Sexualita porodu. Může být porod sexy?

Sexualita při porodu nám může znít jako oxymóron. Mateřství pro nás často leží na zcela opačném pólu než vášeň a milování. Celkově ženu-matku a naproti tomu ženu-milenku vnímáme často velmi odděleně, případně jako vyloženě nekompatibilní.

Spojení těhotenství a sexuality je nicméně velmi logické. Nejen že samotný proces sexuálním spojením začíná, ale těhotenství, porod i kojení ovlivňují stejné hormony, primárně oxytocin, který souvisí s naší sexualitou, orgasmy, ale také s naší schopností empatie, soucítění a prožíváním intimity. Co to však znamená v praxi?

Úplný začátek těhotenství bývá pro mnoho žen náročný. Některé jsou unavené, další trpí velkými nevolnostmi, jiné třeba mají rizikové těhotenství a bojí se, že by pro ně mohly být sexuální aktivity potenciálně nebezpečné. V prvním trimestru se tedy může stát, že se sexualita ve smyslu penetrativního sexu z našeho partnerství vytratí.

To je ale zcela v pořádku. Sexuální prožitky mohou být velmi rozmanité a právě těhotenství poskytuje úžasnou příležitost, jak hlouběji zkoumat i tyto jiné formy jako jsou láskyplné doteky, masáže, objímání, hlazení, dechová cvičení…Můžeme vedle sebe ale také jen tak být a užívat si přítomnosti toho druhého.

Druhý trimestr bývá pro většinu žen fyzicky mnohem jednodušší. Často tedy poskytuje příležitost vrátit se klidně k tomu, na co jsme zvyklí. Pokud je sexualita láskyplná a oba po ní ze srdce toužíme, zpravidla by neměla miminko žádným způsobem ohrozit. Vždy je však dobré případné pochyby rozptýlit konzultací s lékařem či porodní asistentkou.

Ve třetím trimestru nastává opět trochu jiná situace. Žena je větší, těžší, pár tedy možná bude potřebovat při milování nacházet nové polohy a trochu experimentovat. V tomto směru bývá velkou oporou humor. Pokud pro ženu toto období není fyzicky jednoduché, opět i zde vzniká prostor pro zkoumání nového a k rozšiřování obzorů. Penetrace není jedinou formou prožívání partnerské intimity.

Možná jste zaznamenali nedávnou debatu mezi Olgou Richterovou a jistým představitelem určitého vládního orgánu, který zmínil, že „duly nutí ženy chtít přirozený porod a chtějí ho zahajovat tak, že jim musí nebozí zdravotníci stimulovat klitoris.“ Asi není potřeba komentovat absurditu a zcestnost tohoto vyjádření. Nicméně erotika, nikoliv však od lékaře či úředníka, k porodu patřit může.

Pokud to tak oba s partnerem cítíme, může být opravdu na místě podpořit porod erotickými doteky, hlazením, líbáním, případně než praskne plodová voda i penetrativním sexem. Ostatně sperma obsahuje látku prostaglandin, která údajně může začátek porodu podpořit. Nicméně hlavní roli zde hrají právě hormony. Například oxytocin je u porodu klíčový. Tudíž právě skrze pocity lásky, důvěry a intimity mohu jeho produkci v těle znásobit, a tak své tělo přirozeně „ladit“ na snadný a krásný porod.

Během první doby porodní se děložní čípek natahuje na hlavičku dítěte na těch zhruba deset centimetrů neboli „na kolik jste otevřená centimetrů“. Jde tedy o rozpínání a otevírání se. A co žena potřebuje pro to, aby se mohla v tom nejintimnějším místě plně otevřít? Potřebuje cítit bezpečí, důvěru, podporu. V zásadě platí jednoduchá formulka. Kojení, porod i početí nejlépe probíhají za stejných podmínek, které potřebujeme pro dobré milování.

Bohužel zdaleka ne ve všech zdravotnických zařízeních jsou tyto podmínky dostupné, takže pokud tam rodím, je na mně, abych si svůj porodní prostor sama upravila. Mohu si tedy přinést své vlastní deky, polštářky a další nezbytnosti pro fyzické pohodlí. A v neposlední řadě mít vedle sebe někoho, kdo k mému dobrému pocitu bude rovněž přispívat.

Potřebný pocit bezpečí a intimitu nemusím nutně vytvářet jen s otcem dítěte, ale např. i s dulou, komunitní porodní asistentkou či jinou osobou, které věřím a o které vím, že mě podpoří. Dále je důležité, aby mi byl dotek daného člověka příjemný a zároveň aby to byl někdo, před kým se nestydím.

Ve chvíli, kdy se snažím „nějak“ vypadat a mám strach, aby se nestalo něco nedůstojného, mám v sobě rozpor a stažení, které může proces porodu brzdit. Krásně to vystihla americká porodní asistentka Ina May Gaskin:„Neberte si k porodu nikoho, koho byste si s sebou nevzali na záchod.“

Rozhodnutí, zda mít partnera u porodu či ne, záleží hodně na individuální situaci. Pokud zrovna přemýšlíme, jestli se budeme rozvádět, partner pro mě asi nebude tím nejlepším zdrojem bezpečí. Pokud máme naopak vztah harmonický a funkční, pak pravděpodobně ano. Zároveň si musíme být oba jisti, že si to takto přejeme.

Když už se partner porodu účastní, je třeba, aby věděl, co má dělat. Pokud je ztracený a neví, co si počít a jak ženě i miminku ulevit, je to velmi náročná poloha pro něj i pro rodičku. V tomto směru jsou velmi přínosné  předporodní kurzy, dokumenty, knihy. Muž konkrétně může ženě nosit vše, co potřebuje – jídlo, pití, teplé ponožky, také ji slovně podporovat, oceňovat ji za to, jak statečně si vede, říkat jí, jak ji miluje, případně ji hladit, objímat…

Během porodu by žena měla být ideálně v primárním mozku, kde jsou uloženy naše základní pudy včetně rození potomků. Proto je dobré neokortex, v němž mimo jiné sídlí právě centrum řeči a který je naopak velmi racionální, nestimulovat. Doporučuji tedy pokládat otázky, na něž je možné dopovědět jen ano či ne, případně jen přitakáním nebo zakroucením hlavou.

Teoretický je biologicky možné, aby žena během porodu zažila orgasmus, protože má v těle vysokou hladinu hormonů, které s tímto prožitkem souvisí. Zároveň si nemyslím, že je dobré si orgasmický porod dávat za cíl. Už tak jsme dnes v sexualitě na orgasmus až příliš zaměřeni. Byla by škoda si tím ještě zatěžovat porod.

Takže ano, když už se to stane, je to úžasný a velmi intenzivní způsob, jak hluboce prožít spojení sexuality a porodu. Zároveň však bohatĕ stačí mít porod krásný, jednoduchý a příjemný, zkrátka takový, aby se stal posilující zkušeností, na kterou budu ráda vzpomínat.

S penetrativním sexem je určitě dobré počkat, dokud se tělo po porodu nezahojí. Tato doba je hodně individuální a velmi záleží na tom, jak porod dopadl. Každopádně je dobré sama na sebe v tomto směru nevytvářet žádný tlak a stejný přístup by měl zaujmout i partner. K sexuálnímu spojení bychom měli přistoupit spíš o něco málo později než dříve. Pokud partner na sex tlačí, začíná to ve vztahu zpravidla skřípat a ona promlka se ještě více protáhne.

Když poté k intimnímu styku nakonec dojde, je dobré k němu přistupovat, jako kdyby to bylo poprvé. Žena totiž vůbec neví, jak bude její tělo reagovat, jestli se jí budou líbit stejné věci jako dřív, jestli ji to nebude bolet. Proto je třeba s úctou zkoumat, jaké změny se udály a jak ovlivní náš sexuální život.

Může se stát, že porodem se otevře zcela nová rovina a náš sexuální život může být i výrazně lepší. Vždy je však třeba navazovat zpátky fyzickou sexualitu tak, aby se žena cítila respektována v tom, že její tělo si prošlo obrovskou transformací, a tudíž si zaslouží velkou dávku ohleduplnosti, jemnosti a péče, a to samozřejmě nejen v oblasti sexuality.

Už víme, že sexualita je spojená s porodem. Tyto dvě oblasti se však ovlivňují i v mnohem širším měřítku, a to hned ve dvou rovinách. Ta první spočívá v tom, že má sexuální historie působí na průběh porodu.

Ve chvíli, kdy mám v sobě traumatické zážitky, například sexuální zneužití, může se stát, že se mi budou tyto věci u porodu v nějaké formě vracet. Je pak potřeba ošetřit své triggery, tedy spouštěče. Pokud tedy například vím, že při zneužití stál někdo za mnou, během porodu je fajn mít za sebou zeď, která mi dodá pocit většího bezpečí.

Druhá rovina spočívá v tom, že má porodní zkušenost se bude promítat do mého dalšího sexuálního života. Takže pokud svůj porod vnímám jako krásný a posilující, pak bude vliv pozitivní. Ve chvíli, kdy žena vzpomíná na svůj porod jako na záležitost, která byla blízká zneužití, na jejím sexuálním životě se to s největší pravděpodobností silně odrazí.

Názor, že mateřství a sexualita nejsou kompatibilní, považuji za mýtus. Doporučuji, aby se každá z nás podívala, jak to má v tomto směru ona sama. Jestli pro ni žena-matka představuje vyživující symbol, který je zcela asexuální, nebo zda je ochotná si připustit, že i matka může prožívat vášeň a touhu a že přesně z této vášně v ní se děti rodí.