Článek
Asi každý zná nesmrtelný duet „Den je krásný“ z legendárního muzikálu Starci na chmelu. Tuto optimistickou píseň, symbol bezstarostné atmosféry 60. let, nazpívali Karel Gott a Jana Petrů. Zatímco jméno Karla Gotta dnes znají generace fanoušků, jméno Jana Petrů mnohým už nic neřekne.
Příběh této talentované zpěvačky, která v 60. letech zářila po boku největších hvězd a jejíž hlas dodnes zní z rozhlasových evergreenů, se totiž odvíjel od pohádkového vzestupu k dramatickému pádu.
Hvězda zlatých šedesátých
Jana Petrů se narodila 14. července 1938 v Praze. Do světa populární hudby vstoupila v roce 1962 jako kmenová zpěvačka Tanečního orchestru Parku kultury a oddechu Julia Fučíka pod vedením dirigenta Kamila Lochmana.
Okamžitě zaujala – byla půvabná drobná brunetka s výraznýma očima a hlavně majitelka krásného, hřejivého hlasu. Na rozdíl od mnoha svých současnic neměla jen úzce vyhraněný repertoár; naopak vynikala všestranností. Zpívala pop, swing, jazz, rock’n’roll i lidové písničky a v každém žánru dokázala obstát.
Tato žánrová šíře jí pomohla získat oblibu širokého publika. Jak vzpomíná zpěvák Josef Zíma, Jana měla skvělý rytmus a feeling pro swing a „trvala na tom, že zpívá swing – a ten zpívala skutečně dobře“. Právě swing a taneční písně dominovaly v její rané kariéře, kdy vystupovala s předními orchestry – účinkovala s Tanečním orchestrem Československého rozhlasu, orchestrem Karla Vlacha, Karla Duby či Ferdinanda Havlíka.
Od počátku 60. let se na české hudební scéně zrodila celá plejáda hvězd – mnohé zpěvačky si brzy našly svou parketu a kralovaly jí po léta (namátkou Eva Pilarová v jazzu a swingu, Yvetta Simonová v tanečním popu či Hana Hegerová v šansonu). Jana Petrů však vynikala tím, že žádné škatulce se nevyhýbala. Zároveň si pečlivě střežila soukromí a rozhovory poskytovala jen výjimečně.
V dobách největší slávy ji lidé poznávali na ulici a žádali o autogramy, přesto zůstávala osobně spíše tajemná. Jedním z mála překvapivých odhalení bylo, když se v magazínu Mladý svět nečekaně svěřila, že je vdaná – jejím manželem byl jazzový bubeník Pavel Staněk.
Slavný duet ze Starců na chmelu
Roku 1964 zazářila Jana Petrů ve vůbec prvním československém filmovém muzikálu Starci na chmelu. Její hlas zní v ikonickém duetu „Den je krásný“, který ve filmu zpívají hlavní hrdinové – studentská dvojice Filip a Hanka – ovšem ve skutečnosti je nazpívali Karel Gott a Jana Petrů.
Zatímco na plátně vidíme tváře herců Vladimíra Pucholta a Ivany Pavlové, zvuková stopa patří slavným zpěvákům. Duet Den je krásný se stal hitem roku. Optimistická melodie skladatelů Jiřího Bažanta, Jiřího Maláska a Vlastimila Hály s textem Vratislava Blažka zlidověla a dodnes patří k nejznámějším filmovým písním. V době svého vzniku fungovala i jako jakási hudební vizitka oné „pohodové“ éry 60. let – sama Jana Petrů a Karel Gott se díky ní stali symbolem romantiky té doby.
Úspěch filmu i písně katapultoval Janu Petrů mezi nejpopulárnější zpěvačky v zemi. Nebyla to ovšem její jediná úspěšná nahrávka. Již dříve nazpívala několik hitů, například hravou píseň „Páni rodičové“ nebo lyrickou skladbu „U nás v podkroví“, které si publikum oblíbilo.
Její repertoár zahrnoval i chytlavou bosanovu či twist (například píseň „Sentimentální“), vedle toho se nebála zkusit ani lidovky či dechovku. Taková žánrová pestrost nebyla u zpěvaček té doby obvyklá.
Na vrcholu popularity
Rok 1964 znamenal pro Janu Petrů absolutní vrchol kariéry. V prestižní anketě Zlatý slavík se umístila na 3. místě mezi zpěvačkami. Předstihla takové hvězdy, jako byly Marta Kubišová, Helena Vondráčková, Hana Hegerová či Yvonne Přenosilová. To bylo obrovské překvapení – mladá začínající zpěvačka vylétla mezi elitu.
Lepšího výsledku dosáhly jen zkušené matadorky Eva Pilarová a Yvetta Simonová. O rok dříve (1963) byla Jana Petrů ve Slavíkovi čtrnáctá, a po úspěchu 1964 se ještě v roce 1965 držela v první desítce (skončila šestá). Tehdy patřila k nejzářivějším jménům české populární hudby.
S nadšením s publikem sdílela swingové a taneční melodie a často vystupovala ve dvojici s oblíbenými zpěváky. „Velké úspěchy slavila v duetech s Milanem Chladilem, Josefem Zímou a Karlem Hálou,“ připomíná Český rozhlas.
S Josefem Zímou natočila několik veselých dvojhlasých písní (např. „Proč a nač“ či folklorně laděné „Děti slunce“), s Karlem Hálou zase swingující song „Ještě nejsem tvá“, s Milanem Chladilem třeba romantické „Zítra bude hezký den“. Publikum milovalo její spolupráce s mužskými protějšky – drobná půvabná zpěvačka a vysoký elegán vedle ní tvořili na pódiu vždy efektní pár.
Navzdory nabitému diáři a slibně rozjeté dráze si Jana Petrů dokázala uchovat jistou skromnost a odstup od světa showbyznysu. Na koncertních zájezdech a vystoupeních ji kolegové vnímali jako milou, introvertní ženu. Její hvězda přitom stoupala strmě vzhůru – zdálo se, že má před sebou zářnou budoucnost podobně kolegyně Eva Pilarová či budoucí „zlatá slavice“ Helena Vondráčková. Jenže to by osud nesměl zasáhnout s krutou ironií.
Osudový zlom
Koncem 60. let přišel náhlý zvrat, který obrátil život Jany Petrů naruby. V lednu 1969 postihla zpěvačku tragédie v osobním životě: její manžel Pavel Staněk byl nalezen mrtvý, utonulý ve Vltavě za dosud nevyjasněných okolností. Talentovaný bubeník orchestru Karla Vlacha, jemuž bylo pouhých 31 let, zmizel a jeho bezvládné tělo bylo objeveno v řece – dodnes není jasné, zda šlo o nehodu, sebevraždu či něco jiného.
Pro třicetiletou Janu to byl šok, o němž nikdy veřejně nemluvila. Vše nasvědčuje tomu, že šlo o její životní lásku, kterou ztratila za tragických okolností. Tato rána jí podlomila půdu pod nohama. Podle svědectví pamětníků se po manželově smrti Jana stáhla do ústraní a postupně přerušila veškeré veřejné vystupování.
Není bez zajímavosti, že onen přelom 60. a 70. let byl dobou tzv. normalizace – po okupaci v srpnu 1968 nastoupil v Československu komunistický režim tvrdší kurs a řada umělců byla náhle odstavena na vedlejší kolej. Mnozí zpěváci a zpěvačky „zmizeli“ z televize i rádií kvůli politickým zákazům či nepohodlným názorům.
V případě Jany Petrů se později spekulovalo, že i ona snad nesměla vystupovat z politických důvodů. Její neteř Jana Bejdová po letech prohlásila, že teta „přestala se svou kariérou z politických důvodů“. Nicméně podrobnosti nikdy nevyšly najevo – v archivech StB (tajné policie) se nenašla zmínka, že by Jana Petrů měla nějaký konflikt s režimem.
I publicista Ondřej Suchý, který se jejím osudem zabýval, konstatoval, že zpěvačka neměla žádný známý „politický škraloup“. Je docela možné, že pravou příčinou jejího odmlčení byl prostě hluboký smutek a deprese po manželově tragické smrti.
Pravdou zůstává, že na začátku 70. let Jana Petrů z hudební scény zmizela. Ještě v roce 1970 o ní veřejnost slyšela, ale pak už téměř ne. Přestala nahrávat nové písně, v televizi se neobjevovala a její jméno vyšumělo z novinových rubrik. Bylo jí něco přes třicet let a mohla mít úspěšnou kariéru před sebou, místo toho však zvolila ústup do ústraní.
„Po roce 1968 přestala zpívat a zmizela z povědomí lidí úplně,“ píše server Super.cz. V tehdejší době bulvár neexistoval a média se soukromím hvězd příliš nezaobírala, takže o důvodech nikdo veřejně nespekuloval. Jana Petrů odešla tak tiše, že si toho mnozí sotva všimli.
Marný pokus o návrat
O tom, jak Jana Petrů žila v následujících letech, víme jen málo. Zpívat přestala, ale autorské tantiémy z dříve nahraných hitů jí možná skromné živobytí zajišťovaly – její písně totiž z rozhlasových archivů nezmizely. Na rozdíl od politicky „zakázaných“ interpretů (jako byla Marta Kubišová) se totiž skladby Jany Petrů v 70. a 80. letech dál vysílaly.
Ona se na veřejnosti ale neobjevovala vůbec. Podle pamětníků se potýkala s vnitřními démony. „Její způsob života byl bohužel velmi neurovnaný… Sama se sebou měla trošku problémy, později bohužel i alkoholické,“ prozradil po letech Josef Zíma, který s ní v 60. letech často vystupoval. Zda příčinou těchto problémů byla vleklá deprese po ovdovění nebo jiné osobní trable, můžeme jen hádat.
Jisté je, že někdy v průběhu 70. let se Jana Petrů ocitla dokonce v léčebném zařízení. Její někdejší kolegové jí prý upřímně litovali, ale pomoci jí nedokázali.
V zákulisí hudební branže se čas od času objevily snahy o návrat Jany Petrů na pódia. V 80. letech zažila česká pop music několik comebacků hvězd 60. let – publikum uvítalo návrat některých dříve odstavených zpěvaček po roce 1980, a po sametové revoluci (1989) se vrátila třeba i Marta Kubišová. I Jana Petrů údajně kolem poloviny 80. let zvažovala, že by zkusila znovu zpívat.
Podle Josefa Zímy dostala nabídku od kapelníka Jiřího Slavíka, který jí chtěl dát další šanci. Nějaký čas s jeho tanečním orchestrem zkoušela, jenže problém se opakoval: „Hned na první zájezd nedorazila. A nemohli jsme ji vůbec sehnat,“ popisuje Zíma smutný průběh nevydařeného comebacku.
Zpěvačka byla nespolehlivá a zřejmě stále ve špatném psychickém rozpoložení, takže obnovené angažmá brzy ztroskotalo. „Škoda. Do člověka nevidíte, proč takhle žila…“ dodal Zíma s lítostí nad její zmařenou šancí. Je zřejmé, že Jana Petrů už nenašla dost sil ani motivace začít odznova.
Zmizelá hvězda a zaměněná jména
Pro mladší generaci 70. a 80. let se jméno Jana Petrů postupně stalo neznámým pojmem. Paradoxně ji však připomněla jedna zvláštní událost. Když na začátku 70. let vstupovala na scénu nová nadějná rocková zpěvačka Jana Petrů (*1952), hrozilo nebezpečí, že si ji lidé budou plést s původní slavnou Janou Petrů.
Producenti proto rozhodli, že mladá interpretka si musí zvolit umělecký pseudonym. Na radu Jiřího Suchého ze Semaforu si proto otočila jméno a příjmení – stala se z ní Petra Janů. Tato záměna proběhla víceméně bez pozornosti médií; původní Jana Petrů už totiž veřejně nevystupovala, takže změna jména její jmenovkyně nevyvolala žádnou aféru.
Nicméně zajímavé je, že nová hvězda Petra Janů pak ve druhé polovině 70. let skutečně zazářila a stala se jednou z nejpopulárnějších zpěvaček následující éry – získala několikrát Zlatého slavíka a nahrála desítky hitů.
Tragický konec v zapomnění
Dlouhá léta tak nikdo netušil, co se s Janou Petrů stalo. Když se po roce 1989 vynořili dříve umlčení umělci, její jméno mezi nimi nebylo. Nevystoupila na žádném retro koncertě, neposkytla rozhovor do novin. Až se zdálo, že „po Janě Petrů se úplně slehla zem“. Dokonce vznikaly dohady, jestli je vůbec ještě naživu. Objevila se fáma, že možná zahynula při autohavárii někdy v 90. letech.
Tato nepodložená zpráva se šířila mezi několika pamětníky, ale chybělo potvrzení. Teprve na sklonku 90. let začali někteří novináři a kolegové pátrat po pravdě. Známý televizní dramaturg a konferenciér Vladimír Dvořák se zajímal o osud Jany Petrů a donesla se k němu zpráva, že zpěvačka „6. května 1990 tragicky zemřela“. Nebyly však známy podrobnosti – některé zdroje uváděly onen mylný údaj o autonehodě, jiné mlčely úplně.
Rozřešení přinesla až náhoda o téměř dvacet let později. V roce 2009 publikoval publicista Ondřej Suchý článek, ve kterém se snažil poskládat střípky informací o zmizelé pěvecké hvězdě. Krátce po vydání tohoto textu se mu ozvala jistá paní – neteř Jany Petrů Jana Bejdová.
Poskytla mu konečně věrohodné svědectví o osudu své tety. Potvrdila, že Jana Petrů opravdu zemřela 6. května 1990, ve věku pouhých 51 let. A co hůř – její smrt byla příšerná. „Zemřela opravdu strašným způsobem, uhořela ve svém bytě,“ uvedla neteř.
Podle dostupných zpráv vypukl v bytě Jany Petrů požár, jehož příčina zůstává neobjasněná. Zpěvačka při něm zahynula – sama a bez povšimnutí médií. Její pohřeb proběhl v tichosti, bez zájmu veřejnosti. V té době (květen 1990) se země vzpamatovávala z euforie po revoluci a řešily se jiné události, takže smrt dávno zapomenuté umělkyně zůstala mimo pozornost.
Zdroje:
https://neviditelnypes.lidovky.cz/kultura/osobnost-posledni-den-jany-petru-nebyl-krasny.A100107_205956_p_kultura_wag
https://www.super.cz/clanek/celebrity-kruty-konec-jany-petru-interpretky-hitu-den-je-krasny-uhorela-ve-svem-vlastnim-byte-6061
https://ostrava.rozhlas.cz/den-je-krasny-zpevacka-jana-petru-dnes-mela-narozeniny-9517165
https://dvojka.rozhlas.cz/podle-jirky-cislera-jsem-byla-strasny-strevo-vzpomina-na-semafor-petra-janu-8097086
https://www.blesk.cz/clanek/celebrity-ceske-celebrity/796989/hvezda-starcu-na-chmelu-jana-petru-tragicky-zivot-a-priserna-smrt.html
https://www.blesk.cz/clanek/celebrity-ceske-celebrity/642926/30-let-od-tragicke-smrti-gottovy-partacky-oblibena-zpevacka-51-uhorela-ve-vlastnim-byte.html
https://zeny.iprima.cz/kruty-osud-jany-petru-ktera-nazpivala-s-gottem-hit-den-je-krasny-uhorela-ve-vlastnim-byte-372222
https://www.dotyk.cz/magazin/jana-petru/
https://www.filmovyprehled.cz/cs/person/129615/jana-petru
https://www.ceskatelevize.cz/porady/1186000608-televizni-pisnicky-a-songy/204542156420001/cast/521496/
https://is.muni.cz/el/phil/jaro2022/FAVBKa050/um/DCKII_studijni_opora__verze_2022.pdf
