Článek
V létě roku 1977 se poblíž státní hranice u západočeského Broumova odehrála jedna z mnoha tragédií železné opony. Přes hranici se tentokrát pokoušela dostat východoněmecká rodina složená z otce, matky a tří dětí. Nevydařený přechod skončil tragédií a 38letý muž zemřel na následky střelných poranění.
Tímto mužem, který na hranicích 6. srpna 1977 zaplatil cenu nejvyšší, byl projektový inženýr Gerhard Schmidt. Narodil se roku 1939 v tehdejším Východním Prusku poblíž dnešního Kaliningradu. Po druhé světové válce byla jeho rodina odsunuta do sovětské okupační zóny Německa, tedy pozdějšího NDR. Gerhard Schmidt vystudoval technickou školu, pracoval jako projektový inženýr a dlouhá léta byl členem východoněmecké komunistické strany SED. Postupně se však s režimem dostal do křížku. Kritizoval stranickou disciplínu, odmítal povinnou politickou aktivitu, a nakonec z komunistické strany vystoupil.
Podle archivních záznamů byl sice pracovně hodnocen jako schopný a přesný odborník, politicky ale získal nálepku „nespolehlivého člověka“. Funkcionářům vadilo, že odmítal znovu vstoupit do strany, neúčastnil se politických aktivit a otevřeně tvrdil, že jakýkoliv nátlak považuje za obtěžování. Schmidt postupně dospěl k přesvědčení, že pro něj ani jeho rodinu v NDR neexistuje budoucnost. Začal proto přemýšlet nad tím, že uteče na Západ.
Snímek železné opony pořízený před rokem 1989.
Druhý útěk přes Československo dopadl tragicky
Poprvé se Gerhard Schmidt pokusil o útěk v září 1976. Přes Československo chtěl dojít do západního Německa. U obce Lipová na Chebsku ho však zadrželi českoslovenští pohraničníci pouhých několik desítek metrů před státní hranicí. Československé úřady jej následně vydaly zpátky do NDR.
Po návratu do NDR byl Gerhard Schmidt ještě pod větším dohledem Stasi. Jeho rodina podávala žádosti o vystěhování do západního Německa či Rakouska, psala dopisy politikům i známým osobnostem a žádala o podporu. Místo povolení k odjezdu však přišly další kontroly, sledování a výslechy.
Začátkem srpna 1977 se Gerhard Schmidt rozhodl k druhému pokusu o překonání železné opony. Tentokrát s sebou vzal i manželku Brigitte, šestiletou dceru Astrid, sedmiletého syna Ingolfa a jedenáctiletého syna Thomase. Rodina Schmidtova se z tehdejší NDR dostala do Československa přes hraniční přechod na Božím daru. Gerhard s nejstarším synem překročili československou hranici nelegálně, jeho žena Brigitte se dvěma mladšími dětmi přešly pasovou kontrolou. Schmidtovi následně pokračovali přes Karlovy Vary a Mariánské Lázně směrem k Tachovu. Dne 6. srpna 1977 dorazili do lesů u Broumova nedaleko dnešní hranice s Bavorskem. Schmidt měl mapu, dva kompasy a kleště na přestřižení signálního plotu. Krátce před osmnáctou hodinou začal přestřihovat dráty signálního plotu, ovšem právě tím spustil alarm.

Signální plot s přestříhanými dráty, přes který se východoněmecká rodina pokoušela dostat na Západ.
Na místo okamžitě dorazil československý pohraničník Milan P., který měl dvacet let. Podle pozdějších výpovědí několikrát zakřičel „Stůj!“ a vypálil ze samopalu varovné výstřely. Gerhard Schmidt ale pokračoval dál v soustředěném stříhání drátů v signálním plotě. Rodina se následně protáhla vystříhaným otvorem a utíkala lesem směrem ke státní hranici se západním Německem.
„Vojín Milan P. opět použil zvolání „Stůj“ a vystřelení krátké dávky ze samopalu do vzduchu jako varovného výstřelu. Skupina narušitelů se ani po této výzvě nezastavila. V této době voj. Milan P. uběhl za narušiteli již asi 500 m a rozhodl se proto použít zbraně přímo proti narušitelům. Vzhledem k tomu, že zbraň chtěl použít pouze proti muži a nechtěl střelbou ohrozit ženu a děti, čekal na vhodný okamžik k možnosti použití zbraně proti tomuto muži. Tato situace se mu naskytla, když byl za skupinou na vzdálenost asi 70 m. Vojín Milan P. se zastavil, samopal si upravil na jednotlivé rány a vstoje bez opory vystřelil proti muži dva náboje ze samopalu. Prvním nábojem nebyl muž zasažen, po druhém výstřelu se muž nepřirozeně napřímil a padl na zem,“ stojí v záznamu tehdejšího vyšetřování.
Poté, co se těžce postřelený otec od rodiny s průstřelem plic a bránice zhroutil k zemi, okamžitě k němu přiběhla jeho manželka a tři děti. K vojínovi Milanu P. se po necelých dvou minutách přidali další dva členové československé pohraniční hlídky. Tito pohraničníci drželi zbytek rodiny na místě pod pohrůžkou použití zbraně, dokud nedorazily další posily. Teprve potom začali raněnému poskytovat první pomoc.
Gerhard Schmidt byl převezen do nemocnice v Plané u Mariánských Lázní. I když podstoupil operaci plic a bránice, ještě týž večer zemřel na masivní krvácení do hrudní a břišní dutiny a na traumatický šok.
Děti skončily v dětském domově, vdova byla zatčena
Brigitte Schmidtovou a její tři děti československé úřady po zadržení na hranicích okamžitě předaly zpátky do NDR. Žena byla zatčena a její tři děti skončily v dětském domově. Pod nátlakem, kterému vdova čelila během výslechů, nakonec uvedla, že s útěkem na Západ nesouhlasila a že ji k němu donutil manžel. Teprve poté byla propuštěna na svobodu a byly jí vráceny děti. Ani pak však tuto rodinu komunistický režim nenechal na pokoji. Stasi ji dál sledovala a kontrolovala.
Samotné Československo mezitím tento případ uzavřelo velmi rychle. Vyšetřovací komise už dva dny po střelbě na hranicích rozhodla, že pohraničník Milan P. jednal správně a „neměl jinou možnost“. Vojenská prokuratura následně označila použití zbraně za oprávněné. „Vojín Milan P. použil nejkrajnějšího případu […] použití zbraně […], protože jinou možnost k zamezení jejich útěku již neměl,“ stojí ve vyšetřovací zprávě. V této zprávě se dále uvádí, že zákrok střílejícího vojína byl oprávněný, zároveň se zde vyzdvihuje jeho „opatrnost […], aby střelbou […] neohrozil děti ani ženu.“ Místo trestu tak přišla odměna. Střelec dostal mimořádnou dovolenou, další dva pohraničníci hodinky a opušťák.

Místo, kde byl fatálně postřelen Gerhard Schmidt.
Pozůstalí obdrželi roku 2021 odškodnění od ČR
Následný pohřeb Gerharda Schmidta ve východoněmeckém Staßfurtu probíhal pod dohledem tajné policie. Informátoři Stasi sledovali smuteční hosty, zapisovali si projevy soustrasti i to, kdo položil květiny. Oficiálně se tehdy uvádělo, že Gerhard Schmidt „zemřel při nehodě“.
Tento smutný případ se znovu otevřel až po pádu komunistických režimů v Německu a Československu. Německé i české úřady se jím opakovaně zabývaly, ale dlouho bez výsledku. Nové vyšetřování tohoto případu nastalo po roce 2017, kdy se bavorská prokuratura začala věnovat několika úmrtím na československé hranici jako možným vraždám.
„Vyšetřování po demokratickém převratu v roce 1989 ukázalo, že skupina se v době střelby nacházela ještě asi 1600 metrů od skutečné státní hranice. Rodinu tedy bylo možné zadržet i bez použití střelné zbraně, uváděla zpráva Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu. Střelec přesto nikdy nebyl pohnán k odpovědnosti,“ napsal roku 2021 zpravodajský portál Focus.de.
V roce 2020 Okresní soud v Chebu rehabilitoval Gerharda Schmidta za jeho první pokus o útěk a krátce poté Okresní soud v Tachově při Krajském soudu v Plzni očistil i celou rodinu Schmidtovu v souvislosti s tragédií z roku 1977. O rok později přiznalo české Ministerstvo zahraničí dvěma synům a dceři Gerharda Schmidta odškodné v celkové výši 100 tisíc korun. Gerhardova manželka Brigitte se toho už nedožila, neboť zemřela v roce 1998.
Zdroj:
https://todesopfer.eiserner-vorhang.de/article/319-gerhard-schmidt/
https://www.idnes.cz/karlovy-vary/zpravy/premium-soud-rehabilitace-odskodneni-za-smrt-otce-na-hranicich-utek-na-zapad.A210127_133018_vary-zpravy_ba
https://denikn.cz/548286/na-zelezne-opone-jim-zastrelili-tatu-pohranicnici-dostali-volno-a-hodinky-ted-cesko-poprve-plati-odskodne/
https://www.ustrcr.cz/uvod/dokumentace-usmrcenych-statni-hranice/usmrceni-statni-hranice-portrety/gerhard-schmidt/
https://www.focus.de/politik/ausland/justizministerium-hat-entschieden-getoeteter-ddr-fluechtling-tschechien-zahlt-erstmals-entschaedigung-an-familie_id_12915289.html






