Článek
Marie Poledňáková nabídla Janě Šulcové roli Kateřiny Horákové v době, kdy herečka patřila k nejobsazovanějším a nejoblíbenějším tvářím české televize a filmu. A když režisérka hledala místo pro natáčení rodinné komedie o třech kamarádech, kteří si vyjedou s dětmi na zimní pánskou výpravu, padla volba přímo na Šulcové vlastní vilu v pražských Vokovicích, v Půlkruhové ulici.
Interiéry se Poledňákové líbily natolik, že se vila stala přirozenou kulisou pro dům rodiny Horákových. Tedy pro dům, ve kterém filmová Kateřina Horáková, hraná samotnou Šulcovou, žila se svým filmovým manželem Albertem v podání Julia Satinského.
Film vznikal v roce 1982 a premiéru měl 1. ledna 1983. Diváci ho přijali s obrovskou vervou a v roce 1998 ho v anketě zvolili českou filmovou veselohrou století. Kuchyně, ve které filmová Kateřina vařila a hádala se s dětmi, byla stejná kuchyně, kde si sama Jana Šulcová o desetiletí později znovu vařila v pořadu o vaření Prostřeno. Dům zůstal jejím domovem až do konce života.
Natáčení samotné bylo pro Šulcovou fyzicky náročné. Jedna z klíčových komediálních scén, kdy její postava propadne přes uhlí až do sklepa, se natáčela celé tři dny na několika různých místech. Začínalo se ve skutečné filmové chatě, kde bylo opravdové propadlo, a končilo v kotelně v Lánově.
„Ani se mě neptejte, jaké to je padat z výšky na hromadu uhlí. Řeknu vám, že hrozné,“ popsala to později herečka, která se při té scéně podle vlastních slov pořádně pomlátila.
Zvládala to ale s humorem a nadhledem, stejně jako fakt, že měla během natáčení doma dvě malé dcery, zatímco na place byla neustále obklopená hordou filmových dětí. Za celý film dostala honorář 13 800 korun československých.
Dívka z herecké rodiny
Jana Šulcová se narodila 12. února 1947 v Praze do rodiny, která s divadlem ani filmem neměla nic společného. Přesto k herectví tíhla odjakživa. Jako dítě hrávala s bratrem loutkové divadlo, sama psala scénáře pro jejich dětská představení, recitovala ve škole a organizovala kulturní vystoupení.
Chodila do Dismanova rozhlasového dětského souboru a na gymnáziu hrála ochotnické divadlo se spolužákem Vítězslavem Jandákem, se kterým se pak potkala znovu i na DAMU. Sama později přiznala, že už jako velmi mladá zjistila, jaký účinek má na muže. Stačilo jí sklopit oči, jak vzpomínal Jandák: „Koukali jsme na ni jako na krásnou ženskou, na hraní jsme se v její přítomnosti nesoustředili.“
Právě během studií na DAMU se zamilovala do herce Oldřicha Víznera. Ve dvaadvaceti letech se vdala a přestěhovala do rodinného domu Víznerových ve Vokovicích. Tehdy to ale zdaleka nebyla ta honosná vila, kterou později znal celý národ z filmu.
„My s Oldou obývali jeden pokoj, v domě byla jedna koupelna, prostě jsme žili tak nějak pospolu. A s námi tam byl ještě pes Dar. Tehdy to byla úplná pastouška. Nebylo tam ústřední topení, střecha děravá, sklep plný krámů,“ popsala později Šulcová své začátky.
Všechny své honoráře dlouhá léta věnovala právě na to, aby se z rozpadající se ruiny stalo obyvatelné, hezké bydlení. „Předělávat starý dům je horší než stavět nový. Dnes už ani nevím, jak jsem to mohla vydržet. Do toho dvě malé děti, řemeslníci, učit se role a jezdit na natáčení. V tomhle domě je několik desetiletí mé práce,“ řekla o vile, ve které pak strávila zbytek života.
Herečka, kterou milovala celá země
Ještě během studia, v roce 1969, se stala členkou souboru Městských divadel pražských, kde zůstala celých třiadvacet let. Souběžně natáčela film za filmem. V šedesátých letech zazářila ve Spalovači mrtvol, v sedmdesátých a osmdesátých letech hrála prakticky ve všem, co se v Československu vysílalo a promítalo.
Diváci ji milovali v seriálech Byl jednou jeden dům, Tajemství proutěného košíku a My všichni školou povinní. Vděčila televizi za velkou část své slávy a sama to otevřeně přiznávala: „Televizi vděčím opravdu za hodně, ta mi dala slávu. A mě to moc bavilo.“
Díky přirozenému šarmu a ochotě čas od času na plátně odhalit i tělo byla veřejností dlouho vnímána jako sexsymbol. Nálepce se sama bránila s humorem: „Prosím vás, sexuální symbol má obrovská ňadra, což já nikdy neměla.“
Nejčastěji hrála sympatické, křehké mladé ženy, později elegantní mladé maminky. „Hrála jsem takové ty, co je chlapi opouštějí, a pak toho litují, jenže už je pozdě,“ řekla jednou s hořkou ironií o typu rolí, které jí nabízeli. Irónií o to trpčí, že se podobný scénář nakonec odehrál i v jejím vlastním životě.
Ještě předtím, než se provdala za Víznera, stačila zlomit srdce i jinému hereckému kolegovi. Během mládí si vytvořila silné pouto s Petrem Čepkem, který ji podle pozdějších vzpomínek bral mnohem vážněji, než ona jeho. Když mu Šulcová oznámila, že se rozhodla zůstat u Víznera a že nemůže „pendlovat mezi dvěma muži“, vzal si to Čepek natolik k srdci, že během natáčení Morgiany v Bulharsku opakovaně prohlašoval, že se kvůli nešťastné lásce utopí v moři.
K ničemu takovému naštěstí nedošlo a Čepek se s odmítnutím nakonec smířil. Historka ale ukazuje, jak silně dokázala mladá Šulcová působit na muže kolem sebe už od samého počátku kariéry.
Navenek působilo manželství Jany Šulcové a Oldřicha Víznera jako ideál. Dvě úspěšné herecké kariéry, dvě zdravé dcery, Tereza narozená v roce 1972 a Rozálie narozená v roce 1975, krásná vila.
„Pauzu jsem měla, jen když se narodily děti. Točila jsem hodně, ale nikdy ne tak, abych zanedbala děti,“ vzpomínala Šulcová.
Ve skutečnosti ale manželství procházelo dlouhodobými problémy. Vízner měl podle pozdějších vzpomínek slabost pro ženy a Jana o jeho nevěrách dlouho věděla, ale tiše je snášela, protože pro ni bylo důležitější zachovat rodinu než vlastní hrdost.
Sama měla během kariéry příležitost ze vztahu odejít. Při natáčení inscenace Oldřich a Božena si dobře rozuměla s hercem Ladislavem Frejem a podle pozdějších vyprávění mezi nimi vznikl krátký románek. Nakonec se ale vždycky rozhodla ve vztahu zůstat.
Víznerova nejznámější nevěra pak byla spojována s herečkou Evelynou Steimarovou. Teprve po rozpadu prvního manželství následoval Víznerův další životní příběh: druhé manželství se Zuzanou, s níž měl dceru Viktorii, a až potom dlouhý vztah s o pětadvacet let mladší Vendulou Křížovou, se kterou měl tři děti.
Sama v domě, který znala celá republika
Manželství podle několika zdrojů těžce zasáhla tragická nehoda na dovolené na ostrově Elba v roce 1983, kam manželé jeli spolu s Víznerovým bratrem Vladimírem. Vladimírovi během kempování vzplál v ruce plynový vařič či propanbutanová láhev. Popáleniny byly tak devastující, že během několika dní v nemocnici zemřel.
Šulcová i Vízner byli u tragické nehody a oba ji nesli velmi těžce. Nelze ale s jistotou tvrdit, že právě ona manželství přímo rozložila. Spíš se stala jednou z bolestných událostí, které dopadly na rodinu v době, kdy jejich vztah už čelil vlastním problémům.
Po takřka dvaceti letech společného života přišel v roce 1988 rozvod, který pro Šulcovou znamenal naprostý šok. Skandál kolem rozpadu manželství se navíc provalil na veřejnost a stal se bulvárním tématem. Jana byla najednou tou opuštěnou ženou, o které se šeptalo v zákulisí divadel i v novinách.
„Stal se z toho veřejný skandál. Pět let jsem kvůli tomu nevkročila do metra, bála jsem se lidí,“ přiznala později.
Nejtěžší na celé situaci bylo, že Jana Šulcová z domu, kde se natáčela nejoblíbenější česká komedie, po rozvodu neodešla. Zůstala ve vile ve Vokovicích, v domě, který byl kdysi rozpadající se ruinou a který vlastníma rukama i honoráři proměnila v důstojné bydlení.
Následky rozpadu manželství byly zdrcující. Ztratila roli milované manželky, cítila se všem pro smích a uzavřela se do sebe. Společnost jí začal dělat alkohol a antidepresiva, kombinace, o které později otevřeně mluvila ve slavném pořadu České televize 13. komnata.
K tomu se přidal i konec dlouholetého angažmá v Městských divadlech pražských, odkud v roce 1992 odešla na volnou nohu, a po roce 1989 také pokles filmových a televizních nabídek. Částečně i proto, že ji řada lidí kvůli minulým rolím vnímala jako symbol starého režimu.
Ze závislosti se Šulcová postupně dostala. A co je možná nejpřekvapivější kapitola celého příběhu: po letech odcizení se s Oldřichem Víznerem nakonec usmířila. Kolem roku 2012 už veřejně mluvila o tom, že mu starou nevěru odpustila, a začala pomáhat se starostí o jeho děti z pozdějšího vztahu s Vendulou Křížovou.
Bylo to gesto, které jen málokdo čekal po tak bolestném a veřejně známém rozchodu. „Máme úžasný vztah. Vzájemně si hlídáme děti a jezdíme společně na dovolené,“ říkala tehdy.
Profesně se Šulcová po odchodu z divadla přesunula hlavně k dabingu, kterému se věnovala od poloviny sedmdesátých let. Nadabovala mimo jiné Catherine Deneuveovou v Indočíně nebo Jessicu Langeovou v Tramvaji do stanice Touha, i seriálové postavy z Columba a série To je vražda, napsala.
Sama ale s odstupem let přiznávala, že jí současný způsob výroby českého znění přestal vyhovovat. „Náš dokonalý dabing je dávno minulost,“ posteskla si jednou.
Comeback před kamerou jí přinesl v roce 2010 režisér Ondřej Trojan filmem Občanský průkaz a o pět let později Jan Prušinovský filmem Kobry a užovky. Tam ji tvůrci schválně nechali vypadat co nejhůř.
„Polili mi vlasy snad půl litrem oleje, vůbec mě nenalíčili,“ vzpomínala s úsměvem na roli, kterou dostala díky neúspěšnému castingu na jiný projekt. Od roku 2011 se vrátila i na divadlo díky rodinné agentuře, kterou spolu založily její dcery.
Jana Šulcová zemřela náhle 28. července 2023 ve věku šestasedmdesáti let ve svém pražském domě. Příčinou smrti bylo selhání srdce.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Jana_%C5%A0ulcov%C3%A1_%28here%C4%8Dka%29
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/kultura/zemrela-herecka-jana-sulcova-3198
https://www.ceskatelevize.cz/porady/1186000189-13-komnata/207562210800012/
https://zeny.iprima.cz/vila-jany-sulcove-v-komedii-s-tebou-me-bavi-svet-465833
https://zeny.iprima.cz/kolik-si-jana-sulcova-vydelala-za-komedii-s-tebou-me-bavi-svet-satinsky-byl-v-minusu-376235
https://www.expres.cz/serialy/jana-sulcova-oldrich-vizner-penize-kariera-rozvod.A230803_151451_dx-celebrity_opae
https://www.lifee.cz/trapeni-jany-sulcove-manzel-chtel-neverou-zapomenout-na-smrt-bratra-po-rozvodu-upadla-herecka-do-depresi-a-zavislosti-na-alkoholu-646ef
https://www.csfd.cz/tvurce/1075-jana-sulcova/prehled/
