Článek
Na začátku padesátých let vypadala kariéra Jaromíra Pleskota jako přímočará, sebejistá vzestupná linka. Narodil se 11. února 1922 v Praze a v roce 1945 dokončil dramatické oddělení Státní konzervatoře. Ještě jako student sbíral zkušenosti jako herec i režisér, krátce působil také jako režisér v Divadle Vlasty Buriana.
Po osvobození se stal jednou z hnacích sil nově založeného Divadelního studia konzervatoře, dnešního DISKu, a režíroval jeho úvodní představení. Významný divadelní režisér Jiří Frejka si ho v prosinci 1945 vybral do Městského divadla na Královských Vinohradech, kde Pleskot působil jako režisér až do roku 1950.
V roce 1951, ve svých devětadvaceti letech, dostal nabídku, která znamenala obrovský skok vpřed: stal se šéfem činohry Krajského oblastního divadla v Olomouci. A odvedl tam mimořádnou práci. Spolu s dramaturgem Emilem Radokem dovedl olomouckou činohru k výraznému uměleckému vzestupu.
Na repertoáru byly klasické tituly od Tyla přes Molièra až po Shakespeara, konkrétně Jeho urozenost pan měšťák, Don Juan, Othello, Romeo a Julie či Zkrocení zlé ženy, ale i díla ruských a světových autorů, jako Ostrovského Talenty a ctitelé nebo Cervantesův Lišák Pedro. Inscenace podle svědectví pamětníků propojovaly tragiku, silné vášně i hravost a veselí. Za jeho krátkého, třísezonního angažmá v letech 1951 až 1953 se olomoucká scéna zařadila mezi přední divadla v zemi.
Bylo to o to pozoruhodnější, že Pleskot přišel do Olomouce v době, kdy se celé československé divadelnictví muselo vyrovnávat s cenzurou a diktátem takzvaného socialistického realismu. Zestátněná divadla po únoru 1948 musela do repertoáru zařazovat ideologicky prověřená díla, přesto se Pleskotovi podařilo najít prostor pro kvalitní, umělecky ambiciózní tvorbu. Byl to talent, kterého si všímaly i vyšší kulturní instituce. Jenže za pár let se jeho kariéra náhle zastavila.
Konec, který přišel zvenčí
Po roce 1953 jeho olomoucké angažmá skončilo. A skončila, přinejmenším na čas, i jeho divadelní kariéra jako taková. Padesátá léta byla obdobím tvrdých stranických prověrek, kterým neuniklo prakticky žádné kulturní odvětví; divadla po celé zemi procházela čistkami, měnila vedení a přizpůsobovala repertoár poměrům takzvaného socialistického realismu.
Přesná okolnost, která Pleskotovi zabránila v divadelní práci, není v dostupných pramenech podrobně rozvedena. Životopisné zdroje se však shodují, že mu byla divadelní činnost na čas „zcela znemožněna“.
Pro muže, který ještě nedávno stál v čele jednoho z nejvýraznějších divadel v republice, to musela být hořká rána. Pleskot se proto vydal jinam, do oboru, který mu alespoň umožňoval zůstat u tvůrčí práce: k filmu pro děti.
V letech 1954 až 1957 pracoval Pleskot jako scenárista, autor technických scénářů a režisér ve Studiu dětského filmu v Praze. Nebyla to cesta, kterou by si zřejmě vybral za běžných okolností, ale umožnila mu pokračovat v práci v době, kdy nemohl režírovat v divadle.
Jeho prvním samostatným filmem byl v roce 1954 snímek Na stříbrném zrcadle, hudebně-sportovní příběh o nadané školačce, která musí skloubit školu, klavír a krasobruslení. O rok později přišla komedie Kam s ním? s Karlem Högerem a Jiřinou Steimarovou, natočená na motivy stejnojmenného fejetonu Jana Nerudy.
A pak, také v roce 1955, natočil film, který mu zajistil trvalé místo v paměti diváků: pohádku Obušku, z pytle ven! podle lidové předlohy zaznamenané Karlem Jaromírem Erbenem. Vypráví o chudém, dobrosrdečném muzikantovi, který díky kouzelnému stařečkovi získá ubrousek prostírající jídlo, oslíka sypajícího dukáty a nakonec i kouzelný obušek. Ten mu pomůže potrestat lakomého hostinského, který mu jeho dary ukradl. V hlavních rolích se objevili Ladislav Pešek, Josef Beyvl a František Smolík.
Rodinná záležitost
Zajímavým detailem je, že se na natáčení pohádky podílela i Pleskotova vlastní rodina. Ve filmu si zahrála jeho manželka, herečka Věra Motyčková, a objevila se v něm i jejich dcera Petra Pleskotová. Byl to snímek, který vznikl v komplikovaném období jeho kariéry, a přesto do něj Pleskot vložil i kus vlastního soukromého života.
Píseň „Já s písničkou jdu jako ptáček“ vznikla pro film s hudbou Jana Franka Fischera a textem Jaromíra Pleskota a Jana Franka Fischera. Na stejnou melodii existuje také její pokračování „Já letím vzhůru jako ptáček“.
Obušku, z pytle ven! se od svého vzniku stalo jednou z nejznámějších českých filmových pohádek. Patří ke stálicím televizního vysílání, zejména o Vánocích a na konci roku, a několik generací dětí s ním vyrůstalo. Dodnes je součástí obrazu klasické české pohádky po boku titulů, jako jsou Byl jednou jeden král nebo Pyšná princezna.
Sám Pleskot přitom o filmových projektech uvažoval už dřív. V roce 1948 připravoval adaptaci Výletu pana Broučka do zlatých časů podle Svatopluka Čecha, projekt však nebyl dokončen. Krátce se objevil i před kamerou jako herec: zahrál si sklepníka Zvonka v Radokově Divotvorném klobouku z roku 1952 a příslušníka Státní bezpečnosti Zachara v dramatu Expres z Norimberka z roku 1953.
Návrat na jeviště
V roce 1957 přišla změna. Významný český režisér a pozdější šéf činohry Národního divadla Otomar Krejča přizval Pleskota do souboru pražského Národního divadla. Byl to návrat k práci, která pro něj znamenala nejvíc: k divadlu. Zůstal tam jednatřicet let, až do odchodu do důchodu na konci roku 1988, a za tu dobu nastudoval téměř čtyřicet inscenací.
Byl to režisér, který se soustředil hlavně na klasiku a nová zahraniční díla, s intelektuálním výkladem uskutečněným divadelně účinným výrazem. Zvlášť silný vztah měl k Williamu Shakespearovi, jehož hry také překládal a upravoval: Zimní pohádku, Antonia a Kleopatru, Macbetha či Jak se vám líbí.
Spolupracoval s nejvýraznějšími herci své generace. Otomar Krejča ztvárnil pod jeho vedením titulní roli Molièrova Dona Juana, Karel Höger hrál Willyho Lomana v Millerově Smrti obchodního cestujícího, Radovan Lukavský titulní roli Shakespearova Hamleta a František Smolík Argana v Molièrově Zdravém nemocném.
Zvláštní místo v jeho tvorbě zaujímá inscenace Holbergovy komedie Jeppe z vršku pro Rudolfa Hrušínského. Pleskot ji přeložil a upravil, premiéra se konala v roce 1965 v tehdejším Tylově divadle a o rok později ji televize zaznamenala při přímém přenosu. Původní záznam byl v období normalizace smazán, dochovaly se však alespoň fragmenty. Právě díky nim zůstává inscenace vzácným dokladem Hrušínského hereckého mistrovství i Pleskotovy režijní práce.
Pleskot po celý život zastával jasný názor na smysl své profese. „Ke komediantům jsem šel z přesvědčení, že má divadlo nějakou společenskou funkci a že taky může aspoň trošku přispět k polidštění člověka. Divadlo by mělo léčit,“ řekl v jednom z pozdějších rozhovorů.
Jedna z jeho hereckých spolupracovnic na něj po jeho smrti vzpomínala slovy: „Z počátečního strachu a hrůzy z něj, protože byl přísný, náročný, vzdělaný, dokonalý profesionál, jsem po letech zjistila, že je to laskavý člověk se smyslem pro humor.“
Po sametové revoluci se Jaromír Pleskot v letech 1990 až 1991 krátce stal ředitelem pražského Divadla E. F. Buriana. I ve vysokém věku dál hostoval jako režisér: v Praze v Městských divadlech pražských, ve Viole, Rokoku či Divadle v Řeznické, mimo Prahu pak v Moravském divadle Olomouc, ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti, v Městském divadle v Mladé Boleslavi i v Národním divadle Brno.
Za svou celoživotní práci obdržel titul zasloužilý umělec v roce 1968, Cenu Senior Prix v roce 2002 a v témže roce také Cenu Thálie, Zvláštní cenu Kolegia Herecké asociace. Zemřel po delší nemoci 6. srpna 2009 v Praze ve věku sedmaosmdesáti let a je pohřben na Střešovickém hřbitově.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Jarom%C3%ADr_Pleskot
https://www.filmovyprehled.cz/cs/person/25641/jaromir-pleskot
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/kultura/reziser-jaromir-pleskot-opustil-divadlo-zivota-185888
https://www.idnes.cz/kultura/divadlo/zemrel-jaromir-pleskot-reziser-filmu-obusku-z-pytle-ven.A090806_134528_divadlo_tt
https://cesky.radio.cz/odesel-jaromir-pleskot-reziser-s-bohatou-hereckou-zkusenosti-8582181
https://www.filmovyprehled.cz/cs/film/396215/obusku-z-pytle-ven
https://www.csfd.cz/tvurce/3255-jaromir-pleskot/biografie/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Moravsk%C3%A9_divadlo_Olomouc
