Článek
Je brzké ráno 4. února 1983 a v kalifornském domě rodiny Carpenterových vládne ticho. Karen Carpenterová, jedna z nejzářivějších hudebních hvězd 70. let, schází do kuchyně a zapíná kávovar připravený od večera. Na okamžik se zastaví na prahu kuchyně. Poté stoupá po schodech zpět do svého pokoje, aby se oblékla. Jenže do jídelny už se nevrátí.
Její matka Agnes po chvíli zpozorní – káva dovařila, ale Karen nikde. Vystoupá tedy nahoru a vejde do šatny u Karenina pokoje. Naskytne se jí hrůzný pohled: na podlaze leží její dcera nehybně, s očima otevřenýma a převrácenýma vzhůru.
Agnes okamžitě volá záchranku. Zanedlouho záchranáři nalézají Karen v bezvědomí, srdce jí tluče jen jednou za deset vteřin. Mladou ženu rychle převážejí do nemocnice v Downey, kde je v 9:51 ráno prohlášena za mrtvou. Ve dvaatřiceti letech se tragicky uzavírá život zpěvačky, jejíž hlas milovaly miliony, ale jejíž vnitřní bolest zůstávala skrytá.
Karen Anne Carpenterová se narodila 2. března 1950 v New Haven v Connecticutu jako mladší ze dvou sourozenců. Od dětství žila ve stínu bratra Richarda, hudebního génia, do něhož rodina vkládala velké naděje. Karen milovala hudbu stejně jako on a toužila se prosadit. Roku 1963 se rodina přestěhovala do kalifornského Downey, údajně proto, „aby Richard mohl být slavný a úspěšný“.
V Kalifornii Karen objevila lásku k bicím. Navzdory matčiným pochybnostem o tak „nedámském“ koníčku si prosadila svou a rodiče jí nakonec koupili bicí soupravu. Richard sestru podporoval a společně začali muzicírovat v místních kapelách a soutěžích.
V roce 1969 jejich demo nahrávku uslyšel známý hudebník Herb Alpert, šéf A&M Records, a okamžitě s nimi podepsal smlouvu. O rok později melodická píseň „(They Long to Be) Close to You“ v jejich podání obletěla hitparády – sourozenci se přes noc stali hvězdami.
Úspěch jejich dua, prostě nazvaného „Carpenters“, byl na počátku 70. let obrovský. Jejich čistý, melodický pop dokázal zaujmout široké publikum unavené divokým rockem té éry. Sourozenci prodali desítky milionů desek a třikrát převzali cenu Grammy. V televizi měli vlastní hudební pořad a koncertovali po celém světě. Dokonce zpívali v Bílém domě pro prezidenta Nixona, který je nazval „mladou Amerikou v tom nejlepším“.
s bratrem a prezidentem Nixonem
Na pódiu působila Karen bezstarostně: seděla za bicí soupravou s širokým úsměvem, její podmanivý hlas zněl jistě. Ve skutečnosti ji ale trápily pochybnosti. Často se ptala sama sebe, jestli je dost dobrá – zda splňuje očekávání, která na ni kladli druzí. Tyhle nejistoty se v ní tiše usazovaly, i když navenek zářila.
Jedna kritická poznámka dokázala otočit Karenin pohled na sebe sama vzhůru nohama. V raných 70. letech si v jedné jinak pochvalné recenzi přečetla zmínku o sobě jako o „baculaté sestře“ Richarda. To jediné slovo se jí zarylo do mysli. Do té doby slyšela hlavně chválu na svůj zpěv, ale teď najednou viděla v zrcadle jen nedostatky. Rozhodla se, že musí zhubnout.
Po jednom vystoupení v roce 1973 ji rozrušily fotografie, na nichž si připadala zavalitá. Okamžitě nasadila přísnou dietu a začala intenzivně cvičit. Během několika měsíců shodila kolem deseti kilogramů. Zprvu sklízela komplimenty – vypadala štíhle a zdravě. Kdyby byla přestala, nic by se nestalo. Jenže Karen nedokázala přestat.
Ze snahy udržet si štíhlou linii se stala obsese. Každé sousto jídla pro ni bylo nepřítelem. Před ostatními předstírala, že jí – nenápadně přesouvala jídlo po talíři nebo ho nabízela druhým, jen aby sama nemusela polykat.
Nenápadně také začala nosit volnější a vícero vrstev oblečení, aby nikdo neviděl, jak moc hubne. V roce 1974 vážila při výšce 163 cm sotva 50 kilogramů a stále klesala níž.
Na jaře 1975 už bylo zřejmé, že s Karen není něco v pořádku. Z dříve zdravé dívky se stala vyhublá postava s propadlými tvářemi. Na koncertech si fanoušci šeptali, zda netrpí vážnou nemocí. V červenci 1975 během turné těsně po konci koncertu zkolabovala v zákulisí. Následující den nebyla schopna vstát z postele.
Lékaři mluvili o „fyzickém a nervovém vyčerpání“ a zakázali jí dál koncertovat. Turné muselo být zrušeno, Karen strávila několik dní v nemocnici v Los Angeles. Byla extrémně dehydratovaná a vážila jen kolem 41 kilogramů. Doma pak týdny odpočívala a pomalu nabrala pár kilo. Koncem roku 1975 vážila asi 47 kilo a mohla se vrátit na pódia.
Jenže hluboká příčina jejího trápení zůstala neřešená. Anorexie pro ni nebyla jen o váze, ale o vnitřních bolestech a pocitu ztráty kontroly. Rodina stále věřila, že si poradí sama, a žádnou odbornou pomoc nevyhledala.
Karen se naučila svoji nemoc lépe skrývat. Znovu koncertovala a tvářila se, že je vše v pořádku. Potají však dál zneužívala projímadla a jiné prostředky, aby hubnutí pokračovalo. Dokonce brala nadbytečné dávky hormonů štítné žlázy, aby uměle zrychlila metabolismus. V následujících letech její váha neustále kolísala a psychický boj pokračoval dál.
Koncem 70. let se hudební vkus publika měnil a úspěch Carpenters už pohasínal. Karen toužila po změně – nejen hudební, ale i osobní. Ve třiceti letech stále žila s rodiči a přála si zažít obyčejný život mimo reflektory. V roce 1979 zkusila nahrát sólové album, poprvé bez bratrovy asistence. Jenže Richard a vedení vydavatelství projekt odmítli a deska nevyšla – pro Karen to byla velká rána.
Krátce poté se zdálo, že se štěstí usmálo alespoň v lásce. V červnu 1980 poznala pohledného realitního developera Thomase Jamese Burrise. Po pár týdnech ji Tom požádal o ruku a Karen nadšeně souhlasila. Svatba byla naplánována ve velkolepém stylu už na srpen. Agnes Carpenterová z toho chtěla učinit velkou společenskou událost – stovky hostů, novináři, okázalý obřad v Beverly Hills Hotelu.
Jen pár dnů před svatbou však Karen zjistila šokující pravdu: Tom měl za sebou vasektomii a celou dobu jí to tajil, přestože dobře věděl, že ona touží po dětech. Zdrcená Karen chtěla svatbu zrušit. Rodina ji ale přemluvila, aby to neudělala – prý už není cesty zpět. A tak 31. srpna 1980 pronesla své „ano“ se slzami na krajíčku.
Manželství vydrželo jen rok. Burris se po svatbě ukázal jako mizerný partner. Začal z Karen tahat velké sumy peněz a vyšlo najevo, že zdaleka není tak bohatý, jak předstíral. Byl náladový a ke Karen se choval chladně i hrubě. Když se zmínila o dětech, odsekl, že s „kostrou“ děti nechce. Pro Karen to byla poslední kapka. Její vysněná pohádka se změnila v noční můru a zanechala ji na dně.
Po rozpadu manželství se Karen snažila soustředit na práci, ale její zdravotní stav se dál zhoršoval. Na podzim 1981 odjela s Richardem na propagační turné do Evropy a fanoušci i novináři si šuškali o jejím křehkém vzhledu.
V říjnu v britské televizi BBC padla otázka, na niž všichni čekali. Moderátorka se přímo zeptala, zda Karen trpí anorexií. Zaskočená zpěvačka to popřela a křečovitě se vymlouvala na únavu a Richard rozhovor raději ukončil. Před miliony diváků však zaznělo slovo, které do té doby rodina i manažeři úzkostně tajili.
Takový veřejný tlak Karen neunesla. Po návratu do Kalifornie v listopadu 1981 definitivně požádala o rozvod s Burrisem a uzavřela tak bolestnou kapitolu. Zároveň jí došlo, že potřebuje odbornou pomoc.
Začátkem roku 1982 se Karen odhodlala k radikálnímu kroku: odletěla do New Yorku k vyhlášenému specialistovi na léčbu anorexie Stevenu Levenkronovi. Při příjmu vážila pouhých 35 kg. Už při úvodních sezeních přiznala, že denně polyká desítky projímadel a zneužívá i léky na štítnou žlázu, aby zrychlila metabolismus. Šokovaný terapeut jí léky zabavil a nastavil přísný režim léčby.
V létě 1982 se terapeut pokusil zapojit i rodinu. Pozval Agnes, Harolda i Richarda na společné sezení. Karen se v slzách omlouvala rodičům, že jim způsobila trápení. Levenkron vyzval matku, aby dceři řekla, že ji miluje. Agnes však po chvilce ticha pouze odvětila, že „u nich v rodině se city takhle neprojevují“. Pro Karen to musela být nesmírně bolestná chvíle – marně čekala na slova lásky.
V září 1982 byla Karen přijata do nemocnice Lenox Hill s nebezpečnou srdeční arytmií a podvýživou. Dostávala nitrožilní výživu a během sedmi týdnů přibrala asi 9 kg. Koncem října vážila kolem 45 kg a cítila se mnohem lépe. Nabyla dojmu, že má vyhráno, a v listopadu 1982 ukončila léčbu – navzdory doporučení lékařů. Vrátila se domů do Kalifornie s pocitem, že démony minulosti nechala za sebou.
Nástup roku 1983 zastihl Karen v nečekaně dobré náladě. Po návratu z léčby se snažila žít naplno: chodila do společnosti, nakupovala, navštěvovala přátele. V lednu se objevila po boku bratra na setkání držitelů cen Grammy a rozdávala úsměvy. Plánovala návrat do studia i koncertní turné. Známým říkala, že je konečně šťastná a připravená začít znovu.
Jen nejbližší si všimli, že je stále velmi křehká. Často bývala unavená a chodila brzy spát. Koncem ledna ji její hospodyně našla v bytě omdlelou na podlaze šatny – Karen to bagatelizovala s tím, že se jen moc unavila. Nikdo netušil, že v tichosti znovu sklouzla k nebezpečným návykům. Aby si udržela váhu, údajně začala užívat sirup Ipecac na vyvolání zvracení. Tato látka však poškozovala srdce.
V osudné ráno 4. února 1983 Karen zkolabovala v domě rodičů. Záchranáři ji našli v bezvědomí, s téměř nehmatným pulsem, a při převozu do nemocnice se její srdce zastavilo. Pitva později odhalila jako příčinu smrti „kardiotoxický efekt emetinu v důsledku anorexie“ – tedy postupné otrávení srdce způsobené dlouhodobým užíváním Ipecacu a celkovým strádáním organismu.
Tragický konec Karen Carpenterové poprvé široce upozornil na zákeřnost mentální anorexie. Její osud se stal varovným mementem a přispěl k tomu, že se o poruchách příjmu potravy začalo více mluvit.
https://en.wikipedia.org/wiki/Karen_Carpenter
https://en.wikipedia.org/wiki/The_Carpenters
https://www.super.cz/clanek/celebrity-legendarni-zpevacku-32-znicila-anorexie-naraz-spolykala-i-90-projimavych-pilulek-nevazila-ani-35-kilo-1313284
https://www.theguardian.com/books/2010/oct/24/karen-carpenter-anorexia-book-extract
https://www.washingtonpost.com/archive/entertainment/1989/01/01/shed-only-just-begun/wp00000020011117dl1100014/
https://en.wikipedia.org/wiki/The_Karen_Carpenter_Story
https://www.culturesonar.com/karen-carpenter-starving-for-perfection/
https://www.reddit.com/r/Fauxmoi/comments/16frtum/the_real_reason_karen_carpenter_was_driven_to/
https://medium.com/@orzel.jarek/coming-out-of-the-shadows-how-karen-carpenter-developed-her-talent-bd449ae88bbd
