Článek
Myšlenka na rozsáhlou vodní soustavu pod Pavlovskými vrchy se rodila už v padesátých a šedesátých letech. Jejím hlavním účelem měla být ochrana před povodněmi, regulace průtoků Dyje, zásobování vodou a také podpora zemědělství v tehdy intenzivně obhospodařované krajině.
Výstavba vodního díla Nové Mlýny začala v roce 1975 a jednotlivé části soustavy byly dokončovány až do konce osmdesátých let. Vznikly tři navazující nádrže: horní Mušovská, střední Věstonická a dolní Novomlýnská. Dohromady zabírají přes 32 kilometrů čtverečních.
Dnes jsou jejich hráze samozřejmou součástí jižní Moravy. Vedou přes ně silnice, kolem vody vznikly kempy, vinařské podniky, cyklostezky i rekreační zázemí. Jenže ještě před několika desetiletími tu nebyla vodní plocha. Byla tu řeka, lužní lesy, mokřady, pole, vesnice a krajina, která měla vlastní rytmus záplav.
Pět set lidí bez domova
Nejvyšší cenu za stavbu zaplatil Mušov. Obec vznikla ve středověku a po dlouhá staletí stála na důležité cestě mezi Brnem a Vídní. Život tu nebyl snadný. Dyje pravidelně zaplavovala okolní louky a pole, ale právě voda zároveň vytvářela úrodnou krajinu vhodnou pro zemědělství, chov dobytka i vinohradnictví.
Mušov se postupně rozvíjel. V šestnáctém století získal právo pořádat výroční trh a jeho obyvatelé žili z půdy, řemesel i obchodu. Obec přežila války, povodně, proměny hranic i odsun původního německého obyvatelstva po druhé světové válce. Po roce 1945 sem přišli noví obyvatelé z českého vnitrozemí a začali znovu budovat každodenní život.
Jenže v sedmdesátých letech přišlo rozhodnutí, proti kterému už místní téměř neměli možnost se bránit. Mušov měl zmizet pod vodou.
Odpor obyvatel Mušova stavbu nezastavil. Domy postupně vykoupil stát a lidé dostali na výběr mezi náhradním bydlením a finanční kompenzací. Pro mnohé to ale nebyla skutečná volba. Nešlo jen o dům, ale o sousedy, zahrady, hroby předků, školu, hospodu, náves i místa, kde prožili celý život.
Při likvidaci obce vojska ministerstva vnitra srovnala se zemí více než sto rodinných domů. Přestěhovat se muselo přibližně pět set obyvatel. Část z nich našla nový domov v Pasohlávkách, další v okolních obcích, Pohořelicích nebo Mikulově.
Jedna z pamětnic později na demolici vzpomínala: „Byli jsme se tam párkrát podívat, když se to demolovalo, a můžu vám říct, že potom jsem tam ani nechtěla jezdit. Bylo to takové smutné, nepředstavitelné.“
V lednu 1980 byl Mušov oficiálně vymazán ze seznamu obcí Československa. Úředně přestal existovat dřív, než jeho poslední zbytky definitivně pohltila voda. K tomu došlo v roce 1987, kdy byla Věstonická nádrž napuštěna natrvalo.
Kostel, který přežil vlastní vesnici
Z Mušova zůstala nad hladinou jediná významná stavba: kostel svatého Linharta. Původně románský kostel stál na návrší nad obcí. I jeho měla demolice původně pohltit, památkářům se jej ale podařilo zachránit.
Terén kolem kostela byl upraven, ostrov zpevněn a stavba zůstala stát uprostřed Věstonické nádrže. Dnes působí skoro neskutečně. Z dálky vypadá jako památka vystřižená z jiné krajiny, která sem omylem nepatří. Ve skutečnosti je to poslední hmotný svědek obce, která zmizela.
Kostel prošel během staletí několika přestavbami. Jeho románské jádro doplnily pozdější gotické, barokní i novogotické úpravy. Dnes je kulturní památkou, jeho technický stav ale dlouhodobě vyžaduje opravy. Běžně se k němu nedá dostat, protože ostrůvek leží v chráněném území důležitém pro hnízdění ptáků.
Výstavba nádrží neznamenala jen konec Mušova. Zmizela také rozsáhlá část původní nivní krajiny Dyje: lužní lesy, mokřady, slepá ramena, louky a stanoviště vázaná na pravidelné záplavy.
Šlo o mimořádně cenné území. Původní tok Dyje se rozléval do krajiny, vytvářel tůně a přirozeně zásoboval okolní ekosystémy vodou. Přehrada tento systém nahradila rozsáhlými vodními plochami, hrázemi a regulovanými průtoky.
Zároveň ale vznikla úplně nová krajina. Nádrže dnes využívají rybáři, vodní ptáci, turisté i místní podnikatelé. Pro mnoho obcí v okolí jsou důležitým zdrojem příjmů. Pasohlávky, Strachotín nebo Dolní Věstonice stojí z velké části na cestovním ruchu, vinařství a rekreaci u vody.
Sinice, ryby a nový spor
V posledních letech se problém Novomlýnských nádrží znovu dostal do středu veřejné debaty. Nádrže jsou dlouhodobě zatížené živinami, především fosforem přicházejícím z povodí Dyje. To podporuje masivní rozvoj sinic.
V létě 2025 došlo pod nádržemi k výraznému úhynu ryb. Situace se opakovala i v roce 2026, kdy se v Dyji pod vodním dílem objevily stovky uhynulých ryb a Povodí Moravy muselo provádět mimořádné manipulace na jezech. Podle monitoringu vodohospodářů zhoršuje situaci nízký obsah kyslíku, zejména v noci, kdy sinice a řasy přestávají fotosyntetizovat a samy kyslík spotřebovávají.
Ekologové a část odborníků proto otevřeli otázku, zda by se alespoň část soustavy neměla proměnit. Objevují se návrhy na zprůtočnění Dyje, obnovu části lužní krajiny nebo přeměnu některých ploch na suchý poldr, který by při povodních zadržel vodu, ale mimo krizové období umožnil návrat přírodě.
Podle botanika Kryštofa Chytrého by mohlo alespoň částečné obnovení říční krajiny snížit množství tlející biomasy a omezit problémy se sinicemi. Debata už tedy není jen nostalgická. Netýká se pouze toho, co bylo před čtyřiceti lety ztraceno, ale i toho, zda je dnešní podoba nádrží dlouhodobě udržitelná.
Povodí Moravy a ministerstvo zemědělství naopak úplné vypuštění nádrží odmítají. Vodní dílo podle nich plní zásadní protipovodňovou, vodohospodářskou i ekologickou funkci.
Bez nádrží by při velké povodni hrozilo zaplavení obcí a měst níže po toku Dyje, včetně Břeclavi, Podivína nebo Ladné. Nádrže také pomáhají stabilizovat průtoky v období sucha, zásobovat vodou krajinu, průmysl, závlahové systémy i chráněná území v dolním Podyjí.
Ministerstvo zemědělství navíc v létě 2026 uvedlo, že by naopak zvažovalo zvýšení hladiny dolní nádrže o 35 centimetrů. To by podle jeho propočtů znamenalo přibližně devět milionů kubíků vody navíc a větší možnost krátkodobě proplachovat Dyji v kritických obdobích.
Vodohospodáři tvrdí, že samotné vypuštění nádrží by problém se sinicemi nevyřešilo. Hlavní příčinou je podle nich nadměrný přísun živin z celého povodí. Skutečné řešení by tak znamenalo dlouhé a nákladné změny v zemědělství, kanalizaci, čištění odpadních vod i hospodaření s půdou.
Zdroje:
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/regiony/pred-triceti-lety-vymazala-voda-musov-z-mapy-skoncil-pod-hladinou-novomlynskych-nadrzi-93033
https://web.natur.cuni.cz/sekce-gr/zaniklekrajiny/atlas/promeny-krajiny-34/131-modelova-uzemi/novomlynske-nadrze
https://pamatkovykatalog.cz/kostel-sv-linharta-14822692
https://www.pmo.cz/cz/media/tiskove-zpravy/vypusteni-novomlynskych-nadrzi-neni-resenim-prineslo-by-zavazna-rizika-pro-bezpecnost-ochranu-pred-povodnemi-i-zasobovani-vodo/
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/navrhy-vedcu-na-vypusteni-dolni-nadrze-na-novych-mlynech-starostove-nerozporuji
https://www.pmo.cz/cz/situace/vd-nove-mlyny-dyje/
https://www.pmo.cz/cz/media/tiskove-zpravy/povodi-moravy-realizuje-doporuceni-odborniku-po-lonskem-uhynu-ryb-na-novych-mlynech/
