Debut jí přinesl nahotu, slzy i budoucího manžela. Penélope Cruz se do něj zamilovala až za 15 let

Penélope Cruz Sánchezová se narodila 28. dubna 1974 v madridském Alcobendasu. Její otec Eduardo pracoval jako obchodník a automechanik, matka Encarna byla kadeřnice a později se starala i o dceřinu kariéru. Penélope od dětství ráda napodobovala reklamy a televizní postavy, ale nejdřív se rozhodla pro tanec.

Devět let studovala klasický balet na španělské Národní konzervatoři, další roky se věnovala španělskému tanci, jazzu i hereckým kurzům ve škole Cristiny Rotové. Později odjela do New Yorku, kde pokračovala v tanečním a divadelním vzdělávání. Nebyla tedy žádná náhodná dívka objevená na ulici. Za sebou už měla roky disciplíny, odříkání a pohybu, který se později promítl i do jejího herectví.

V patnácti letech uspěla v konkurzu talentové agentury, do něhož se přihlásily stovky dívek. Otevřelo jí to dveře do televizních pořadů, reklam a videoklipů. Jako dospívající propadla filmům Pedra Almodóvara a právě tehdy se rozhodla, že místo tanečnice chce být herečkou.

První filmové příležitosti přišly velmi rychle. Objevila se ve snímcích El laberinto griego, Framed po boku Timothyho Daltona a také v oscarovém filmu Belle Époque. V něm hrála jednu ze čtyř sester, které se snaží získat přízeň mladého vojenského dezertéra. Film získal Oscara za nejlepší mezinárodní film a ze španělské herečky se začalo stávat jméno, které stálo za pozornost.

Skutečný průlom ale přinesl rok 1992 a film Bigase Luny Jamón, Jamón. Penélope zde hrála mladou Silvii, dívku chycenou mezi několika muži a jejich egem. Po jejím boku stáli Javier Bardem, který ztvárnil Raúla, a Jordi Mollà v roli José Luise. Penélope bylo při natáčení sedmnáct let, při premiéře už osmnáct. Film obsahoval otevřené erotické a nahé scény, její první takové před kamerou. A mladá herečka z nich měla obrovský strach.

„Samozřejmě jsem se na ty scény netěšila, ale zvládla jsem to. Všichni byli opravdu ohleduplní,“ vzpomínala po letech v rozhovoru pro Esquire. „Pamatuju si poslední den natáčení. Plakala jsem a říkala si: Co když už si nikdy nezahraju ve filmu? Byl to zdrcující pocit.“

Zážitek ji poznamenal natolik, že si nechala ostříhat vlasy nakrátko a několik dalších let odmítala erotické scény. Podle vlastních vzpomínek se dlouho vyhýbala dokonce i obyčejným filmovým polibkům. V době, kdy jí film přinesl pozornost, ona sama cítila hlavně úzkost a nejistotu.

Právě při natáčení Jamón, Jamón se poprvé setkala s Javierem Bardemem. Jemu bylo dvaadvacet, jí sedmnáct. Oba byli teprve na začátku kariéry, ani jeden netušil, že se z nich jednou stanou dvě největší španělské filmové hvězdy své generace.

Bardem na jejich první setkání vzpomínal po více než třech desetiletích. „Bylo jí sedmnáct, mně dvaadvacet. Byl to její první film, i jeden z mých prvních filmů. Velký film,“ řekl v rozhovoru pro Gentleman’s Journal. „Při zkoušce kostýmů jsme se podívali jeden na druhého a stalo se něco, co nemá žádné vysvětlení. Něco, co přesahuje logiku i rozum.“

Romance z toho tehdy ale nebyla. Cruzová byla velmi mladá, oba měli jiné životy, jiné cíle a jejich cesty se po filmu rozešly. Bardem později vysvětloval: „Tehdy jsme měli různé životy, různé cíle, různé záměry. Přesto tam něco bylo. Energie, chemie, způsob, jak si lidsky věřit.“

Ve dvaceti letech se Cruzová přestěhovala do New Yorku, aby zdokonalila angličtinu, tanec i herectví. Zároveň pokračovala ve španělských filmech a postupně se prosazovala také v Hollywoodu.

Zahrála si v Všichni krásní koně, ve filmu Blow a později ve Vanilla Sky po boku Toma Cruise. Právě během natáčení tohoto snímku spolu krátce tvořili pár. Zatímco světová média sledovala její vztahy, Cruzová si systematicky budovala kariéru, která ji měla dovést mnohem dál než k roli exotické evropské krásky v amerických filmech.

Nejdůležitější umělecké partnerství jejího života však vzniklo s Pedrem Almodóvarem. Režisér, jehož filmy obdivovala už jako teenagerka, ji obsazoval znovu a znovu: do Živého masa, Vše o mé matce, Volveru, Rozbitých objetí, Jsem tak nadšená!, Bolesti a slávy i Rovnoběžných matek.

Almodóvar o ní mluvil jako o své múze. Ne v laciném smyslu slova, ale jako o herečce, která ho nutí být lepším režisérem. Její důvěra mu podle jeho vlastních slov dávala sílu i ve chvílích, kdy o sobě pochyboval. Za roli Raimundy ve filmu Volver získala Cruzová roku 2007 první nominaci na Oscara za nejlepší herečku. Stala se tak první španělskou herečkou nominovanou v této kategorii.

Osudový návrat Javiera Bardema přišel v roce 2007, kdy oba obsadil Woody Allen do filmu Vicky Cristina Barcelona. Bylo to patnáct let po jejich prvním setkání na place Jamón, Jamón. Tentokrát už nebyli dva nezkušení mladí herci. Oba měli za sebou kariéry, vztahy, úspěchy i zklamání. A právě tehdy se z dávné chemie stalo něco skutečného.

Bardem později přiznal, že ani jeden z nich prý neudělal první krok. „Nevím, jestli jsme byli stydliví, nebo jsme se snažili zůstat příliš profesionální,“ řekl. „Pak přišel poslední den natáčení a pořád se nic nestalo. Tak jsem si řekl: Sakra, měli bychom se opít.“

Závěrečný večírek po natáčení skutečně přišel. A s ním začal vztah, který oba velmi pečlivě chrání před veřejností. Nešlo o okamžitou filmovou romanci, spíš o pomalé navázání na něco, co mezi nimi existovalo už v roce 1992.

Rok 2007 a následující období byly pro oba mimořádné. Bardem získal v roce 2008 Oscara za vedlejší roli ve filmu Tahle země není pro starý. O rok později převzala Oscara také Cruzová, za vedlejší roli ve Vicky Cristina Barcelona.

Stala se první španělskou herečkou, která Oscara získala. Pro španělský film to byl historický okamžik. Pro ni samotnou však byl ještě důležitější fakt, že se v té době její profesní úspěch začal potkávat se soukromým štěstím.

Jako pár se Cruzová a Bardem poprvé veřejně ukázali na udílení cen Goya v roce 2010. Dne 13. července 2010 se vzali při soukromém obřadu na Bahamách. Média se o svatbě dozvěděla až později. Mají spolu syna Lea, narozeného v roce 2011, a dceru Lunu, narozenou v roce 2013. O dětech, manželství i každodenním životě mluví jen zcela výjimečně.

Cruzová v rozhovoru pro Tatler vysvětlila, že oba se rozhodli soukromí nevystavovat. Připadalo by jí prý zvláštní dělat opak. Nejde podle ní o tajnůstkářství pro efekt, ale o snahu ochránit něco, co nemá patřit veřejnosti.

Právě tím se jejich vztah liší od mnoha hollywoodských manželství. Nemají potřebu dokazovat lásku červenými koberci, společnými rozhovory ani každodenními příspěvky na sociálních sítích. Oba se čas od času objeví po boku toho druhého na premiéře nebo slavnostním večeru, ale jinak si svůj život drží stranou.

Cruzová dál hrála ve velkých hollywoodských i evropských projektech. Objevila se ve filmu Nine, za který získala další oscarovou nominaci, v Pirátech z Karibiku: Na vlnách podivna, v Allenově komedii Do Říma s láskou i ve Vraždě v Orient expresu.

V seriálu American Crime Story ztvárnila Donatellu Versaceovou. Přestože umí italsky, musela se pro roli naučit specifický přízvuk módní návrhářky, její způsob pohybu i veřejného vystupování. Další velkou uznání přinesly Rovnoběžné matky, za něž získala v roce 2022 čtvrtou oscarovou nominaci.

Za kariéru získala tři ceny Goya, Evropské filmové ceny, cenu BAFTA i benátský pohár Coppa Volpi, o který se v roce 2006 podělila s dalšími herečkami z Volveru. Vedle filmů se věnuje také módě. Spolupracovala se značkami Chanel, Lancôme, L’Oréal a působila rovněž jako velvyslankyně dobré vůle Rozvojového programu OSN.

Umělecké nadání je v její rodině běžné. Mladší sestra Mónica Cruzová je herečka a tanečnice, bratr Eduardo se věnuje hudbě. Penélope s Mónicou v roce 2007 vytvořily módní kolekci pro Mango. Zatímco Penélope dobývala filmový svět, rodina kolem ní zůstávala jedním z mála stabilních bodů jejího života.

V roce 2026 se Cruzová a Bardem znovu potkali na place filmu Bunker, psychologického thrilleru scenáristy a režiséra Floriana Zellera. Snímek napsal přímo s nimi v hlavních rolích.

Bardem zde hraje architekta, který přijme mravně pochybnou zakázku: má postavit luxusní přežívací bunkr pro technologického miliardáře. Jeho žena postupně začne zpochybňovat nejen jeho rozhodnutí, ale i základy jejich vlastního manželství.

Film se natáčel v Madridu a Londýně a produkce skončila v únoru 2026. Zeller mluvil o tom, že Cruzová a Bardem jako manželský pár přistoupili k intimním a emočně náročným scénám s mimořádnou otevřeností.

Cruzová přitom zdůraznila, že spolu nevyhledávají projekty jen proto, aby mohli pracovat vedle sebe. „Nebudeme vytvářet projekty jen proto, abychom spolu pracovali,“ vysvětlila. „Musí přijít něco, co za to opravdu stojí.“

https://www.foxnews.com/entertainment/penelope-cruz-opens-up-about-her-first-nude-scene-at-18-i-was-crying

https://www.thegentlemansjournal.com/article/javier-bardem-interview-2024-monsters-netflix-f1/

https://www.tatler.com/article/penelope-cruz-is-tatlers-august-issue-cover-star

https://www.britannica.com/biography/Penelope-Cruz

https://www.oscars.org/oscars/ceremonies/2009

https://www.oscars.org/oscars/ceremonies/2022

https://cineuropa.org/en/newsdetail/489894/