Článek
Ahoj Čtenáři,
Nebudete tomu věřit, ale sám jsem se podivil, jak výborně se poslední Okýnko chytlo. Dočasně motivován, rozhodnul jsem se z toho udělat týdenní pořad (proč nikdo netleská a nejásá?). Dnešní díl bude trochu pozitivnější, ale bez konfliktů se to samozřejmě také neobejde.
Kamehameha se narodil zhruba někdy v polovině 18. století jako synovec náčelníka jednoho z malých havajských kmenů. Havajské ostrovy byly tehdy nesjednocené, i na jednotlivých ostrovech bylo několik různých haštěřivých frakcí. Podle místních proroctví se měl Kamehameha stát uchvatitelem a královrahem, takže jeho matka ho raději prvních pár let života nechala vychovávat v tajnosti.
Když se náčelník časem přestal bát tohoto vidění, zapřisáhl se, že Kamehamehovi neublíží. Když dospíval, říkalo se o něm, že měl velkou spirituální energii, které se na Havaji říkalo Mana (a správně, z toho pochází výraz mana ve všech hrách a fantasy). Když starý náčelník umíral, nechal většinu svého území nejstaršímu synovi, ale Kamehamehovi odkázal jeden distrikt a významnou náboženskou roli strážce boha války.
Bratranci se stali rivaly na život a na smrt, a velmi brzy spolu začali soupeřit o vládu nad celým územím, které se rozléhalo zhruba na půlce největšího ostrova Havaj. Kamehameha dokázal zvítězit, svého bratrance zabít a vzít si jeho dceru za manželku, aby zkonsolidoval moc.
To se mu však zpočátku nedařilo, neboť mnoho jeho příbuzných, kteří si dělali vlastní nároky na území, se mu začalo stavět do cesty, a Kamehameha se ocitl na dlouhou dobu v nesnázích. Nedržel kontrolu ani nad jedním ostrovem, natož aby měl sílu obsadit ještě Oahu, Maui a Kauai.
Spolupráce s Američany, roztříštěné pádlo a zásah z nebes
V roce 1790 nastal pro Kamehamehu zásadní průlom. Západní obchodní lodě podnikaly rané cesty k Havajským ostrovům, ale domorodci s nimi většinou byli na nože, a často docházelo k bojům. Kamehameha jako jeden z mála viděl velkou příležitost, a když se mu podařilo získat dva Američany, zajatce Isaaca Davise a Johna Younga, hned jim nabídl svobodu a místo na svém dvoře (nebo okamžitou smrt, tak se kluci rozhodli snadno).
O střelném prachu a velkých lodích věděl už z dřívější návštěvy Jamese Cooka, a považoval obojí klíčové k ovládnutí všech ostrovů. Davis a Young mu pomáhali při stavění modernějších lodí. Kamehameha ukořistil také dvě děla, s kterými se mu povedlo na chvíli dobýt sousední Maui.
Někdy v tomto období se během plundrování Kamehameha zasekl při vyloďování nohou v trhlině v kamenech. Na pobřeží byli jen dva neozbrojení rybáři, kteří viděli, že se nemůže hýbat. Jeden z nich ho vzal po hlavě pádlem takovou silou, že se pádlo roztřískalo, a hned na to oba rybáři vzali nohy na ramena a pádili do bezpečí.
Kamehameha přežil, brzy se ale musel vrátit domů, protože sousední král druhé půlky ostrova Havaj se pokusil využít situace. Schylovalo se k velké bitvě, ale stalo se něco, co poté všichni místní považovali za vůli boží. Nad nepřátelskou armádou vybuchla sopka, a údajně většinu bojovníků pohřbila pod popelem.
Dobytí souostroví
Poté, co Kamehameha získal pevnou moc nad celým vlastním ostrovem, soustředil se dále na modernizaci armády a loďstva. Dokázal vítězit nad náčelníky z ostatních ostrovů, kteří se proti němu spojili. Hlavní stěžejní silou byla opravená západní loď The Fair American.
Znovu se mu podařilo dobýt Maui, které se mu napodruhé už podařilo udržet. Boje byly velmi tuhé, Mauijci se opevnili v oblasti skalnatého údolí. Havajská armáda je údajně tlačila dál a dál, až na okraj srázu, kde postupně padali na smrt dolů. Oahu bylo další na řadě, bylo dobyto rychlým výpadem, kdy Kamehameha nechal vylodit svou armádu najednou ze stovek kanoí na jeho březích. (Možná viděl do budoucnosti na Den D) Kauai se Kamehameha dobýt nepokoušel, bylo pak dlouho pod vládou krále Aliʻi nuiho.
Doba byla krutá a boje nelítostné, nepřátelští vůdci byli nemilosrdně obětováváni v náboženských rituálech. Nejvíc ze všech Kamehameha pátral po oněch dvou rybářích, kteří ho před lety omráčili. Když je našel a nechal předvolat, čekala se okamžitá poprava. Kamehameha se jim k překvapení všech dvořanů omluvil. Kál se, že nebylo správně útočit na neozbrojené rybáře, kteří s válečným konfliktem neměli nic společného.
S tímto skončilo krvelačné období na ostrovech, a Kamehameha zavedl jeden z prvních státních zákonů základních práv a svobod, Zákon roztříštěného pádla. Zákon jsem si dovolil volně přeložit z Angličtiny (která byla přirozeně přeložena z Havajštiny), takže jestli má nějaký rodilý Havajec výhrady, klidně mě opravte v komentářích!
Kānāwai Māmalahoe / Zákon roztříštěného pádla
Ó lide,
Cti Boha svého;
Respektuj lid významný i skromný;
Nechť každý může, od starých mužů po ženy a děti,
Být svobodný jít a lehnout si u cesty,
Bez strachu o život.
Poruš tento zákon a zemřeš.
Tento zákon je dodnes zakotven v Havajské ústavě.
Poválečná revitalizace
Dlouhá léta bojů a šarvátek zdevastovala agrikulturu na ostrovech. Kamehameha začal nastavovat benevolentní tvář a pustil se do obnovování. S pomocí svých západních přátel zaváděl reformy, přerozdělil území do menších distriktů, do kterých dosadil své vlastní lidi jako guvernéry.
Odjakživa ho zajímal zahraniční obchod, a podařilo se mu z Havaje udělat oblíbenou zastávku pro obchodníky na čínsko-americké trase. Na Havaji hojně rostlo vzácné santalové dřevo, oblíbené pro své aroma, které se stalo hlavní obchodní komoditou.
Honolulu se díky obchodu začalo rapidně zvětšovat a stalo se přístavem pro cizí lodi. Vybíraly se poplatky za dokování a opravy. Kamehameha se oblékal do západních šatů a byl prvním domorodcem, který se naučil jezdit na koni. Dokonce se mu podařilo spojit se s anglickým králem Jiřím III., s kterým si dopisoval a mezi oběma zeměmi vypěstoval vřelé vztahy.
Jediné, co Kamehameha nepřijal, bylo křesťanství. Vždy se zasazoval za původní domácí náboženství, které podle něj bylo to hlavní, co drželo ostrovy pospolitě. V roce 1810 se král Kauai Ali dobrovolně vzdal koruny v Kamehamehův prospěch, aby mohl sdílet všechny plody rozvoje a zároveň si zachoval privilegované postavení. A tak byla Havaj poprvé v historii sjednocena.
Cizinci nepřinášeli jen zlepšení a reformy, ale také běžné nemoci, které podobně jako všechny ostatní domorodce po celém světě kosily ve velkém i Havajce. Kamehameha taky zjistil, že ne všichni mají dobré úmysly, když se Ruská výprava z Aljašky vylodila na Honolulu a plánovala převrat a získání moci. Král se s nimi vypořádal a od té doby přísněji kontroloval cizí návštěvníky.
Po smrti Velikého
Kamehameha I. Veliký umřel v roce 1819. Vládu přenechal svému synovi, Liholihovi (později Kamehameha II.). Liholiho nebyl tak silná osobnost, a byl údajně loutkou jedné z Kamehamehových vdov, která na něj měla velký vliv. Prastará náboženská pravidla byla porušována, a postupně byl rušen i celý náboženský systém. Toho využili křesťanští misionáři, kteří postupně Havaj překonvertovali, což jí do budoucna významně oslabilo proti postranním západním vlivům.
Havajská monarchie vydržela až do roku 1893, kdy byla svržena Američany poslední královna Liliʻuokalani. Američani připravili půdu pro anektování v roce 1900, kdy se z Havaje stalo teritorium USA, a posléze v roce 1959 se z ní stal jeden z plnohodnotných států USA.
Jestli to je pro Havaj dobrý nebo špatný konec, to nechám na Vás. Jedno je ale jisté, stejně jako před 200 lety jde o vyhledávanou, bohatou oblast, kterou mnozí považují za ráj na Zemi. Kamehameha byl panovník jednoznačně silný, protože sjednotit mnoho svárlivých klanů je vždy složitý úkon. Tvrdí se, že vypadal jako polobůh, 7 stop vysoký (okolo 210 cm) ideál válečníka. Po skončení bojů však dokázal projevit i moudrost a lidskost.
Jeho odkaz na Havaji je velmi významný, stal se národním hrdinou, a poslední dobou i jednou z tváří Havajských autonomních hnutí. A já jsem moc rád, jestli se Vám další Okýnko líbilo, i když bylo o něco delší, než to poslední. Aspoň teď můžete oslnit přátele na svatbách a oslavách svojí znalostí Zákonu Roztříštěného Pádla.
Mějte se fanfárově.
Lil Tic
Zdroje:
Herbert Gowen - Napoleon of the Pacific: Kamehameha the Great (1919) – Verze z roku 2011