Článek
Petr Svojtka byl charismatický a výjimečně talentovaný mladý herec, který na jevišti i před kamerou zářil. V 70. letech patřil k nejobsazovanějším českým hercům a svým vzhledem připomínal filmovou ikonu Jamese Deana. Zároveň však vedl bouřlivý život plný rozporů.
Jeho kolegové o něm říkali, že v sobě nosil dvě tváře – jednou byl okouzlující a citlivý, jindy nevyzpytatelný a posedlý démony. Režisér Jaromír Pleskot vzpomínal, že Svojtka v sobě skrýval běsy: „Pro práci je to výborné, pro život už méně,“ komentoval hercovu rozervanou duši.
Byl to rebel i pragmatik. V srpnu 1968 jako dvacetiletý student rozdával letáky proti sovětské okupaci a spolu s tehdejší přítelkyní dokonce načas emigroval do Anglie, kde myl nádobí. Po návratu ale otočil – v době nastupující normalizace založil v divadle socialistický svaz mládeže a stal se členem Komunistické strany Československa.
Tohoto názorového veletoče si všimli kolegové i kádrováci. Mnozí si zpočátku mysleli, že angažmá Petra Svojtky v Národním divadle v roce 1975 bylo vyjednáno hlavně díky stranické knížce. On sám jedné kolegyni hořce řekl, že už nechce dělat hrdinu. A přestože mu tato pragmatická volba v kariéře opravdu pomohla, nenesl ji lehce – někde uvnitř to byl pořád ten citlivý idealista, který v osmašedesátém riskoval pro pravdu.
Vzhůru mezi hvězdy první scény
Profesní hvězda Petra Svojtky stoupala rychle. Narodil se 25. září 1946 v Praze do rodiny mimo uměleckou branži. Už během studií na DAMU zaujal svým hereckým temperamentem – spolužáci vzpomínají, že byl ochoten splnit jakoukoli sázku a provést sebevětší klukovinu.
Pro své nebezpečné adrenalinové kousky si dokonce vysloužil přezdívku „Bláznivý Petříček“ podle známého filmu s Belmondem. Roku 1968, krátce po absolutoriu, nastoupil do Divadla Jiřího Wolkera a o sedm let později už stanul na prknech činohry Národního divadla. Tam setrval až do svého předčasného skonu v roce 1982 a brzy přesvědčil všechny, že zlatá kaplička našla v Petru Svojtkovi právoplatného člena.
V Národním divadle ztvárnil Svojtka desítky rolí klasického i moderního repertoáru. Hrál například v inscenacích Mrtvé duše, Ohlédni se v hněvu či Letní hosté. Jeho herecký rejstřík byl široký – od romantických hrdinů po vznětlivé mladíky. Měl klukovský půvab a současně dravé herecké nasazení. Kamera ho milovala: objevil se v řadě filmů a televizních seriálů populárních v 70. letech.
Diváci si ho pamatují třeba jako prince ze slavné pohádky Malá mořská víla (1976) nebo jako sympatického psychiatra Jiřího z kultovního seriálu Arabela (1980). Jeho hlas zněl i z obrazovek – patřil k nejlepším dabérům své doby. V Třech oříšcích pro Popelku (1973) předaboval prince, kterého hrál Pavel Trávníček, a podobně propůjčil svůj hlas princi Velenovi v pohádce Princ a Večernice (1979). Ne nadarmo se mu říkalo „český James Dean“ – byl mladý, pohledný, talentovaný a trochu tajemně rozervaný.
Slabost pro herečky
Petr Svojtka měl pověst milovníka života i žen. Věrnost pro něj mnoho neznamenala – miloval večírky, společnost a často provokoval svoje okolí lehkomyslností. Byl extrovertní bohém, který se rád napil a riskoval. To vše z něj činilo magnet pro ženské srdce, ale soužití s ním nebylo snadné. Sám později zvládl to, co se jiným nepoštěstí za celý život – během 35 let se stal třikrát otcem s třemi různými ženami, pokaždé herečkami.
Jeho první manželkou byla herečka Kateřina Macháčková. Vzali se roku 1971 a již následující rok se jim narodil syn Petr. Svojtka prý roli otce bral zodpovědně, ale manželství vydrželo jen zhruba rok. Podle všeho se na rozvodu podepsala Petrova nezkrotná povaha – Macháčková nezvládla některé jeho „momentky k nesnesení“, jak sama později naznačila.
Jedním z takových momentů bylo například, když se Svojtka rozhodl léčit manželčinu panickou hrůzu z výšek tím, že ji bez přípravy vytáhl na exponovanou horskou stezku v Roháčích, kde se musela držet řetězů nad strmými srázy. Okouzlující, ale občas neomalený – právě tyto stránky jeho osobnosti první žena neunesla.
Další Svojtkovou láskou se stala herečka Jana Janěková. I s ní si pořídil dítě – roku 1978 se narodila dcera Jana, později známá jako herečka Jana Janěková ml. Ani tento vztah však nevydržel. Svojtkovy sklony k pití a bohémství Janěková odmítala trpět. Herec se často vracel z divadla až k ránu a bohémské flámy se staly běžnou součástí jeho života.
Janěková nakonec odešla – a malá Jana vyrůstala dlouho bez tušení, kdo je její biologický otec. Janina matka se totiž vdala za jiného muže, který dívenku adoptoval. Teprve ve dvanácti letech dívka tajně vypátrala adopční listinu a zjistila pravdu. Rozrušená tehdy na čas pátrání po „slavném tátovi“ vzdala – pravdu jí matka dořekla až v šestnácti a potom ji seznámila s oběma bratry. Osud Petra Svojtky tak zanechal spletité rodinné nitky, které se propojily až o mnoho let později.
Poslední životní láskou Petra Svojtky byla drobná brunetka Jana Boušková – kolegyně z Národního divadla, která Svojtku obdivovala pro jeho živelnost a talent. Zamilovali se do sebe na prknech první scény a v roce 1978 se vzali. Boušková byla o několik let mladší a plná ideálů. Imponovalo jí možná právě to, co předchozí partnerky nezvládly. Jejich vztah trval čtyři roky až do hercovy smrti.
V roce 1980 se jim narodil syn Jan, kterému nikdo neřekl jinak než Honzík. Bohužel i toto manželství stihla zatěžkávací zkouška – Svojtkovy sklony k riziku a alkoholu se nevzdálily ani s třetím otcovstvím. Přesto Jana Boušková později vzpomínala na Petra jako na milujícího partnera a tátu, který se snažil polepšit. Malého Honzíka si brával na procházky a těšil se, až ho uvidí vyrůstat.
Boušková dnes patří mezi uznávané herečky a život jí nakonec dopřál nový začátek. Po Svojtkově tragické smrti našla oporu u dlouholetého kamaráda Václava Vydry. Ten Bouškovou miloval prý už dříve, ale ona ho tehdy odmítala.
Když však zůstala sama s dvouletým synem, jejich přátelství přerostlo v lásku. Zhruba rok a půl po neštěstí se dali s Vydrou dohromady. Václav kvůli Janě dokonce opustil svou tehdejší manželku Danu Homolovou.
Boušková a Vydra jsou dodnes jedním z nejstabilnějších párů českého divadla. Malý Honzík Vydru přijal jako tátu – vždyť ho znal odmala jako maminčina spolužáka a rodinného přítele. Jana Boušková se nikdy netajila tím, jak moc si váží toho, že Vydra vychoval jejího syna jako vlastního.
Noční jízda na spřáhle
Život Petra Svojtky byl plný intenzivních prožitků a bohužel i nebezpečných hrátek s osudem. K nejriskantnějším kratochvílím, které miloval, patřila jízda na tramvajovém spřáhle – na železné oji spojující vozy tramvaje.
Kamarádi z divadla potvrzovali, že podobné kousky dělal častokrát a většinou s přehledem. Byl zvyklý balancovat na hraně – doslova i obrazně. Párkrát dokonce lezl po úzkém zábradlí mostu, jindy si zahrával s hazardem, a občas prý i s marihuanou. Nebezpečí jako by potřeboval k životu. Když se napil, jeho chuť „zkusit něco víc“ ještě vzrostla.
O poslední noci Petrova života koluje dodnes několik verzí. Jisté je, že 9. května 1982 po představení popíjel s kolegy v divadelním klubu Národního divadla. V nočních hodinách se pak vydal domů. Podle jedné verze, kterou později šířily novinové zprávy, dostal přiopilý Svojtka nápad zvýšit si hladinu adrenalinu – stejně jako mnohokrát předtím.
Když v pražské ulici Na Slupi nasedal mezi dva spojené tramvajové vozy na spojovací tyč, uklouzla mu noha. V další vteřině upadl přímo pod kola rozjíždějícího se mnohatunového kolosu. Tramvaj jej nemilosrdně usmýkala a rozdrtila – smrt musela nastat prakticky okamžitě.
Existovala i pochmurnější teorie: podle některých známých mohl Petr spáchat sebevraždu. Krátce předtím totiž přišel o vysněnou roli Hamleta v Národním divadle a byl z toho zdrcený. Měl sice milující rodinu, ale po pracovní stránce se v poslední době trápil.
Že by však jediná zklamaná role dohnala otce od rodiny k tak zoufalému činu, zní mnohým nepravděpodobně. Navíc Petra Svojtku všichni znali jako člověka plného života, který miloval své děti – spíše bláznivého Petříčka nežli zoufalce.
Nejpravděpodobnější tak zůstává verze nešťastné náhody, kterou podporuje i svědectví hercova blízkého přítele Jiřího Krampola.
Ten obě senzacechtivé teorie vyvrací: „Pořád se píše o tom, že byl opilej, machroval, nastoupil na spojovací oj tramvaje, z ní spadl a tramvaj ho přejela… To je prostě blbost! Jediný problém byl v tom, že on chudák strašně špatně viděl. A tak nastoupil tam, kam neměl. A to ho bohužel stálo život. Byla to nešťastná náhoda,“ prohlásil Krampol, jenž měl za to, že Svojtkovi zkrátka selhal zrak a ve tmě nastoupil omylem mezi vozy.
Ať už skutečný důvod té noční tragédie byl jakýkoli, jisté je jen to, že Petr Svojtka mu šel tak trochu naproti – kombinace alkoholu a adrenalinu se mu vymstila.
Tragická rána a její následky
O půlnoci v ulici Na Slupi nic netušící řidič pokračoval v jízdě, zatímco za ním na kolejích zůstalo nehybné tělo. Až náhodný taxikář zahlédl v temnotě cosi v kolejišti a zavolal policii. Identifikace oběti byla možná jen podle dokladů, které u ní našli – tělo bylo příliš zohavené, než aby se dalo poznat pouhým okem. Osudná tramvaj byla dostižena zhruba o dvě hodiny později.
Když se její řidič dodatečně dozvěděl, co se přihodilo, z šoku prý omdlel. Tak absurdně a krutě skončil život herce, kterému bylo pouhých pětatřicet let. Zpráva o Svojtkově smrti zasáhla herecký svět i širokou veřejnost jako blesk. Pro Janu Bouškovou to ovšem byla rána nejbolestnější.
Z minuty na minutu ztratila milovaného muže a zůstala sama s malým dítětem. Sama přiznala, že dlouho fungovala v jakémsi šoku a autopilotu. Paradoxně jí pomohla práce – jen několik dní po tragédii musela odjet na předem naplánované natáčení televizního filmu Smrt talentovaného ševce.
„Ta práce mě z nejhoršího dostávala,“ vzpomíná Boušková na tu krutou dobu. Na place potlačovala svůj zármutek, ale v soukromí ji čekaly bezesné noci a nekonečné otázky, jak to všechno zvládne.
Pomáhala jí maminka a kolegové v divadle – mladá vdova najednou musela řešit i existenční starosti, odstěhovat se z velkého bytu do menšího a postarat se o syna. „Musela jsem se hodně ohánět, abych to finančně zvládla. V divadle mi také pomohli,“ líčila později Jana, která se ze dne na den stala samoživitelkou.
Honzík se časem začal vyptávat na tatínka. Jana Boušková pro něj měla odpověď, při které tuhne v hrdle: „Říkala jsem mu, ať počká do večera, a já mu ukážu hvězdičku na obloze – a to je jeho táta,“ svěřila herečka. Malý chlapec tak nakonec dostal nového tátu ve Václavu Vydrovi, ale svého biologického otce zná jen z vyprávění a několika fotografií.
Podobně ani ostatní Svojtkovy děti své sourozence neznaly, dokud nedospěly. Petr Svojtka mladší, kterému bylo v době otcovy smrti deset let, se se sestrou Janou Janěkovou ml. poprvé setkal až v dospělosti. Nejmladší Jan, vychovaný Vydrou, se herectví nevěnuje a s rodinou svých starších sourozenců se postupně také poznal.
Rozvětvená rodina Petra Svojtky se dnes dokáže sejít u jednoho stolu – nechybí na nich jak máma Kateřina Macháčková, tak Jana Boušková s Václavem Vydrou i Jana Janěková.
„Baví mě představa, že se táta tam nahoře asi podivuje a směje, jak početnou rodinu dal dohromady a kolik má vnuků,“ říká Petr Svojtka mladší. Sám jde v otcových šlépějích coby úspěšný divadelní režisér a jeho děti dnes s oblibou sledují pohádky, kde dědeček Péťa hraje prince.
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Petr_Svojtka
https://cnn.iprima.cz/show-time/clanek-herec-petr-svojtka-mel-se-tremi-hereckami-tri-deti-tramvaj-ho-usmykala-k-smrti-412562
https://www.blesk.cz/clanek/celebrity-ceske-celebrity/742902/41-let-od-smrti-petra-svojtky-35-usmykala-ho-tramvaj-telo-bylo-znetvorene-k-nepoznani.html
https://www.super.cz/clanek/celebrity-milacek-35-zen-tragicky-zahynul-pred-ctyriceti-lety-obletovany-herec-mel-tri-deti-se-tremi-kolegynemi-879158
https://www.dotyk.cz/magazin/petr-svojtka-smrt/
https://www.novinky.cz/clanek/zena-styl-petr-svojtka-tata-se-tam-nahore-asi-smeje-40055423
https://nasregion.cz/tragicky-konec-vynikajiciho-herce-petr-svojtka-by-dnes-slavil-72-narozeniny-40365/
