Článek
Jana Březinová se narodila 18. března 1940 v Praze, přímo do temné atmosféry druhé světové války. Pocházela z krejčovské rodiny a její maminka Margareta byla židovského původu. Když byl Janě pouhý rok, přišlo osudné zaklepání na dveře.
V roce 1941 si nacisté přišli právě pro její matku. Malá Jana zůstala doma, zatímco maminku odvlekli nejprve do věznice na Pankráci a následně do koncentračního tábora Ravensbrück. Odtud byla převezena do Osvětimi, kde se v roce 1942 její stopa ztrácí.
Jana už svou maminku nikdy neviděla. Jako drobné dítě sice válku přežila, ale vyrůstala bez matky – a tento násilný stín z dětství ji poznamenal na celý život.
O údělu Margarety Březinové se v rodině nemluvilo snadno. Janin otec Jaroslav a další blízcí museli v protektorátní Praze malé děvčátko ochránit před podobným osudem. Sama Jana se dlouho nedozvěděla podrobnosti o matčině smrti, ale trauma z náhlého a nevysvětlitelného odloučení v ní zůstalo zakořeněné.
„Je mnoho zážitků, které se mi ukryly hluboko v podvědomí a celý život mi bránily se normálně projevovat jak v soukromém životě, tak v mé profesi,“ svěřila se po letech v jednom rozhovoru. Ačkoli matku fakticky nemohla poznat, potřebovala si uchovat její obraz.
Na stěnu doma si pověsila několik velkých zarámovaných fotografií maminky Margarety. Později dokonce nechala zhotovit pamětní desku se jménem své matky na pražském židovském hřbitově.
Cesta na jeviště
V poválečných letech Jana vyrůstala v Praze a už od mládí projevovala umělecké sklony. Nejprve se vyučila aranžérkou – zdálo se, že ji čeká kariéra ve výtvarném umění, možná v navrhování výloh. Jenže nakonec si ji našlo divadlo.
V jednadvaceti letech byla přijata na Divadelní fakultu Akademie múzických umění a v roce 1965 úspěšně absolvovala obor herectví. Krátce působila ve Státním divadelním studiu v Praze a už v následující sezoně získala první stálé angažmá v oblastním Divadle Příbram.
Na příbramském jevišti strávila druhou polovinu 60. let, během nichž se pilně vyhrávala na menších i středních rolích. V roce 1972 dostala Jana Březinová životní příležitost: byla přijata do souboru činohry Národního divadla v Praze.
Ocitla se tak mezi elitou české divadelní scény, v legendární „Zlaté kapličce“ na nábřeží. Zprvu na ni připadaly vedlejší úlohy, postupně ale dostávala i větší herecké příležitosti.
Byla výjimečně všestranná: stejně věrohodně ztvárnila noblesní šlechtičnu nebo pyšnou královnu jako venkovskou maminku či prostou služku. Z množství různorodých postav, které na první scéně během 26 let odehrála, patřila k nejvýraznějším například Roxana v Cyranovi z Bergeracu, Slávka v Měsíci nad řekou nebo titulní role v klasickém dramatu Maryša.
Její kultivovaný projev, elegantní vystupování a přirozená noblesa vynikly i v moderním repertoáru – zahrála si třeba v inscenaci Kočka na rozpálené plechové střeše či krutou dceru Goneril v Králi Learovi.
Ve filmu tak velké příležitosti nedostávala, v televizi si ale připsala několik pamětihodných kreací. Diváci si Janinu tvář dobře zapamatovali například jako spisovatelku Boženu Němcovou v televizním snímku Vlčí halíř (1975).
Během 80. let se objevovala také v řadě televizních pohádek. Díky své ušlechtilé vizáži a hlasu byla ideální představitelkou pohádkových královen – jednu z nich si zahrála třeba v pohádce Předeme, předeme zlatou nitku.
Skandální románek s Vinklářem
Právě v Národním divadle osud svedl dohromady dva výrazné herecké talenty: Janu Březinovou a Josefa Vinkláře. On byl známý divadelní i filmový herec, charismatický bonviván, který měl slabost pro půvabné ženy. Ona na jevišti zářila kultivovaností a klidem, v civilu však působila spíše uzavřeně a zranitelně.
Setkali se jako kolegové ve stejném divadelním prostředí a přeskočila mezi nimi jiskra. Březinová byla od roku 1967 provdaná za Zdeňka Duška, jenž se věnoval dabingu a měl stálé angažmá v divadle.
S Duškem ji pojila první velká láska a pocit jistoty, po kterém prý už od mládí toužila. V manželství vychovávali dceru Vendulu. Rodinné štěstí však nevydrželo bez mráčku. V době společného působení s Vinklářem v Národním divadle se Jana sblížila se slavným kolegou a z přátelství dvou herců se vyvinul milostný vztah.
Oba milenci tehdy stáli před složitým rozhodnutím. Opustit své partnery a děti, nebo poměr ukončit? Zatímco Vinklář neváhal a podnikl razantní krok, Jana situaci dlouho zvažovala.
Vinklář byl ženatý s herečkou Ivankou Devátou a nikdy se netajil tím, že v lásce nebývá stálý – v minulosti už jedno manželství rozvodem ukončil a pověst sukničkáře ho provázela celý život. Teď byl ale zamilovaný do nové kolegyně natolik, že se rozhodl pro rozvod znovu.
Opustil manželku Devátou a v hereckém prostředí se mluvilo o tom, proč to udělal. Okouzlující Jana Březinová ho zcela pobláznila a on doufal, že jeho příklad bude následovat i ona. Březinová však byla opatrnější.
Tajný poměr sice nějaký čas pokračoval, ale v divadelních kuloárech už byl otevřeným tajemstvím a začínal Janinu pověst poškozovat. Herečka byla zprvu rozpolcená mezi láskou a rodinou.
Nakonec se rozhodla vztah ukončit – nejspíš i kvůli dítěti a manželovi, kteří by rozvodem ztratili víc než ona sama. Vinklář, jenž už mezitím spálil mosty k vlastní rodině, nesl rozchod velice těžce. Zůstal se zlomeným srdcem.
Po návratu k rodinnému životu se Jana Březinová stáhla do soukromí a téma skandální aféry odmítala veřejně komentovat. Na prknech divadla se opět plně soustředila na práci a ke konci 80. let už se zdálo, že bouřlivá epizoda je zapomenuta.
Vinklář se časem vrátil k bývalé ženě Deváté, ale jeho vztah k Janě tím neskončil docela – vnitřně se s rozchodem nikdy zcela nesmířil. Když Josef Vinklář o mnoho let později vydal vzpomínkovou knihu Pokus o kus pravdy, věnoval v ní Janě celou kapitolu.
Otevřeně napsal, že právě ona byla jednou z největších lásek jeho života a že svých kroků nikdy nelitoval.
Odvážná žena
Janu Březinovou si kolegové cenili nejen pro herecký talent, ale i pro její odvahu a čestnost. V 80. letech, kdy v Československu stále vládl totalitní režim, patřila mezi ty umělce, kteří nezůstávali stranou občanských iniciativ.
Ne každý herec z Národního divadla se tehdy odvážil veřejně kritizovat poměry, Jana však nemlčela. V roce 1989 podepsala prohlášení Několik vět, v němž se kulturní osobnosti dožadovaly propuštění politických vězňů a dialogu s mocí.
Hned v lednu 1989 se také připojila k petici za propuštění Václava Havla, který byl po Palachově týdnu uvězněn. Tehdy ještě nikdo netušil, že do pádu komunismu zbývá jen pár měsíců – podobné otevřené postoje tedy představovaly profesní riziko.
Březinová se ale možných postihů nezalekla. Případný zákaz hraní nebo vyhazov z divadla riskovala vědomě, protože chtěla vyjádřit solidaritu. Národní divadlo tehdy podléhalo přísnému dohledu komunistických orgánů, a tak byl každý takový krok opravdu statečný.
Jana Březinová si však stála za svým a zůstala loajální svému svědomí. Její postoj naštěstí nemusel být vystaven dlouhé zkoušce – v listopadu 1989 režim padl a společenské poměry se během pár týdnů změnily.
Po revoluci herečka dál setrvávala v Národním divadle a své bohaté zkušenosti začala předávat mladší generaci. Několik let vyučovala herectví na pražské DAMU, konkrétně na katedře alternativního herectví.
Začátkem 90. let Jana vážně onemocněla. Lékaři jí diagnostikovali rakovinu a nebylo jisté, jak dlouhá doba jí ještě zbývá. Herečka přesto nepodlehla beznaději a dál, pokud jí to zdravotní stav dovolil, vystupovala.
Věděla však, že se musí šetřit, a tak postupně začala omezovat své aktivity. S ubíhajícími roky o sobě dávala nemoc stále víc vědět. Březinová se statečně podrobovala léčbě a střídavě prožívala období zlepšení a návratu potíží.
V roce 1998 se ze zdravotních důvodů definitivně rozloučila s Národním divadlem. Nakonec Jana Březinová zemřela 29. května 2000 ve věku 60 let. Osudnou se jí nakonec stala rakovina, proti které bojovala bezmála devět let.
Její ostatky spočinuly na Novém židovském hřbitově v Praze – právě tam, kde kdysi nechala umístit pamětní desku za svou milovanou maminku.
Zdroje:
https://www.expres.cz/serialy/herecka-jana-brezinova-mela-deprese-vinklarovi-zlomila-srdce-za-havla-se-postavila.A210315_162214_dx-serialy_bpet
https://www.super.cz/clanek/celebrity-puvabna-herecka-60-z-narodniho-divadla-to-nemela-jednoduche-trauma-z-detstvi-pletky-s-vinklarem-i-rakovina-703368
https://www.lifee.cz/trendy/herecka-jana-brezinova-hvezda-ktera-zhasla-prilis-brzy_102924.html
https://www.krajskelisty.cz/praha/23853-kvuli-jeji-labuti-siji-se-vinklar-dokonce-rozvedl-nejkrasnejsi-nemcova-bojovala-o-zivot-devet-let-tajnosti-slavnych.htm
https://zeny.iprima.cz/devatou-vinklar-opustil-kvuli-herecce-brezinove-469024
https://cs.wikipedia.org/wiki/Jana_B%C5%99ezinov%C3%A1
https://www.ceskatelevize.cz/tv-program/Jana%20B%C5%99ezinov%C3%A1%20%E2%80%93%2080%20let/
https://archiv.narodni-divadlo.cz/predstaveni/87787
