Článek
Historie města Frankenstein (v doslovném překladu Kámen Franků), které se dnes nazývá Ząbkowice Śląskie a v současnosti leží pouhých 13 kilometrů od hranic s Českem, by vydala na dlouhý román. Ani po více než 400 letech se zde nezapomnělo na jednu konkrétní událost, která se přihodila v roce 1606. Tehdy toto prosperující město v Dolním Slezsku spadalo pod České království spravované Habsburky. O co přesně šlo?
Je polovina ledna roku 1606 a ve slezském městě Frankenstein propuká morová epidemie, na kterou během několika měsíců umírají tisícovky lidí. Ze záměrného šíření této smrtící nákazy jsou následně obviněni místní hrobníci, kteří se navíc dopustili krádeží, vražd a znesvěcování mrtvol. Tento případ, který vešel do historie jako „aféra Frankenstein“, otřásl celým regionem a pravděpodobně inspiroval také spisovatelku Mary Shelley k sepsání stejnojmenného románu.
Na počátku všeho byla smrt
V roce 1606 postihla slezské město Frankenstein morová epidemie, která zabila přes 30 procent místních obyvatel. Podle záznamů tehdy přišlo o život 2061 lidí, z toho jednu čtvrtinu tvořily děti. Přestože podobné morové epidemie nebyly v této době ničím výjimečným, objevilo se podezření, že někdo ve Frankensteinu šíří mor záměrně.
Toto podezření padlo na ty, kteří s mrtvými přicházejí do styku nejčastěji, tedy na místní hrobníky. Šlo o osoby, které žily na okraji společnosti a na které tehdejší společnost pohlížela jako na nevěrohodné a nečisté. „Dne 10. září byli zatčeni Wacław Förster, hrobník s 28letou praxí, a jeho pomocník Jerzy Freidiger ze Strzegomi, neboť byli obviněni z míchání jedů a přivolání moru na město,“ napsal frankensteinský městský kronikář Marcin Koblitz s tím, že oba hrobníky udal Försterův čeledín.
Pohřbívání během morové epidemie bylo každodenní záležitostí.
Během následujících dnů byli ve Frankensteinu zatčeni další lidé, kteří se měli s Fösterem a Freidigerem paktovat: bývalý vězeň Weiber, hrobník Kacper Schleiniger, 87letý žebrák Kacper Schetts a tři ženy Zuzanna Maßová, její matka Magdalena Urszula a Małgorzata Schettsová.
Veřejnost si nejprve myslela, že jde o pomluvu. Ovšem pouze do té doby, než vyšetřovatelé při domovních prohlídkách v domech obviněných objevili skleněné lahvičky s práškem vyrobeným z lidských ostatků. Právě ten měl sloužit k šíření morové nákazy. „V nádobách nalezen byl prach šedý a smradlavý, co z kosti a masa lidského připraven byl, k trávení bližních sloužící,“ potvrzuje záznam v kronice města Frankenstein.
Právě tehdy se začalo ve Frankensteinu mluvit o „prášku smrti“. Tuto směs z rozemletých částí nakažených těl měli obvinění sypat na prahy domů a potírat s ní kliky či klepadla, aby co nejvíce podpořili šíření moru.
Z šíření moru ve městě obvinili hrobníky a jejich kumpány
Běžnou součástí středověkých soudních procesů bylo brutální mučení. I v roce 1606 to ve městě Frankenstein probíhalo podle klasického scénáře: Mučení, přiznání a další jména. Ve výsledku bylo do celé aféry zataženo celkem 17 osob.
Obvinění pod nátlakem popsali, jak připravovali prášek z nakažených mrtvol a jak jej používali. Jeden z výslechových protokolů například uvádí: „Ten prášek na prahy sypali, na klepadla a kliky roztírali, aby nemoc mezi lidmi šířili. Každé tělo mrtvé novým jedovatým darem bylo.“
Dále se přiznali ke krádežím v kostelích a domech, znesvěcování mrtvol, a dokonce ke kanibalismu. Ve zprávě augsburského listu Newe Zeyttung z října 1606 stojí: „Jedli syrová srdce novorozenců, řezali plody z lůna těhotných žen, a odnášeli prádlo z oltářů, aby jej k čárům použili.“
V kronice města Frankenstein je zase uvedeno: „Jeden nový hrobník ze Strzegomi zneuctil v kostele tělo mladé panny. Ostatní pak činy podobně hrozné činili – jazykem slovy nepostižitelnými.“
Kaple sv. Mikuláše na hřbitově města Ząbkowice Śląskie (dříve Frankenstein). I zde měli hrobníci znesvěcovat těla a ukrývat jedovatý prášek.
Největší inkviziční proces ve Frankensteinu
Soudní proces s hlavními osmi obžalovanými proběhl 20. září 1606. Šest mužů a dvě ženy byli nejprve brutálně mučeni a pak veřejně upáleni na hranici. Tento rozsudek měl být exemplární, měl veřejnost vyděsit, aby se už nic podobného neopakovalo. 5. října téhož roku pokračoval soud se spolupachateli, které hlavní obžalovaní označili během mučení. Také ti byli odsouzeni k trestu smrti. V rámci aféry Frankenstein tak bylo popraveno celkem 17 osob.
Zda byli hrobníci z Frankensteinu a jejich komplicové skutečně vinni, dnes nemůžeme jednoznačně říct. Většinu svých obvinění, hlavně těch neuvěřitelných, totiž přiznali pod brutálním mučením. Nicméně některá obviněná byla s největší pravděpodobností opravdu pravdivá.
A to zejména tvrzení, že hrobaři skutečně manipulovali s těly zemřelých na mor a vyráběli z nich prášek, který mohl přispět k dalšímu šíření nákazy ve městě. Tehdejší lékaři prášek zkoumali, popsali jeho zápach i složení a potvrdili, že obsahoval lidské tkáně. Proto se dnes historici domnívají, že právě tato část příběhu není výmysl.
Ząbkowice Śląskie mají v současnosti zcela jinou atmosféru než před 400 lety.
Dnešní Ząbkowice Śląskie na aféru nezapomínají. Naopak
Zpráva o aféře Frankenstein se začátkem 17. století rychle šířila celou Evropou. Tento skandál, který v sobě kombinoval mor, čarodějnictví, krádeže, vraždy, znesvěcování mrtvých a brutální popravy působil jako magnet na dobová média a vznik hororových legend.
O více než dvě století později napsala mladá britská autorka Mary Shelley svůj slavný román Frankenstein aneb Moderní Prométheus (1818). Podle jedné z teorií, na kterou poukazuje polská historička Agnieszka Jankowiak-Maik, se mohla Mary Shelley inspirovat právě touto slezskou událostí.
Dnešní Ząbkowice Śląskie (dříve Frankenstein) jsou klidným městem v polském Dolním Slezsku, které leží zhruba 13 kilometrů od hranic s Českem. I když je zde atmosféra zcela jiná než před 400 lety, aféra z roku 1606 ve městě stále žije. Ząbkowice Śląskie svou temnou kapitolu dějin nepopírají, naopak na ni lákají turisty.
Například v bývalé radnici na náměstí najdete muzeum Po stopách Frankensteina (Śladami Frankensteina), kde se můžete blíže seznámit s aférou místních hrobníků. Muzejní expozice obsahuje dobové dokumenty, kresby, rekonstrukce i nadsázku v podobě postavy slavného Frankensteina spisovatelky Mary Shelley.
Město Ząbkowice Śląskie rovněž pravidelně pořádá tematické akce, komentované prohlídky nebo strašidelné noční procházky. I pokud se sem vydáte jen tak, místní turistické trasy vás spolehlivě zavedou k místům spojeným s událostmi z roku 1606. Jedním z těchto míst je starý hřbitov za kostelem Narození Panny Marie, kde stále stojí kaple sv. Mikuláše. Právě zde se podle historických záznamů část aféry odehrála, hrobníci zde měli znesvěcovat těla a ukrývat jedovatý prášek. A nebojte, kaple je dnes znovu vysvěcená.
Zdroj:
https://pl.wikipedia.org/wiki/Afera_grabarzy_z_Frankenstein
https://pl.wikipedia.org/wiki/Z%C4%85bkowice_%C5%9Al%C4%85skie
https://ciekawostkihistoryczne.pl/2019/12/10/sproszkowane-ludzkie-zwloki-i-afera-ktora-mogla-zainspirowac-mary-shelly/
https://polskazachwyca.pl/ciekawostki/zabkowice-slaskie-atrakcje-frankenstein/
