Článek
U Svätého Jura, na polosamotě u Malých Karpat, stojí dům, kde herečka Zuzana Norisová tráví v posledních letech svůj každodenní život. S partnerem a dvěma dcerami si pořídili obydlí nedaleko Bratislavy – daleko od velkoměstského ruchu, v tichu mezi stromy.
„Máme kde spát, kde jíst a zbytek přijde časem,“ popsala herečka skromně nové bydlení v jednom z rozhovorů. Hliněnou podlahu si nechali vyhřívat, a tak když Norisová ráno cvičí jógu, chlad lesa jí nebrání cítit pohodlí domova. Klid, který tu našla, je v ostrém kontrastu s hektickým životem, který vedla ještě před pár lety v Praze.
V českém prostředí jako by se Norisová přes noc vytratila. Roku 2013 se jí narodila první dcera Júlia a herečka tehdy stála před zásadní volbou: zůstat v Praze, kde třináct let budovala kariéru, nebo se přestěhovat za partnerem Ondrejem Kovaľem zpátky na Slovensko.
On v té době pravidelně vystupoval na jevišti Slovenského národního divadla, zatímco ona měla pracovní zázemí v Česku. „Říkala jsem si, že přece nebudu s malou sama v Praze bez tatínka,“ vysvětlovala později. Po dlouhém zvažování se rozhodla pro rodinu a odchod z Česka.
Rozhodování to nebylo lehké – v Praze měla přátele, renomé i roztočené projekty – ale zpětně svůj krok hodnotí jako správný. Vyměnila hereckou popularitu za blízkost rodiny. Ve chvíli, kdy byla na vrcholu popularity a v televizi jí „bylo všude plno“, zmizela z očí českého publika a začala nový život v ústraní u bratislavských lesů.
Z Malacek do Prahy
Zuzana Norisová pochází ze západoslovenských Malacek, kde se narodila 24. ledna 1979. Od dětství ji to táhlo k hudbě a divadlu – už ve čtrnácti letech odešla z domova na bratislavskou konzervatoř studovat hudebně-dramatický obor.
Talent v rodině nebyl náhodný: její starší sestra Soňa Norisová se mezitím prosazovala jako herečka a zpěvačka a mladé Zuzaně byla oporou i vzorem. Po absolutoriu v roce 1999 nastoupila Zuzana první angažmá. Hostovala v Divadle Andreje Bagara v Nitře a zahrála si i menší role ve Slovenském národním divadle.
Brzy jí ale rodné vody začaly být malé. Kolem roku 2000, ve svých jednadvaceti letech, se rozhodla zkusit štěstí za hranicemi – v Česku.
Do Prahy se dostala přes konkurz na muzikál Pomáda, v němž získala roli Sandy. Kdyby to tehdy nevyšlo, uvažovala o dalším studiu herectví v Bratislavě. Jenže Praha zvítězila. Začátky nebyly úplně jednoduché – realizace muzikálu se odkládala a Norisová si přivydělávala i prací v irském baru u Staroměstského náměstí.
Právě Pomáda jí ale otevřela dveře k další osudové nabídce. Režisér Filip Renč připravoval nostalgický filmový muzikál Rebelové a vypsal konkurz na hlavní role. Zuzana přišla jako mladá slovenská absolventka konzervatoře – a uspěla.
Získala roli studentky Terezy, dívky prožívající první lásku na pozadí srpnových událostí roku 1968. Pro mladičkou herečku z malého města to byla obrovská příležitost a zároveň výzva: musela před kamerou nejen hrát, ale i zpívat dobové hitové písně a zvládnout je v češtině bez slyšitelného přízvuku.
Koncem 90. let zažíval slovenský film drobný pokus o návrat muzikálů, když režisér Dušan Rapoš natočil snímek Fontána pre Zuzanu 3. Pokračování kdysi populární série však větší ohlas nezískalo.
Filmový retro-muzikál Rebelové dorazil do kin v roce 2001 a okamžitě se z něj stal divácký hit. Písničky jako „Š-Š-Š“, „Pátá“, „Stín katedrál“ nebo „Mě se líbí Bob“ zněly z rádia a soundtrack k filmu si koupily desetitisíce posluchačů.
Kritika sice filmu vytýkala přílišnou idealizaci šedesátých let, ale publikum ocenilo dobrou náladu, tanec a známé melodie. Z jednadvacetileté slovenské debutantky se během pár týdnů stala v očích české veřejnosti hvězda první velikosti.
Norisová se objevovala v televizních show, na titulních stránkách magazínů a díky muzikálu se dokonale zabydlela v českém prostředí. Jazykovou bariéru překonala – zpívala i mluvila plynně česky – a tuzemské publikum ji přijalo jako „svou“ herečku.
Filip Renč obsadil Norisovou i do divadelní verze Rebelů, která měla premiéru v Divadle Broadway v roce 2003. Na jevišti tak mohla živě zopakovat svá filmová čísla a setkat se tváří v tvář s publikem, které si její Terezu zamilovalo. Zároveň přicházely nabídky na další práce před kamerou.
Televize Nova ji angažovala do dobrodružného seriálu Strážce duší, kde si roku 2005 zahrála dívku zapletenou do záhad okolo tajemného amuletu. Následoval dramatický seriál Ulice a epizodní role v dalších populárních projektech.
Norisová se snažila neustrnout v žánru muzikálu a ukázat, že je i činoherní herečkou. Objevila se ve filmové adaptaci psychologického románu Milenci a vrazi (2004) po boku zkušených kolegů a zvládla i náročné dramatické scény. Postupně se tak vypracovala z image roztančené „rebelky“ v univerzální herečku, která zvládá muzikál, komedii i vážnější roli.
Mimo kamery nezanevřela ani na zpěv. Její hlas se objevoval ve filmových a muzikálových projektech a sama hrála i ve slovenském hudebně laděném filmu Tak fajn (2012). Byla vyhledávanou interpretkou muzikálových čísel v zábavných televizních pořadech a několikrát vystupovala na koncertech filmové hudby.
Popularita ji sice těšila, zároveň však zažila i odvrácenou tvář slávy. Bulvární tisk ji provázel na každém kroku a přisuzoval jí známosti s různými kolegy. Jednu dobu média spekulovala o zpěvákovi Davidu Krausovi, který o ní vydal oslavný singl nazvaný prostě „Zuzana“.
Ona sama to tehdy komentovala s nadhledem sobě vlastním a naznačila, že s využitím svého jména nebyla úplně srozuměná.
Osudové setkání a návrat domů
Pracovní úspěchy pak vystřídal i zásadní zlom v soukromí. Kolem roku 2010 se Zuzana Norisová sblížila s hereckým kolegou Ondrejem Kovaľem, kterého znala z branže už delší dobu. Kovaľ pochází také ze Slovenska a v té době byl členem činohry Slovenského národního divadla.
Čeští diváci ho mohli zaznamenat v drobných, ale výrazných rolích: ve filmu Želary (2003) ztvárnil násilníka, který znásilní postavu Aňi Geislerové, v komedii Účastníci zájezdu (2006) zase okouzlil průvodkyni svým svérázným šarmem. Postupně však zakotvil hlavně na divadelních prknech v Bratislavě.
Vztah Norisové a Kovaľa tak zpočátku fungoval na dálku – ona žila a pracovala v Praze, on hrál v Bratislavě. „Dva roky jsme spolu chodili na dálku,“ prozradila herečka. Neustálé pendlování bylo náročné, ale zvládali to.
Vše zrychlilo až očekávání potomka. Během roku 2012 Norisová zjistila, že je těhotná, a rázem bylo jasné, že udržovat rodinu přes hranice by bylo skoro nemožné. Pár začal hledat řešení.
Nabízela se možnost přestěhovat se za partnerem do Bratislavy – jenže to znamenalo vzdát se rozjeté kariéry v Česku. Pro Norisovou to bylo jako stát na křižovatce dvou životů: jeden v Praze, plný natáčení, zkoušek a společenských akcí, a druhý klidnější, v ústraní, ale s rodinou pospolu.
Nakonec se rozhodla následovat srdce a kořeny – vrátila se domů. Odstěhovala se z Prahy a 22. února 2013 porodila dceru Júlii.
Tím pro ni začalo několik let, kdy se z veřejného života téměř vytratila. Péče o dítě a budování nového domova byly na prvním místě. S partnerem si u Bratislavy vyhlédli zmíněný dům blízko lesa. Nebyl zdaleka hotový – jak Norisová otevřeně přiznává, mnoho věcí dodělávali svépomocí a pomalu, jak to čas a finance dovolily.
Po letech v rušném centru si zvykala na úplně jiný rytmus dne: procházky s kočárkem lesní pěšinou místo po pražské náplavce a večery bez reflektorů a kamer. Z mediálně známé tváře se stala především maminka a partnerka. „Teď si ten klid moc užívám,“ řekla spokojeně o životě mimo záři reflektorů.
Ve Slovenském národním divadle občas vídala kolegy na jevišti – partner ji vzal třeba na premiéru – ale sama se herectví věnovala minimálně. Některé nabídky z Česka s díky odmítla nebo odsunula na neurčito. Prioritou byla rodina a zázemí.
Její rozhodnutí tehdy řadu českých fanoušků zamrzelo. Ve vtipné nadsázce se psalo, že „padouch Kovaľ odvezl Norisovou z Česka“ podobně jako jeho filmoví záporáci ubližovali hrdinkám. Zuzana Norisová ale svého partnera v žertu bránila: to ona sama zvážila pro a proti a rozhodla se odejít.
A jak čas ukázal, měla k tomu dobré důvody. Na Slovensku měla po ruce prarodiče pro hlídání i starší sestru Soňu, která mezitím rovněž žila v Bratislavě. Koneckonců i Soňa Norisová dala přednost dlouhodobému působení doma – mimo jiné účinkovala v populární kapele Fragile a hostovala v dabingu.
Zpátky před kamerou
Po několikaleté pauze se Zuzana Norisová začala pozvolna vracet ke hraní. Nejprve přijala nabídky v rodné zemi – zahrála si jednu z hlavních rolí v seriálu Milenky (2018), slovenské adaptaci britského dramatu o čtveřici přítelkyň.
Také se objevila ve slovenské filmové romantické komedii Šťastný nový rok (2019), kde si zahrála členku party kamarádek trávících Silvestr na horách. Obě tyto novinky zaznamenaly solidní divácký ohlas a Norisová si připomněla, jaké to je stát pravidelně před kamerou. Zjistila, že ji hraní pořád baví – a že mateřské povinnosti se dají s trochou organizace sladit s natáčením.
Zřejmě největší zkouškou nervů byl pro Norisovou návrat na českou televizní obrazovku v roli soutěžící. V roce 2019 ji TV Nova oslovila do populární show Tvoje tvář má známý hlas, v níž známé osobnosti imitují slavné zpěváky. Pro někdejší muzikálovou hvězdu by se mohlo zdát, že to bude hračka – vždyť na jevišti a před kamerou vystupovala odmala.
Přesto přiznala, že měla trému jako snad ještě nikdy. Po letech mimo centrum dění pro ni bylo vystoupení v přímém přenosu obrovským stresem. „Skok padákem je proti Tváři sranda,“ řekla s nadsázkou o adrenalinové soutěži.
Týden co týden musela nastudovat píseň, choreografii a projít náročnou maskérnou proměnou – jeden večer jako popová diva Cher, jindy coby vousatý rocker. Nakonec se probojovala až do finále pořadu a svým výkonem příjemně překvapila diváky, kteří ji znali spíš z dřívějších hereckých rolí.
Norisová díky show získala nový příval popularity a zároveň si dokázala, že se na pódium dokáže vrátit i po dlouhé odmlce.
Od té doby se opět objevuje na českých i slovenských obrazovkách. Zahrála si například v českém filmu Můj příběh (2019) a přijala menší úlohy v oblíbených televizních projektech. V komedii Prvok, Šampón, Tečka a Karel (2021) se ve stejném filmu objevila také se svou sestrou Soňou.
V soukromí pak Norisová zažila ještě jedno radostné období: ve svých 42 letech přivedla na svět druhou dceru Lilianu (2021). Mateřské povinnosti tak u ní podruhé vystřídaly pracovní vytížení, ovšem tentokrát už se zkušenostmi, jak oba světy skloubit.
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Zuzana_Norisov%C3%A1
https://www.denik.cz/spolecnost/zuzana-norisova-ondrej-koval-tvar-znamy-hlas-milenky-rebelove.html
https://www.idnes.cz/zpravy/revue/spolecnost/zuzana-norisova-tvoje-tvar-ma-znamy-hlas-rodina-dcera-ondrej-koval-tydenik-televize-herecka-slovensk.A190927_123743_lidicky_zar
https://www.novinky.cz/clanek/zena-styl-zuzana-norisova-konecne-muzu-hrat-frustrovane-matky-40312280
https://www.csfd.cz/tvurce/1267-zuzana-norisova/prehled/
https://www.idnes.cz/zpravy/revue/spolecnost/zuzana-norisova-dcera-julie-prace-materstvi.A160321_154811_lidicky_jfk
https://www.idnes.cz/zpravy/revue/spolecnost/zuzana-norisova-tvoje-tvar-ma-znamy-hlas-tv-nova-soutez-masky-zpev.A190710_113609_lidicky_zar
https://www.stream.cz/super-cz/je-z-ni-stastna-maminka-sestilete-dcery-hvezda-rebelu-zuzana-norisova-se-po-letech-ukazala-v-praze-63951351
