 0, Berthou Pappenheim, jak praví provinciální příběhy.
Kořeny psychoanalýzy jsou mnohem hlubší a zavádějí nás do studia podstaty vzniku lidských kultur.
Freud a domorodé kultury
James Frazer, proslulý antropolog, který de facto započal obor kulturní antropologie
V roce 1913 vydává Freud knihu Totem a tabu. Zde rozebírá životní přístup „divochů“, respektive domorodých kmenů, a srovnává jej s moderním neurotismem, který je v civilizačním základu zadřený z prehistorických časů. Již před ním vydává v roce 1890 skotský antropolog James George Frazer spis Zlatá ratolest, který je takovým distilátem kulturních představ mnohých vzdálených kultur. Freud měl k tradicím domorodých kultur dosah především z knih a z poznatků antropologů. Vybrané přístupy měl možnost si jednoduše převzít, aniž veřejně přiznal jejich původcům nějaký kredit. Vydávat psychoanalýzu za vynález Freudův by tedy bylo ve světle poznatků srovnávací antropologie poněkud troufalé.
Freud a hysterie alá Jean-Martin Charcot
Profesor Charcot i s francouzským vyznamenáním za svou epochální práci na poli hysterie a hypnózy
Například v oblasti hysterie se Freud inspiroval poznatky francouzského lékaře Jeana-Martina Charcota, který působil jako renomovaný neurolog v pařížské nemocnici Salpêtrière a studoval a rovněž vyvíjel hypnotické metody v 80. letech 19. století. Dopodrobna popsal mechanismus hysterie jako neurologický jev. Freud jeho práci v podstatě jen přenesl do německého prostředí.
Katarzní léčba Josefa Breuera a Freudův „vynález“ sugestivní léčby
Josef Breuer, rakouský psychiatr, který Freudovi dodal své know-how
Nelze pominout Josefa Breuera, který Freudovi de facto odevzdal svou katarzní léčbu. Freud měl tu výhodu, že se Breuer nakonec k psychoanalýze nehlásil. Děsilo jej totiž, co z ní samotný Freud udělal.
Struktura osobnosti, Freudovo versus domorodé pojetí
Freud se proslavil svým pojetím tří složek osobnosti (z roku 1923). Jedná se o id, ego a superego. Tyto složky jsou v neustále interakci a formují tak lidské chování. Id představuje nevědomý pud. Ego je prostředník mezi idem a realitou. Superego představuje morální svědomí či společenské normy.
Podstata Freudovy teorie spočívá v tom, že není ani tak úplně jeho. Mnohé domorodé kultury, o kterých Freud měl hodně načteno, vnímaly lidskou psychiku freudovsky dávno před Freudem. Jeho „vynález“ třech složek člověka by se dnes dal považovat za plagiarismus.
Podívejme se na principy fungování duše, na které přišly domorodé kmeny na Havaji.
Kahuna principy
Podle Havajanů existují tři složky osobnosti: uhane, unihipili a aumakua. Ideálně by měly být v souladu. Když nejsou, dojde k nerovnováze a poruchám osobnosti.
Unihipili, nejnižší já
Je to Freudův id. Havajané jej nazývají kostní duše. V podstatě je to zvířecí Já ovládané svými instinkty a pudy. Ukládají se zde všechny životní vzpomínky. Lze s ním pracovat jen v jiném stavu vědomí jako je třeba hypnóza. Z instinktů pak vznikají emoce a pocity a o nich většina lidí ani netuší, odkud se berou. Z jejich nevědomých traumat. Řešením tohoto nevědomého konfliktu je žít v neustálém propojení třech já.
Uhane je prostřední já, je to vědomé já
V podstatě odpovídá Freudovu egu.
Aumakua, vyšší já
Toto já nazývají domorodci duchem předků. Jedná se o obdobu Freudova superega, normativní atmosféru společnosti.
Psychoanalýza je velmi lukrativním oborem především v USA. I když její prestiž se snažili psychologové poněkud zastřít a vznikla od Freudovy doby řada jiných odvětví psychologie jako humanistická, pozitivní či kognitivně-behaviorální, stále je pro řadu lidí atraktivní hledat skryté významy ve své duši.
Je třeba myslet na to, že dávno před Freudem s lidskou psychikou poměrně úspěšně pracovaly domorodé kmeny a měly velmi vyspělou psychologii, ze které si může moderní člověk odnést mnohé. Ono totiž od doby, kdy lidé žili v jeskyních a naháněli mamuty, se toho s jejich psychikou moc nového neudálo.
Zdroje:
Sigmund Freud. Totem a tabu. 2017. Portál.
Teive H.A., Chien H.F., Munhoz R.P., Barbosa E.R. Charcot's contribution to the study of Tourette's syndrome. Arq Neuropsiquiatr. December 2008, s. 918–21
David Kalakaua. The Legends and Myths of Hawaii: The fables and folklore of a strange people. 2023. Independently published.
