Článek
Bílé Karpaty vnímám jinak ve dne a jinak v noci
Bílé Karpaty jsou mým nejoblíbenějším krajem Česka. Mají své kouzlo na jaře, v létě, na podzim i v zimě. Ale pouze ve dne. Alespoň pro mě. Jakmile se setmí, začínám tento kraj vnímat jinak a za žádných okolností nevyjdu ven z pronajaté chalupy na Vyškovci, na kterou pravidelně jezdím.
Ráda se procházím v okolí Vyškovce nebo Žítkové. Přes den na mě během procházek přírodou Bílé Karpaty působí blahodárně a očistně. Sbírám díky nim sílu do dalších týdnů a měsíců a třídím si v hlavě své myšlenky. S příchodem večera však začínám pravidelně pociťovat, že se energie tohoto kraje mění. Raději zůstávám v chalupě, zavřu okna, zamknu všechny dveře, zapálím oheň v krbu a za žádných okolností nevylézám ven. Ani kdyby mi někdo klepal na dveře.
Přes den mě kraj žítkovských bohyň nabíjí pozitivně, v noci mám strach
Možná, že jsem až příliš přecitlivělá, ale rozhodla jsem se, že vám své pocity z tohoto kraje popíšu. Jak už jsem uvedla, přes den na mě Bílé Karpaty působí nadmíru pozitivně. V noci uprostřed tohoto kraje zažívám velmi negativní pocity, jako bych zde nebyla vítána. Jsem ráda, že zůstávám v bezpečí uvnitř chalupy, a mám velký strach chodit v noci ven.
S rodinou a přáteli jsme se shodli na tom, že tyto pocity nemám pouze já
Chtěla bych podotknout, že podobné pocity z Bílých Karpat nemám pouze já. Měnící se energie, která je jiná přes den a jiná v noci, si všímá i můj partner, který se mnou do tohoto kraje žítkovských bohyň pravidelně jezdí. Podobné zážitky z Bílých Karpat mi popisovala také má kamarádka, která na tento kraj nedá rovněž dopustit.
A co vy? Zažili jste během návštěvy Bílých Karpat něco podobného? Popište mi své pocity v komentářích nebo v anketě.
Zdroj: Autorský text