Antonín Kalina: Anděl dětí z Buchenwaldu zachránil na 900 životů. I Chlapce z bloku 66

Za druhé světové války zachránil víc židovských dětí než sir Nicholas Winton. Přesto si tento hrdinný skutek nechával celý život pro sebe. Nikomu se nepochlubil, ani nesvěřil, protože to, co udělal, považoval za samozřejmé. Řeč je o třebíčském rodáku Antonínu Kalinovi, který byl za války vězněný z politických důvodů v koncentračním táboře Buchenwald.

Právě v Buchenwaldu různými způsoby zachránil život více než 900 židovským dětem z Československa a dalších evropských zemí. A to v situacích, kdy mohl sám přijít o život. V dokumentech měl totiž napsáno „Návrat nežádoucí“.

Jedním ze zachráněných dětí byl chlapec československého původu Moše Kessler, který v dospělosti odvyprávěl svůj životní příběh izraelské spisovatelce Limor Regevové. Světlo světa tak spatřila kniha Chlapec z bloku 66, díky které se o odvaze a odhodlání Antonína Kaliny konečně dovídá celý svět.

Knihu Chlapec z bloku 66 izraelské spisovatelky Limor Regevové označilo internetové knihkupectví Amazon za světový bestseller. Po anglickém, italském, španělském, ruském a albánském vydání se nyní dočkala také českého překladu.

Hlavní protagonista Moše Kessler, který na svého zachránce Antonína Kalinu stále vzpomíná, přijel mimo jiné spolu se spisovatelkou Limor Regevovou v listopadu roku 2023 české vydání knihy Chlapec z bloku 66 osobně představit do Třebíče. A to konkrétně do Zadní synagogy místní židovské čtvrti, v jejímž sousedství se nachází Galerie Ladislava Nováka.

A právě v této galerii najdete Pamětní síň Antonína Kaliny, jejíž součástí je od roku 2019 stálá expozice Děti Antonína Kaliny a rovněž ručně kovaný Strom života s 900 listy, které symbolizují zachráněné děti. Na jednom z těchto listů je i jméno Moše Kesslera.

Kniha The Boy From Block 66 izraelské spisovatelky Limor Regevové vydaná v lednu 2023 se ve stejný rok na podzim dočkala i českého překladu. O čem pojednává? 14letý Moše Kessler, který přežil hrůzy Osvětimi, kde přišel o celou svou rodinu, vystupuje v lednu roku 1945 z vlaku v koncentračním táboře Buchenwald. V případě tohoto tábora ví jednu věc, o které se velmi tiše mluví. Chce-li přežít, musí se dostat do bloku číslo 66.

V knize Chlapec z bloku 66 jsou zachycena bezstarostná léta malého Moše Kesslera na Podkarpatské Rusi, která před druhou světovou válkou patřila k Československu. Líčí také, jaké hrůzy musel Moše Kessler jako malý chlapec zažívat v Osvětimi a následně podává neuvěřitelně skutečné svědectví o bloku 66 - tedy dětské části koncentračního tábora Buchenwald, kde židovské děti zachraňoval před jistou smrtí právě třebíčský rodák Antonín Kalina.

Anděl dětí z Buchenwaldu, Antonín Kalina, se narodil 17. února 1902 v Třebíči. Jako předválečný komunista a funkcionář KSČ byl po německé okupaci roku 1939 z politických důvodů zatčen. Nejprve byl politickým vězněm v koncentračním táboře Dachau a následně v Buchenwaldu, kde jej drželi až do konce války.

Antonín Kalina uměl skvěle německy a v Buchenwaldu měl autoritu, díky čemuž si jej vězni zvolili jako blokaře. Když v roce 1944 začaly do Buchenwaldu přicházet tábory smrti z Osvětimi, všiml si, že mezi dospělými lidmi jsou i děti.

„Jako zkušený vězeň si uvědomil, že nemají šanci na přežití, když zůstanou v těch blocích, protože tam zdaleka nebyli jen političtí vězni. S pomocí samosprávy vylobboval, že se vytvoří dětský blok 66. Představitelé podzemní táborové organizace byli proti. Argumentovali tím, že když bude další pochod smrti, tak ty děti mají pohromadě. Kalina měl však plán. Před ten Kinderblock dal cedule, že tam je tyfus, a toho se nacisté strašlivě báli. Dokázal, že tam radši vůbec nechodili, a děti nemusely chodit na Appelplatz, kde by si jich všimli. Byly tam děti od 3 do 18 let,“ popisuje publicista Stanislav Motl, který napsal knihu Děti Antonína Kaliny.

Díky tomuto odvážnému počínání Antonína Kaliny přežilo do konce války v bloku 66 více než 900 dětí, většinou židovských, ale také stovka romských. Antonín Kalina tuto záchrannou akci vymyslel a organizoval. V koncentračním táboře měl ovšem tajné pomocníky a podporovatele. K jeho nejbližším spolupracovníkům patřil vězněný pražský lékař Jindřich Flusser, který Kalinovi dělal písaře a který v transportních listinách gumoval a přepisoval židovská jména dětí na česká, polská nebo holandská - tímto způsobem Kalina židovské děti tzv. arizoval a papírově z nich dělal křesťany. Chránil je tak před jistou smrtí.

„Když se ho v roce 1945 ptali, jestli mu stojí za to takto riskovat, že už válka končí, stačí to přežít, tak on říkal, já už mám život za sebou. Byl ročník 1902, bylo mu 43 let, už se považoval za starého pána. Říkal: já mám život za sebou, ale ty děcka musí přežít,“ dodává Stanislav Motl.

Po osvobození Buchenwaldu v dubnu 1945 americkou armádou se Antonín Kalina vrátil zpátky do Československa, kde žil a pracoval v Praze. Právě v tomto městě zemřel roku 1990 a je pochován na pražských Olšanských hřbitovech. O svých dřívějších hrdinných skutcích nijak nemluvil a nechával se je pro sebe.

Počátkem 21. století zahájilo několik přeživších „dětí“ a americký historik Kenneth Waltzer proces, aby byl Antonín Kalina za své činy uznán Spravedlivým mezi národy. Tohoto ocenění od Památníku Jad Vašem se mu in memoriam dostalo v roce 2012, tedy 22 let po jeho smrti. Roku 2014 ocenil Kalinovy činy také tehdejší český prezident Miloš Zeman, který „andělovi dětí z Buchenwaldu“ udělil in memoriam státní vyznamenání Za zásluhy I. stupně.

Mezi více než 900 dětmi, které v Buchenwaldu zachránil, byl jak Moše Messler, tak například novinář a nositel Nobelovy ceny za mír Ellie Wiesel, nositel Nobelovy ceny za literaturu Imre Kertész nebo známý fyzik Felix Jiri Weinberg. Nejen podle historika Kennetha Waltzera šlo o největší záchrannou akci, která neměla v dějinách druhé světové války obdoby, a právě proto bychom neměli na odvážné skutky Antonína Kaliny zapomenout.

Zdroj: Antoninkalina.cz, Wikipedia.org, Cesky.radio.cz, Wikipedia.org, Wikipedia.org, Trebicsky.denik.cz, Mkstrebic.cz