Článek
Priscilla Dean zemřela 27. prosince 1987 v jednadevadesáti letech ve svém domě v New Jersey. Za padesát let, co tam žila v ústraní, si málokdo vzpomněl, že právě ona bývala velkou hvězdou němého filmu.
Ve dvacátých letech ji znal celý svět – její filmy se promítaly od Los Angeles po Buenos Aires; studio Universal se chlubilo, že v Argentině patřila k nejpopulárnějším hvězdám své doby. Ke sklonku života však zůstala tak sama, že zpráva o její smrti pronikla na veřejnost až s odstupem.
Narodila se roku 1896 v New Yorku do světa divadelní rodiny. Její matka byla uznávaná jevištní herečka May Preston Dean a malá Priscilla poprvé stanula na prknech divadla už jako nemluvně. Diváci tleskali, zatímco malé dítě v kostýmu cupitalo kolem slavného herce Josepha Jeffersona při inscenaci Rip Van Winkle. Herectví měla v krvi a neunikla mu ani v dětství.
Během dospívání ji rodiče poslali do klášterní školy, aby získala vzdělání. Jenže každé prázdniny opět trávila na jevišti. V deseti letech už byla ostřílenou malou herečkou, která s dospělými objížděla divadelní štace po celé zemi.
K filmu poprvé přičichla jako čtrnáctiletá. Režisér D. W. Griffith ji zahlédl při tanečním vystoupení a nabídl jí angažmá u věhlasného Biograph studia. Priscilla tak začala hrát v krátkých němých filmech – nejprve v rodném New Yorku a brzy nato i v Hollywoodu, kam odešla v patnácti letech.
V Los Angeles ji čekaly roličky v komediích. Jako okaté děvče po boku komiků Eddieho Lyonse a Lee Morana si získala první fanoušky. Komediální grotesky ji naučily hereckému řemeslu, ale Priscilla tušila, že má navíc – cítila v sobě dramatický oheň a čekala na šanci ho ukázat.
Hollywoodem dokonce kolovala historka, že mladá Priscilla upoutala šéfy studia odvážnou jízdou v automobilovém závodě po svém příjezdu do Kalifornie. Snad jen studiová legenda – ale dobře vystihla její náturu. Nebála se sešlápnout plyn a prorazit vpřed.
Pak přišla průlomová role. V roce 1917 si ji průkopnická režisérka Lois Weber vybrala do odvážného snímku Even as You and I, kde Priscilla ztvárnila svůdnou ženu vampa - nebezpečně přitažlivou a zhoubnou. Film z ní udělal hvězdu takřka přes noc. Už to nebyla jen usměvavá dívenka z grotesek, ale herečka schopná ztělesnit temnou vášeň i vnitřní démony.
Ještě téhož roku následoval akční seriál The Gray Ghost, kde se mladá herečka objevila po boku svalnatého kaskadéra Eddieho Pola. Diváci si zamilovali její energii a odvahu. Po premiéře The Gray Ghost už bylo jasné, že se zrodila nová hvězda první velikosti.
Od konce desátých do poloviny dvacátých let byla Priscilla Dean v Hollywoodu pojmem. Stala se dvorní herečkou režiséra Toda Browninga, který odhalil její talent pro postavy „drsných holek“ z podsvětí.
Její filmy studio zařazovalo do prestižní řady Universal Jewels a prezentovalo je jako klenoty sezóny. Priscilla patřila k největším star Universal Studios – publikum na ni chodilo v zástupech.
V devíti společných filmech jí Browning svěřil role zlodějek, gangsterových milenek i žen na hraně zákona – a ona je hrála s elektrizující intenzitou. Neměla sice klasickou krásu, zato z ní na plátně sálala síla, jakou jiné herečky postrádaly.
Její největší úspěchy přišly okolo roku 1920, kdy se objevila v sérii odvážných dramat. V gangsterce Outside the Law (1920) předvedla po boku Lon Chaneyho pozoruhodně dravý výkon – kritikové ho označili za „strhující“.
V exotickém dramatu The Virgin of Stamboul si zahrála odvážnou dívku z harému po boku Wallace Beeryho, ve filmu White Tiger ženu zapletenou do zločinu. Nejvíc však proslula jako nezkrotná Cigarette v eposu Under Two Flags (1922). Tato postava se stala ikonickou – ve zvukové verzi ji později ztvárnila Claudette Colbert, ale pro mnohé zůstává Cigarette spjatá právě se jménem Priscilly Dean.
Pro film byla ochotná riskovat mnohé. V dramatu Conflict (1921) například sama absolvovala nebezpečnou automobilovou honičku – později prohlásila, že by podobnou scénu už ani za milión dolarů nezopakovala, protože život je příliš cenný.
Z bezmála sedmdesáti němých filmů, v nichž hrála, se do dnešních dnů dochoval jen zlomek. Mnohé její slavné snímky jsou ztracené nebo upadly v zapomnění. Ty filmy, které přežily – často jen poškozené kopie objevené v archivech – však dodnes svědčí o jejím výjimečném projevu před kamerou.
V polovině dvacátých let se však nad kariérou Priscilly Dean začaly stahovat mraky. Konkurence mladších hvězd sílila a po roce 1923 její domovské studio Universal neprodloužilo smlouvu. Dean zkusila štěstí u menších společností – natočila pár filmů pro studio Metropolitan a objevila se dokonce v jedné grotesce po boku komiků Laurela a Hardyho. Její někdejší sláva však pomalu bledla.
Pak přišel zvukový film a s ním konec jedné éry. To, co nezvládla konkurence, dokonal nástup zvuku – ten utnul kariéru mnoha hvězd němé éry a nevyhnul se ani Priscille. Němý Hollywood se loučil s celou jednou generací ikon - a ona byla jednou z nich.
Ještě natočila několik laciných snímků pro malé producenty, ale publikum už si žádalo nové tváře s líbivými hlasy. Po pouhých čtyřech nenápadných zvukových filmech se Priscilla Dean rozhodla definitivně odejít z plátna.
Odcházet v pouhých pětatřiceti letech ze světel ramp nebylo snadné. Priscilla náhle ztratila svět, který ji od dětství obklopoval – studia, kamery, potlesk. V srdci se jí možná mísil smutek s úlevou – končilo jedno velké dějství, ale zároveň cítila, že v ústraní snad nalezne klid, který jí Hollywood odepřel.
Rozhodla se pro jinou cestu: ústup, možná až útěk od Hollywoodu. Sbalila kufry, naposledy pohlédla na pahorky Města andělů a vydala se vstříc neznámému životu obyčejné ženy – bez slávy, zato s nadějí na vnitřní klid.
Osobní život se jí v té době proměnil podobně dramaticky jako kariéra. V roce 1920 se provdala za herce Wheelera Oakmana, kolegu z filmů jako Outside the Law; manželství se však po několika letech rozpadlo. Krátce nato Priscilla nalezla lásku mimo filmové ateliéry. Jejím druhým manželem se stal armádní letec Leslie P. Arnold – muž proslulý odvážným letem kolem světa v roce 1924.
Láska to byla nespoutaná – s Arnoldem se vzali roku 1928 v mexické Tijuaně, daleko od hollywoodského pozlátka. Zprvu je ale zastínil skandál: ukázalo se, že Arnoldův rozvod s předchozí ženou nebyl platný, takže sňatek s Priscillou byl nelegální – doslova bigamie.
Mladá herečka se ocitla ve středu dobového skandálu, ale místo zhroucení pevně stála po boku manžela. Soudy to nakonec urovnaly a Priscilla manžela neopustila. Jejich svazek vydržel přes tři desetiletí až do Arnoldovy smrti roku 1961.
Po odchodu z filmového plátna se s manželem usadila v poklidném městečku Leonia nedaleko New Yorku. Hollywoodskou slávu vyměnila za obyčejný život v komunitě. Z někdejší filmové divy se stala skromná dobrovolnice – jezdila s ambulantním vozem, vypomáhala v místním divadle a zapojovala se do různých charitativních projektů. Minulou slávu dokázala odložit jako starý kostým.
Po smrti manžela v roce 1961 zůstala Priscilla sama. Dětí se nikdy nedočkala a staré přátele z branže dávno odvál čas. Občas se ještě objevily zmínky o jejích filmech mezi milovníky němého filmu – filmoví historikové ji řadili k velkým dramatickým herečkám své éry.
Ve svém domku v Leonii opatrovala alba zažloutlých fotografií a výstřižků – památky na zašlou slávu. Občas jimi možná zalistovala, ale spíše s klidným odstupem než s nostalgií. Hollywood pro ni byl jako sen z jiného života, ke kterému se už nechtěla vracet.
https://en.wikipedia.org/wiki/Priscilla_Dean
https://www.latimes.com/archives/la-xpm-1988-02-06-mn-10546-story.html
https://filmstarpostcards.blogspot.com/2018/11/priscilla-dean.html
https://www.uwyo.edu/ahc/_files/pdffa/09547.pdf
https://vintoz.com/blogs/vintage-movie-resources/priscilla-dean-blue-book-of-the-screen
https://www.cyranos.ch/spdean-e.htm
https://moviessilently.com/2019/02/07/who-were-the-top-stars-of-1919/
