Karel Řehka byl 4× v Afghánistánu a má vyznamenání od Zelenského. Vlastní vláda ho chce umlčet

Začátek roku 2026. Do programu populární televizní talk show je ohlášen neobvyklý host – armádní generál Karel Řehka, náčelník Generálního štábu. Krátce před natáčením však dorazí z Ministerstva obrany pokyn, že vystoupení nejvyššího velitele armády se ruší. Podobně překvapivě je v té době odložena i jeho plánovaná zahraniční cesta do jedné z partnerských zemí. Lidé chápou, oč jde: nové politické vedení státu dává najevo, že chce držet příliš „hlasitého“ generála zkrátka.

Ještě pár měsíců předtím byl přitom Karel Řehka mimořádně viditelnou tváří armády. Otevřeně komentoval stav obrany země a podporoval dodávky zbraní Ukrajině. Patřil k hlavním tvářím vojenské pomoci napadené zemi a za své postoje sklízel uznání.

Jenže po nástupu nové vlády se situace změnila. Generálovy veřejné výroky o možném válečném konfliktu a jeho aktivní vystupování začaly části politické reprezentace vadit natolik, že mu postupně omezily prostor.

Karel Řehka se narodil v roce 1975 v Brně. Ve chvíli, kdy v Československu končila totalita, nastupoval jako čtrnáctiletý na vojenské gymnázium v Opavě. V nových poměrech mohl záhy využít možnosti, které byly dřívějším generacím českých důstojníků nedostupné: v roce 1996 se jako jeden z prvních tuzemských studentů dostal na britskou Královskou vojenskou akademii v Sandhurstu.

O tři roky později absolvoval v USA prestižní Ranger Course – náročný výcvik amerických speciálních jednotek, který prověří fyzickou i psychickou odolnost. Taková průprava byla mezi jeho vrstevníky v Armádě ČR výjimečná a předurčila ho ke službě u elitních jednotek.

Koncem 90. let nastoupil k nově budovaným zvláštním silám české armády. Prošel různými funkcemi, velet začínal malým průzkumným týmům u 6. speciální brigády. Zkušenosti sbíral i v mezinárodním prostředí – v letech 2006–2009 působil na velitelství alianční rychlé reakce (ARRC) v Německu.

V roce 2010, ve svých pouhých 35 letech, stanul v čele legendární prostějovské 601. skupiny speciálních sil. To už patřil k nejperspektivnějším důstojníkům své generace a získal pověst velitele, který dokáže obstát v náročných akcích.

V červnu 2011 čekal Řehkův útvar dosud největší ostrý úkol. Bez přehánění poprvé v historii vyslala česká armáda téměř celou jednotku speciálních sil na půlroční rotaci do bojové operace v Afghánistánu. Na letišti v Pardubicích tehdy nastoupilo do nočního letu zhruba sto příslušníků 601. skupiny – všichni pečlivě vybraní profesionálové, mnozí už ostřílení z dřívějších kratších nasazení.

Velitelem tohoto úkolového uskupení se stal plukovník Karel Řehka. Jednotka působila pod hlavičkou NATO ISAF ve východní části Afghánistánu, v terénu, kde spojenecké síly čelily každodennímu nebezpečí. Pro české speciály to byla zatěžkávací zkouška v dosud nepoznaném rozsahu.

Mise byla úspěšně dokončena a většina českých vojáků se po měsících náročných operací vrátila domů. Náčelník štábu 601. skupiny při hodnocení nasazení uvedl, že jednotka obstála a nasbírala cenné bojové zkušenosti.

Za své působení v Afghánistánu i již dříve na Balkáně obdržel Řehka několik vyznamenání, mimo jiné americkou medaili Army Commendation Medal a české medaile za službu v misi.

V letech 2014–2017 pak vedl na Generálním štábu sekci speciálních sil, čímž se podílel na strategickém rozvoji tohoto druhu vojska. V roce 2016 jej prezident republiky jmenoval brigádním generálem.

V roce 2017 se Karel Řehka přesunul do Polska, kde zastával post zástupce velitele nové nadnárodní divize NATO se štábem v Elblągu. Aliance tehdy posilovala obranu svého východního křídla v reakci na ruskou anexi Krymu a rozpínavost na východě Evropy. Řehka se v Polsku tři roky podílel na plánování obrany Pobaltí a Polska a zblízka vnímal rostoucí napětí s Ruskem.

Pomáhal koordinovat mezinárodní jednotky alianční předsunuté přítomnosti a prohluboval kontakty s veliteli z dalších zemí. Tato zkušenost ho znovu posunula: důvěrně poznal spojenecké struktury a ujistil se, jak vážně NATO bere potenciální hrozbu z Kremlu.

V létě 2020 přišel nečekaný kariérní zvrat. Tehdejší vláda Andreje Babiše si Řehku vybrala do čela Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Generál dosud neměl s civilní bezpečnostní institucí osobní zkušenost, jeho jméno však neslo váhu odborníka na moderní vedení boje.

NÚKIB navíc právě procházel citlivým obdobím: předchozí ředitel skončil po sporu s Prezidentskou kanceláří, když si úřad dovolil varovat před riziky spojenými s čínskou firmou Huawei. Do rozjitřené situace nastoupil Řehka s pověstí rozhodného profesionála. Jeho úkolem bylo zajistit, že klíčový úřad bude nadále bdít nad kybernetickou bezpečností státu – a současně kormidlovat opatrně mezi zájmy politické moci.

Řehka stál v čele NÚKIB dva roky. V té době sílily kybernetické hrozby ze zahraničí, a to jak ze strany Ruska, tak Číny. Českými nemocnicemi otřásly hackerské útoky, na které úřad vydal varování; probíhaly dezinformační kampaně kolem pandemie covidu-19. Řehkův úřad úzce spolupracoval s tajnými službami i policií a pod jeho vedením pokračoval v mapování aktivit nepřátelských rozvědek v kyberprostoru.

NÚKIB za Řehkova vedení publikoval například každoroční zprávy, které otevřeně jmenovaly Rusko a Čínu jako hlavní původce kybernetických útoků na české cíle. Řehka si zde osvojil i politické vyjednávání: o bezpečnosti kritické infrastruktury jednal s dalšími ministry, prosazoval investice do ochrany sítí a měl co do činění i s tlakem některých lobbistů.

Začátek roku 2022 zastihl Karla Řehku v civilní funkci, ale s válečnými obavami. Když Rusko 24. února zaútočilo na Ukrajinu, rychle bylo jasné, že evropská bezpečnost vstoupila do nové éry. Vláda Petra Fialy, jmenovaná krátce před invazí, začala urychleně posilovat obranu a řešit armádní záležitosti.

V květnu 2022 dosluhoval ve funkci náčelníka Generálního štábu armádní generál Aleš Opata. Ministryně obrany Jana Černochová za jeho nástupce navrhla Karla Řehku – vojáka se zkušenostmi z ostrých akcí i štábní práce, znalého moderních hrozeb.

Prezident Miloš Zeman, který jinak někdy jmenování armádních funkcionářů komplikoval, tentokrát souhlasil bez průtahů. Dne 1. července 2022 byl generálporučík Karel Řehka jmenován náčelníkem Generálního štábu AČR.

Řehka přebíral armádu ve zlomový čas. V Evropě zuřila největší pozemní válka od roku 1945, Severoatlantická aliance aktivovala obranné plány a Česká republika se okamžitě zařadila mezi přední podporovatele Ukrajiny. Nový náčelník štábu tak řešil dvojí úkol: jednak udržet a zvýšit bojeschopnost české armády, jednak co nejrychleji pomoci Ukrajině zbraněmi a výstrojí, aniž by se česká obrana oslabila.

Řehka začal důsledně prosazovat, aby se armáda připravila na možnost vysoce intenzivního konfliktu. Veřejně mluvil o tom, že riziko širší války nelze podceňovat. „Musíme být připraveni i na nejhorší scénáře,“ naznačil v jednom z rozhovorů, čímž nepřímo zmínil i možnost přímého střetu s Ruskem.

V poválečné historii Česka nebylo obvyklé slyšet od vysokého důstojníka tak otevřená slova o možné válce – Řehka tím ale jen nahlas vyslovoval to, co si po ruské agresi začali připouštět i plánovači v NATO.

Pod Řehkovým vedením pokračovaly dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu a současně se rozběhly projekty na doplnění výzbroje české armády. V roce 2023 se naplno rozjela jednání o nákupu moderních tanků Leopard, stíhaček F-35 a dalších technologií – i to v reakci na poučení z ukrajinské fronty. Řehka ujišťoval, že armáda musí být připravena bojovat jako celek, nejen pořizovat nové vybavení.

Formuloval to i v koncepčních dokumentech: v Konceptu výstavby Armády ČR 2035 zdůraznil, že nejde jen o soupis techniky, ale o zásadní proměnu schopností ozbrojených sil. Fialova vláda mezitím navýšila výdaje na obranu a přiblížila se ke slibovaným 2 % HDP.

Po letech pomalejšího tempa tak armáda dostala injekci financí i pozornosti – ovšem za cenu toho, že značná část starší techniky (včetně tanků, vrtulníků či houfnic) zamířila na východní frontu. Generální štáb pod Řehkovým vedením tuto strategii aktivně podporoval a pomáhal koordinovat předávání výzbroje tak, aby neohrozilo schopnosti české obrany.

Generál Řehka se profiloval jako jednoznačný zastánce aktivní pomoci Ukrajině. Neomezoval se přitom jen na interní vojenské plánování. Například v roce 2023 veřejně podpořil občanskou iniciativu Darujeme = Nemesis, která vybírala peníze na nákup průzkumných dronů pro ukrajinskou armádu.

Řehka na sociálních sítích a v médiích vystoupil s tím, že projekt vítá a morálně podporuje, byť jako voják pochopitelně stojí mimo oficiální organizaci sbírky. „Jsem taky občan této země a myslím, že je to správná věc,“ vysvětloval tehdy své zapojení.

Bylo nezvyklé, aby aktivní náčelník generálního štábu přímo participoval na veřejné kampani, která souvisí s probíhající válkou. Řehkův krok ale odrážel jeho přesvědčení, že obranyschopnost země nezačíná a nekončí jen uvnitř armády – záleží i na celkové odolnosti společnosti a její ochotě postavit se agresi.

Na mezinárodní scéně si Řehkovy postoje získaly uznání. Volodymyr Zelenskyj, prezident země, která už druhým rokem čelila ruské invazi, udělil v říjnu 2023 Řehkovi ukrajinský Řád za zásluhy II. třídy. Spolu s ním dostal stejné vyznamenání i český ministr průmyslu Jozef Síkela – oba za výrazný přínos v podpoře Ukrajiny.

„Je to pro mě pocta, ale neberu to jen jako osobní ocenění. Je to výraz poděkování pro celou naši armádu za podporu napadenému národu,“ řekl Řehka, když ocenění přebíral. Zároveň dodal, že pomoc Ukrajině je nejen morálně správná, ale také důležitá pro naši vlastní obranu a bezpečnost Evropy. „Budeme v ní dál pokračovat,“ uzavřel své vyjádření generál. Tato slova de facto shrnovala jeho přístup: jasně pojmenovat, co je v zájmu České republiky, a nezaleknout se ani otevřené podpory nepopulárních kroků, pokud je považuje za nutné.

Až do konce roku 2023 měl Karel Řehka plnou podporu i svého bezprostředního nadřízeného – ministryně obrany Jany Černochové – a spolu s vládou táhli v této otázce za jeden provaz. Černochová, stejně jako premiér Fiala, patřila k silným zastáncům masivní pomoci Ukrajině a investic do armády.

Řehkovy ostré formulace o možném nebezpečí větší války či nutnosti obětovat část české výzbroje ve prospěch ukrajinské fronty proto v té době nevyvolávaly na oficiálních místech nevoli, spíše tichý souhlas. Veřejnost tyto výroky vnímala různě – část lidí ocenila upřímnost a principiálnost, jiní byli znepokojeni.

V roce 2025 se ale politické soukolí v Česku proměnilo. Říjnové volby do Poslanecké sněmovny vyústily v nástup nové vlády, složené z jiné politické většiny. Resort obrany převzal člověk s odlišným přístupem než jeho předchůdkyně. Zpočátku se nic výrazného neměnilo – válka na Ukrajině pokračovala a Česko se oficiálně hlásilo k další pomoci – avšak atmosféra kolem armádního vedení postupně zhoustla.

Generál Řehka dál zůstával ve funkci náčelníka Generálního štábu, ale uvnitř ministerstva obrany se začalo mluvit o potřebě „politicky citlivější komunikace“. Naznačovalo to, že některým členům vlády vadí přílišná samostatnost a mediální přítomnost vrcholného vojáka.

Poměrně rychle se tato nevyslovená výtka promítla do praxe. Koncem roku 2025 byl zrušen Řehkův plánovaný výjezd na zahraniční jednání, kde se měl setkat s partnerskými generály. A začátkem roku 2026 přišel už zmíněný zásah do generálovy komunikace s veřejností: Ministerstvo obrany mu neumožnilo účast v natáčení populární televizní talk show, kam byl pozván jako host.

Oficiální odůvodnění těchto kroků nebylo zveřejněno, což živilo zákulisní spekulace. Podle informací z prostředí armády ale šlo o reakci na Řehkovu „přílišnou otevřenost“ v posledních měsících. Nová vláda se obávala, že by svými výroky mohl ovlivňovat veřejné mínění způsobem, který kabinet nemá plně pod kontrolou.

Konkrétně mělo jít o jeho neváhavou podporu další vojenské pomoci Ukrajině (včetně myšlenky darovat české bitevní letouny L-159, o čemž se veřejně zmínil) a rovněž o jeho varování před možností, že by se válka mohla rozšířit i za hranice Ukrajiny. Tyto argumenty, dříve tolerované či vítané, začaly části politické garnitury znít příliš „jestřábím“ tónem.

Generál Řehka situaci veřejně nekomentoval. Dál vystupuje navenek profesionálně a zdůrazňuje, že armáda je apolitická a podléhá civilnímu vedení.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_%C5%98ehka

https://acr.mo.gov.cz/informacni-servis/nacelnik-generalniho-stabu-armady-ceske-republiky–257982/

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-politika-zelenskyj-vyznamenal-ministra-sikelu-a-nacelnika-rehku-za-podporu-ukrajiny-238469

https://www.ukrinform.net/rubric-ato/4103070-karel-rehka-chief-of-the-general-staff-of-the-czech-armed-forces.html

https://acr.mo.gov.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/prislusnici-601–slupiny-specialnich-odleteli-do-afghanistanu-56909/

https://archiv.hn.cz/c1-67850760-tlaky-na-to-aby-vojaci-nehovorili-v-televizi-tu-byly-vzdy-rika-k-rehkove-zakazu-v-ovm-byvaly-armadni-sef-jiri-sedivy

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/ministerstvo-nedoporucilo-rehkovi-ucast-v-otazkach-vaclava-moravce.A260301_143358_domaci_vank

https://globe24.cz/domov/ma-zakaz-mluvit-o-ohrozeni-zapadu-rehka-dostal-od-ministerstva-nedoporuceni-k-vystoupeni-v-ovm.4b5m8jae