Článek
1968, Adelaide. Pětapadesátiletá Zora Šemberová stála před rozhodnutím, které už nešlo vzít zpět. Do Austrálie přijela původně jen na několik měsíců učit pohybovou výchovu herců na univerzitě ve městě Adelaide. Byla to nabídka od Rainera Radoka, bratrance známého českého režiséra Alfréda Radoka.
V srpnu 1968 však do Československa vtrhla okupační vojska a zprávy o potlačení Pražského jara zastihly Šemberovou 16 tisíc kilometrů od domova. Z krátké návštěvy se rázem stal trvalý odchod - Šemberová se rozhodla do vlasti nevrátit.
Světová premiéra v Brně
Téměř přesně o tři desetiletí dříve stála Zora Šemberová na jevišti brněnského Mahenova divadla jako Julie v úplně prvním provedení Prokofjevova baletu Romeo a Julie. Psal se 30. prosinec 1938. Zatímco v Sovětském svazu premiéru odkládali, v Brně se mladá česká tanečnice ujala role, která vejde do dějin.
Inscenaci nastudoval choreograf Ivo Váňa-Psota, který sám tančil Romea; Šemberové bylo teprve pětadvacet let a úspěch předválečné světové premiéry ji katapultoval mezi baletní špičku. Hudební skladatel Sergej Prokofjev se tehdy v publiku neobjevil - zůstával v Sovětském svazu, odkud do Brna doletěly jen jeho partitury a povolení uvést balet dříve než v Moskvě.
Šemberová vyrůstala v Brně a tanec studovala od dětství. Talent ji brzy zavedl do světa: ve 30. letech se zdokonalovala v Paříži u slavné baleríny Olgy Preobraženské a v Berlíně u tanečnice Taťány Gzovské. Neučila se však jen klasický balet - navštěvovala také kurzy moderního výrazového tance u Rosalie Chladekové a později dokonce i lekce pantomimy u legendárního Marcela Marceaua v Paříži.
Do baletního souboru Národního divadla v Brně nastoupila už jako teenager a stala se jeho sólistkou. Kromě Julie v Romeovi a Julii na brněnské scéně ztvárnila třeba Mariken nebo Tao-Cho.
Na začátku roku 1940 uváděla Prokofjevova Julieta v Brně už jen ve vzpomínkách - tentýž balet doznal přepracování a dočkal se sovětské premiéry v Leningradě v roce 1940, kde roli Julie tančila Galina Ulanovová. Šemberová se mezitím vypracovala v respektovanou umělkyni doma v protektorátu.
Hvězda poválečné scény
Od roku 1943 začala Šemberová vystupovat v Praze. Krátce působila v Novém německém divadle za okupace a po osvobození nastoupila rovnou do baletu Národního divadla v Praze. V poválečných letech patřila k nejvýraznějším osobnostem souboru. Diváci ji mohli vidět v klasických i moderně laděných choreografiích.
Velký úspěch slavil její sólový tanec na Lašské tance Leoše Janáčka. V roce 1950 dostala hlavní roli ve světové premiéře baletu Viktorka, který pro Národní divadlo vytvořil skladatel Jarmil Burghauser a choreograf Saša Machov. Postava Viktorky - nešťastné ženy ze sbírky Boženy Němcové - byla psychologicky náročná taneční úloha, kterou Šemberová ztvárnila s mimořádným ohlasem.
Kritika vyzdvihovala její výrazové herectví v tanci. Ve stejné době se začala zajímat také o choreografii a podílela se na inscenacích oper i alternativních projektů. S režisérem Alfrédem Radokem spolupracovala v roce 1958 na experimentálním představení Otvírání studánek pro Laternu magiku.
Ještě důležitější stopu zanechala jako pedagožka. Už v roce 1945 se podílela na založení tanečního oddělení Pražské konzervatoře a od poloviny 40. let tam vyučovala klasický i moderní tanec. Krátce působila také jako profesorka na nově vzniklé AMU, kde vedla baletní a pohybovou průpravu. Jejími žáky byli budoucí přední tanečníci, choreografové i mimové.
Jiří Kylián, který se později stal světově uznávaným choreografem, na ni vzpomínal jako na učitelku, jež mu otevřela cestu k modernímu pojetí tance - a udržoval s ní kontakt po celý její život.
Šemberová vychovala také výrazné osobnosti českého baletu, jako byli Pavel Šmok nebo Vlastimil Harapes, a věnovala se i mimům, mezi jinými vedla Ladislava Fialku. V polovině 60. let to byla respektovaná profesorka s nepřehlédnutelnou autoritou, která formovala mladou generaci umělců.
Tanec na druhé straně světa
V roce 1968 dostala Zora Šemberová lákavé, byť krátkodobé zahraniční angažmá. Ozval se jí Rainer Radok, matematik a příbuzný režiséra Alfréda Radoka, který po emigraci zakotvil v Austrálii. Rainer Radok pomáhal na Flindersově univerzitě v Adelaide rozvíjet nový divadelní obor a požádal Šemberovou, aby zde vedla výuku pohybové výchovy pro studenty herectví.
Pro zkušenou tanečnici, která se dobře orientovala i v pantomimě a moderních technikách, to byla zajímavá výzva. V létě 1968 tedy odcestovala do Austrálie - se smlouvou na jeden akademický rok a s vírou, že jde o dočasnou epizodu v její kariéře. Doma v Praze na ni čekala rodina, rozpracované choreografie a zástupy žáků. V srpnu téhož roku ale naděje Pražského jara zničila invaze vojsk Varšavské smlouvy.
Sovětská okupace změnila životy mnoha Čechoslováků a Zora Šemberová patřila k těm, kteří zvolili emigraci. Z bezpečí vzdálené Adelaide sledovala zprávy o tvrdých zásazích proti domácí kulturní scéně. V tichosti se rozhodla: nevrátí se. Své zemi poslala vzkaz o trvalém odchodu do exilu a zůstala v Austrálii.
Na první pohled začínala v Adelaide od nuly, ve věku, kdy někteří její vrstevníci uvažovali o penzi. Zora Šemberová však dokázala i v cizí zemi rychle zapustit kořeny. Už koncem 60. let nastoupila jako lektorka pohybové průpravy na Flinders University a brzy si získala obdiv studentů. Její výuka pro ně byla náročná, ale inspirativní.
V jednom z prvních semestrů připravila se svými australskými žáky představení Romeo a Julie pod širým nebem - s jistou symbolikou se tak vrátila k dílu, kterým kdysi proslula. Její kombinace baletní průpravy, moderního tance a hereckého výrazu byla v Austrálii novinkou.
„Panebože, vy se hýbete příšerně - ale v nehybnosti jste úžasný,“ říkávala prý s nadsázkou jednomu z mladých herců, který na její hodině zápasil s baletními pohyby. Student Ewart Shaw po letech vzpomínal, že tato věta ho sice rozesmála, ale zároveň ho přiměla na sobě přesně tímto způsobem pracovat.
Šemberová učila v Adelaide nepřetržitě další desetiletí. V roce 1978 jí Austrálie udělila čestný doktorát za přínos umění - prestižní titul Doctor of Letters získala jako jedna z prvních tanečnic na světě. Kromě působení na univerzitě založila v Adelaide vlastní pantomimický soubor Australian Mime Theatre a napsala několik knih o tanečním umění.
Aktivně se zapojila i do krajanské komunity: stála u zrodu Československého klubu a pomohla založit Českou obchodní komoru v Austrálii. Jejím domovem se stala čtvrť Clapham na okraji Adelaide. Ve svém domě uchovávala množství trofejí, pamětních listů a cen, které během života posbírala - její jídelní stůl se prý pod váhou všech těch plaket prohýbal.
Návrat
Po pádu komunismu v Československu v roce 1989 mohla Šemberová opět volně cestovat do rodné země. Poprvé po více než dvaceti letech navštívila Prahu a setkala se s bývalými kolegy i žáky. V roce 1993 ji Národní divadlo v Praze přijalo za svou čestnou členku.
O šest let později převzala v Praze Cenu Thálie za celoživotní mistrovství v oboru tance a baletu. Téhož večera byl mezi oceněnými i její někdejší žák Jiří Kylián. Při té příležitosti stáli na jednom jevišti - žák jako světoznámý choreograf a jeho téměř pětaosmdesátiletá profesorka jako dojatá legenda českého baletu.
Kylián tehdy veřejně poděkoval „paní profesorce Zorce“ za to, co pro něj i celý český tanec udělala. Roku 2005 obdržela Šemberová od českého ministerstva zahraničí medaili Gratias Agit, udělovanou významným osobnostem žijícím v zahraničí.
Zora Šemberová zůstala aktivní a duševně svěží až do vysokého věku. V Austrálii ji stále obklopovali přátelé, bývalí studenti i členové krajanské komunity. Do Česka se naposledy podívala v roce 2009, kdy v Brně symbolicky zahajovala mezinárodní baletní soutěž nesoucí jméno Paní Julie - odkazující právě na její životní roli.
Zemřela 9. října 2012 v Adelaide ve věku 99 let.
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Zora_%C5%A0emberov%C3%A1
https://www.narodni-divadlo.cz/cs/aktuality/zemrela-zora-semberova-cs
https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil-osobnosti&load=31115
https://cosedeje.brno.cz/w/kdo-byla-zora-semberova-19132012
https://www.mariinsky.ru/en/playbill/repertoire/ballet/romeo/
https://www.tkpraha.cz/o-skole/historie-skoly/
https://www.flinders.edu.au/content/dam/documents/alumni/communications/encounter-2012.pdf
https://www.narodni-divadlo.cz/cs/emagazin/zeny-laterny-magiky-ty-ktere-byly-u-toho-UX8nsQdLTra3gAVn6zeczQ
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/kultura/prvni-predstavitelka-julie-oslavila-95-let-144810
https://www.dancecontextwebzine.com/news/zora-semberova-the-first-prokofievs-juliet-died-on-october-9th
https://www.martinu.cz/en/news/305-zora-semberova-dancer-choreographer-and-teacher-has-died/
