Článek
Je rok 2022 a herec Petr Vaněk je teprve asi deset dní doma po návratu z nemocnice. Před sebou má čerstvou zkušenost, která dokáže člověku během několika okamžiků kompletně přerovnat životní priority. Lékaři mu po dlouhých měsících zdravotních problémů našli nádor na tenkém střevě a musel podstoupit operaci.
A právě v tomto okamžiku přichází nabídka na nový osmidílný seriál České televize. Jmenuje se Smysl pro tumor a vypráví o mladém studentovi medicíny, kterému život převrátí naruby rakovina. Lidé, kteří Vaňka oslovili, přitom netuší, čím si právě prošel.
Herec musí nad absurditou celé situace skoro nevěřícně kroutit hlavou. Před několika dny mu chirurgové odstranili nádor a teď má vstoupit do televizního příběhu, jehož ústředním tématem je právě rakovina. Nečeká ho ovšem role onkologického pacienta.
Zahraje si fotografa Davida, který vstoupí do života Jarky v podání Terezy Brodské. Přesto je načasování nabídky natolik neuvěřitelné, že jako by si s ním osud pohrával podle vlastního scénáře.
Cesta mimo herecké škatulky
Příběh Petra Vaňka nikdy příliš nezapadal do běžných šablon českého showbyznysu ani do představ o uhlazených televizních hrdinech. Narodil se 8. května 1979 v Novém Městě na Moravě.
Už od mládí ho přitahoval pohyb, sport a nejrůznější formy kreativního vyjádření. Zatímco řada budoucích herců míří ke klasické činohře, historickým kostýmům a shakespearovským monologům v kamenných divadlech, Vaňka od počátku fascinovalo divadlo vizuální, tělesné, pohybové a alternativní.
Přihlásil se proto na pražskou Divadelní fakultu Akademie múzických umění (DAMU) na katedru alternativního a loutkového divadla. Tato studijní volba zásadně ovlivnila celý jeho budoucí herecký styl a profesní přístup k rolím.
Naučil se pracovat s vlastním tělem, gestem, rytmem, mimikou i prostředky, které klasické činoherní herectví někdy nechává stranou.
V roce 2004 už účinkoval v absolventských inscenacích svého ročníku a následně se vrhl do profesionálního divadla.
Působil například v Divadle Nablízko a postupně se objevoval v celé řadě dalších divadelních a autorských projektů.
Právě široký herecký rejstřík a dobrá angličtina mu později otevřely cestu také k domácím i zahraničním filmovým produkcím.
Peklo v africké poušti
Skutečný filmový křest ohněm prožil Petr Vaněk v roce 2007, kdy ho režisér Václav Marhoul obsadil do připravovaného válečného dramatu Tobruk.
Film, který měl premiéru v roce 2008, mapoval osudy československých vojáků 11. pěšího praporu – Východního v severní Africe na podzim roku 1941.
Marhoul svěřil Vaňkovi jednu ze dvou ústředních rolí, vojína Jana Liebermana.
Lieberman je citlivý židovský mladík, který společně s Jiřím Pospíchalem vstupuje do jednotky krátce před bojovým nasazením. Tvrdý desátník Kohák si na něj od počátku zasedne, zesměšňuje ho při výcviku a Lieberman se musí vyrovnávat nejen s blížící se válkou, ale také s nepřátelstvím uvnitř vlastní jednotky. Příprava na natáčení se proměnila v nefalšované vojenské peklo.
Marhoul poslal herce na přibližně desetidenní vojenský výcvik do Vyškova, který vedl zkušený voják Karel Klinovský. Herci bydleli ve stanech, byli bez mobilních telefonů a bez běžného pohodlí, absolvovali pořadovou přípravu i stále náročnější fyzický výcvik ve dne i v noci.
Smyslem nebylo naučit je jen správně držet zbraň. Marhoul chtěl, aby si fyzicky i psychicky sáhli na hranici vlastních možností a měli při natáčení skutečnou zkušenost, o kterou se mohou opřít. Po přesunu do Tuniska navíc následoval další týden přípravy.
Samotné natáčení pak probíhalo déle než dva měsíce v oblasti Douz. Teploty zpočátku dosahovaly téměř padesáti stupňů a štáb zažíval i písečné bouře. Vaněk na tuto zkušenost vzpomínal jako na jeden z okamžiků, které herce spojily prakticky jako rodinu.
Jeho ztvárnění Liebermana patřilo k nejvýraznějším rolím filmu a Tobruk pro něj znamenal důležitý posun ve filmové kariéře.
Samotný film získal osm nominací na Českého lva a nakonec proměnil tři – za kameru, hudbu a zvuk.
Nabarvené ptáče a mezinárodní filmové produkce
Tobruk otevřel Petru Vaňkovi další dveře před kamerou. Díky angličtině a zkušenostem z mezinárodních projektů se začal pravidelně objevovat také v zahraničních produkcích natáčených v Česku a okolních zemích.
Zahrál si například ve filmech Last Holiday, Serena či Dítě číslo 44 s Tomem Hardym a Noomi Rapace. Objevil se také v evropském historickém seriálu Borgia, kde ztvárnil Miguela de Corellu.
Když Václav Marhoul začal v roce 2017 po mnohaletých přípravách natáčet monumentální adaptaci románu Jerzyho Kosińského Nabarvené ptáče, Vaněk se s režisérem znovu potkal. Ve filmu ztvárnil Nikodéma, otce hlavního hrdiny Josky.
Objevil se tak ve stejném projektu se světovými hereckými osobnostmi, jako byli Harvey Keitel, Stellan Skarsgård, Julian Sands, Udo Kier nebo Barry Pepper.
Nebyla to rozsahem jedna z největších rolí snímku, pro celý příběh chlapce je však postava jeho otce zásadní. Sám Marhoul později Vaňka zmiňoval mezi českými herci, kteří podle něj dokázali vedle zahraničních hvězd obstát naprosto rovnocenně.
Diváci tuzemských televizí si Vaňka mezitím oblíbili také díky jeho komediálnímu a civilnímu talentu. V divácky úspěšném seriálu televize Prima Tátové na tahu ztvárnil jednoho ze čtyř hlavních otců, svérázného Kamila Adámka.
V kriminálním seriálu Policie Hvar z roku 2024 se pak objevil jako muzikant, kouzelník a svérázný světoběžník Standa.
Profesně měl za sebou desítky filmových, televizních i divadelních projektů. Pak však přišel nenápadný a zákeřný zdravotní problém, který jeho život obrátil naruby.
Půl roku hledání a nádor ukrytý na tenkém střevě
Zdravotní problémy nezačaly jedním lékařským verdiktem. Petr Vaněk později vzpomínal, že přibližně půl roku cítil, že s jeho tělem není něco v pořádku.
Chodil po lékařích a absolvoval různá vyšetření, jenže příčina jeho potíží se stále nedařila najít. Postupně přibývala únava a ztráta energie. Nakonec se jeho stav zhoršil natolik, že zamířil do nemocnice – a tentokrát už si ho lékaři nechali.
Teprve tam se podle jeho slov „za pět minut dvanáct“ podařilo odhalit problém. Lékaři našli nádor na tenkém střevě, který rostl z jeho vnější strany, a proto ho předchozí vyšetření obtížně zachycovala.
Paradoxně popisoval, že když se diagnózu dozvěděl, pocítil úlevu. Po půl roce nejistoty konečně věděl, co se s jeho tělem děje. Následovala operace a odstranění nádoru.
Vaněk v pozdějších rozhovorech o své zkušenosti otevřeně mluvil jako o prodělané rakovině, která výrazně změnila jeho pohled na život. Nevnímal ji jen jako nepřítele, kterého musí porazit. Začal ji chápat také jako velmi tvrdou indicii, která ho přinutila položit si otázku, zda chce svůj další život žít stejně jako předtím.
Právě tato zkušenost ho později přivedla k řadě osobních změn a nakonec i k dlouho odkládanému vlastnímu hudebnímu projektu.
A právě během rekonvalescence se odehrál ten moment, který by scenárista považoval za příliš prvoplánovou náhodu.
Vaněk byl podle vlastních slov asi deset dní doma po návratu z nemocnice, kde mu nádor odstranili. V té chvíli přišla nabídka na nový seriál České televize. Jmenoval se Smysl pro tumor.
Nečekaný úspěch
Režisérka Tereza Kopáčová a lidé kolem projektu přitom podle dostupných svědectví netušili, že člověku, kterého právě oslovují do seriálu o rakovině, před několika dny chirurgové vyoperovali nádor ze střeva.
Osmidílný seriál Smysl pro tumor, česká adaptace oceňovaného belgického projektu Gevoel voor tumor, napsal pro domácí prostředí scenárista Matěj Podzimek a natočila režisérka Tereza Kopáčová.
Hlavním hrdinou je ambiciózní student medicíny Filip Kalina v podání Filipa Březiny. Filip má před sebou studium, sport, večírky i představu úspěšné budoucnosti. Pak mu lékaři diagnostikují nádorové onemocnění a jeho dosavadní svět se během několika dní rozpadne.
Nemoc přitom nezasáhne pouze jeho. Rozkýve vztahy celé rodiny. Filipova matka Jarka v podání Terezy Brodské začne přehodnocovat své manželství s Mirkem a právě tehdy jí do života vstoupí charismatický fotograf David, kterého hraje Petr Vaněk.
Jejich vztah patří k odlehčenějším, ale zároveň velmi osobním dějovým linkám seriálu.
Když Česká televize v lednu 2024 uvedla seriál Smysl pro tumor na obrazovky, trefila se do mimořádně silného diváckého zájmu.
První díl sledovalo přes 1,27 milionu lidí a stal se nejsledovanějším pořadem celého víkendu. Seriál si svou pozici udržel. Všech osm nedělních premiér bylo jedničkou hlavního vysílacího času a průměrná sledovanost celé série dosáhla přibližně 1,35 milionu diváků.
https://www.ceskatelevize.cz/vse-o-ct/pro-media/ceska-televize-uvede-osmidilny-serial-smysl-pro-tumor-v-hlavni-roli-se-predstavi-filip-brezina/
https://www.mujrozhlas.cz/blizka-setkani/jak-se-toci-milenecka-scena-s-terezou-brodskou-byl-vecer-tma-prozradil-herec-petr
https://www.blesk.cz/clanek/celebrity-ceske-celebrity/775279/milenec-brodske-ze-smyslu-pro-tumor-vanek-nador-ve-streve.html
https://www.ahaonline.cz/clanek/zhave-drby/210926/televizni-hvezda-petr-vanek-nador-v-tenkem-streve.html
https://praha.rozhlas.cz/zpravu-o-rakovine-jsem-bral-jako-indicii-s-kterou-muzu-dal-pracovat-rika-petr-9404309
https://www.ceskatelevize.cz/vse-o-ct/pro-media/smysl-pro-tumor-oslovil-bezmala-tri-miliony-divaku-pribeh-mladeho-medika-si-udrzel-publikum-i-pri-premiere-posledni-epizody/
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/kultura/smysl-pro-tumor-zvysil-zajem-o-darcovstvi-kostni-drene-zaregistroval-se-i-serialovy-protagonista-346557
